Nejdelší rande? Tři měsíce v lockdownu na Kostarice. Romantický dokument na Netflixu je nuda

Reálný příběh Matta a Khani by byl určitě vhodnou látkou pro romantickou komedii. Dal by se z něj vytřískat i vtipný článek. Ale vystačí na dobrý celovečerní dokument? Film Nejdelší rande ukazuje, že spíš ne. Se čtením článku jsme totiž rychle hotoví, celou anabázi můžeme shrnout do několika odstavců a představovat si u toho, jaké by asi bylo ocitnout se v jejich kůži. U romantické komedie zase očekáváme, že se tvůrci a tvůrkyně posnaží a napumpují děj dramatickými situacemi a konflikty. Nejdelší rande však ukazuje, že realita bývá nudnější než fantazie, ať už filmových scenáristů a scenáristek, nebo naše vlastní.

Film přináší něco mezi cestovním videodeníkem a rádoby intimním, ve skutečnosti však velmi cenzurovaným deníkem vývoje jednoho vztahu. Na celém příběhu je přitažlivá právě kombinace závisti z toho, že někdo mohl trávit karanténu v turistickém resortu, a obav z představy, že jsme tři měsíce uvěznění ve společnosti někoho, koho sotva známe a nejsme si tak úplně jistí, jak vážně to s ním nebo s ní vlastně myslíme. Ale co se týče dynamiky mezi Mattem a Khani, film nás drží velmi zkrátka.

Matt i Khani jsou atraktivní čerství třicátníci, Matt je běloch, Khani má asijské kořeny. O jejich zázemí, majetkových poměrech a zaměstnáních se tu dozvíme úplné minimum, i když právě tyhle detaily by nám určitě pomohly udělat si jasnější představu o tom, jak vlastně mohlo jejich vzájemné soužití vypadat. Matt byl už před první schůzkou s Khani videoblogerem, který o sobě navíc prohlašoval, že chce vše prožívat jako film. Díky tomu už od příjezdu na letiště v New Yorku celou výpravu na Kostariku natáčel. A právě na jeho videích celý film do velké míry stojí.

Jejich prostřednictvím dostáváme krátké vhledy do toho, jak to při jejich pobytu na Kostarice, který se kvůli covidu protáhl na necelé tři měsíce, vypadalo. Dvojice za tu dobu vystřídala několik různých míst. Začínají v turistickém letovisku, pak se stěhují po několika airbnb bytech, většinou obklopených exotickou a divokou přírodou. Pobyt navíc probíhá v době, kdy svítí slunce, takže i přes karanténu mají dost příležitostí k výletům. Sice tu zazní, že pár měl nějaký čas ponorkovou nemoc, Khani v karanténě pracovala nebo že dvojice strávila hodně času „pitím a šukáním“, ale to všechno oba jen řeknou na kameru, nic z toho neuvidíme.

Zčásti je to tím, že Matt a Khani evidentně mají celý svůj příběh totálně pod kontrolou. Nikdo jiný s nimi v karanténě nebyl, aby o tom mohl mluvit, a nikdo jiný než Matt je nemohl natáčet. V tom se film také liší od vztahových reality show, ke kterým bývá Nejdelší rande přirovnáváno. Zatímco v pořadech jako Láska je slepá si voyeursky užíváme především momenty, na které jejich protagonisté rozhodně nejsou pyšní, tady dostáváme úhledně zaobalené vyprávění o dvou sympaticky vylíčených postavách v nepříznivé situaci.

Nejdelší rande je zároveň klasická netflixovská dokumentární rychlokvaška spíchnutá s minimem prostředků hlavně proto, aby nakrmila věčně hladovou databázi streamovací služby. Film je poskládaný z materiálů, které natočil Matt, rozhovorů s Mattem a Khani doplněných o jejich dva kamarády, kteří přinášejí své pohledy „zvenčí“, a z hrstky ilustračních scén natočených ex post. Snímek se snaží napínat hlavně ohledně toho, jestli spolu nakonec zůstali, takže vypovídají každý zvlášť, aby nebylo zřejmé, jestli spolu dnes vůbec mluví. I tak se ale vše vleče. Největší konflikt je, že Khani neřekla svým přísným rodičům, kde a s kým tráví karanténu.

Většina prvních recenzí je nicméně spíš pozitivní, což určitě souvisí s tím, že na Netlixu film nejspíš najdeme pod hlavičkou „eskapistická reality TV“, takže mezi pořady, u kterých mají diváci a divačky opravdu minimální nároky. To však nic nemění na tom, že na téhle dokureality TV love story vlastně není nic moc útěšného. Chybí v ní překvapení, drama, překážky, které by dvojice musela překonávat. Většinou dostáváme jen mírně zvrásněnou povrchní nudu v Kostarice se dvěma lidmi, o kterých se toho upřímně řečeno také mnoho nedozvíme.

Nejzajímavější je nakonec propojení filmu s influencerskou scénou. Pro Matta jde o nejlepší promo, jaké mohl získat. Z rozhovoru, který s týmem dokumentaristů vede, je zjevné, že ví, jak má na kameru působit, co říct, a co naopak zatajit a jak se prodat. Role, kterou hraje, je pohodový kluk, který je rád spontánní a rád si užívá, z téhle polohy nikdy nevypadne. Khani také přesně ví, kým je – pracovitou, samostatnou mladou ženou, která trochu bojuje s přísnými rodiči. Ani ji dokument nikdy nezachytí v situaci, kdy by se z téhle role vyvlékla.

Jejich příběh nakonec také není nic moc. Matt a Khani byli společně v lockdownovém exilu jen necelé tři měsíce a nijak zvlášť špatně se tam neměli, takže nepochybně existuje spousta mnohem dramatičtějších historií z karantén. V Nejdelším rande jde nakonec hlavně o to, jak s tímhle jednoduchým nastavením udržet alespoň elementární diváckou pozornost a přesvědčit publikum, že film byl sice ztrátou času, ale alespoň trochu okouzlující.