První dojmy: Tři přání pro Popelku jsou návodným filmem, který potvrzuje kvality Vorlíčkovy kultovní pohádky
Tři oříšky pro Popelku natočil Václav Vorlíček v první polovině 70. let ve východoněmecké koprodukci a věhlas si film vysloužil nejen v Československu, ale i v jiných evropských zemích. Jednou z nich je Norsko, které se odhodlalo k remaku klasické pohádky, v níž hlavní roli Popelky ztvárnila Libuše Šafránková a v úloze prince se představil Pavel Trávníček (jeho hlas předaboval Petr Svojtka). Kouzlo a úspěch Třech oříšků pro Popelku spočívá v dokonalém sladění všech filmových složek – hereckých výkonů, dialogů a scénáře (František Pavlíček, Bohumila Zelenková, Václav Vorlíček), kostýmů (Günter Schmidt), výpravy (Oldřich Bosák, Alfred Thomalla), kamery (Josef Illík) a hudby (Karel Svoboda). Šafránková byla pro roli Popelky ideální představitelkou, dokázala zahrát jak polohu utiskované mladé ženy, vzdorovitou až emancipovanou dívku i zamilovanou a nadějeplnou postavu.
V norské pohádce Tři přání pro Popelku ztvárnila hlavní roli blonďatá hudební hvězda Astrid S, v jedné z vedlejších úloh si zahrál Kristofer Hivju známý například z Hry o trůny. V pětimilionovém Norsku už pohádku vidělo přes 400 tisíc diváků, takže se tvůrci v rámci tamního trhu a reálií trefili. Jak ale na film pohlížet z pohledu diváka, kterému k srdci přirostla tuzemská verze s Libuší Šafránkovou a Pavlem Trávníčkem? Jako na remake, který vznikl téměř o 50 let později a v jiné zemi.
Na Třech přáních pro Popelku je nejvíce patrné, že kinematografie prostě za půlstoletí urazila dlouhou cestu a tam, kde dříve stačil poctivě ušitý kostým, výprava a dialog, je třeba klást větší důraz na emotivnější hudbu nebo jasněji vyznívající herectví. Z jedné strany se na to dá pohlížet jako na podceňování publika, z té druhé jako na podbízení, případně nedostatek režijních zkušeností (Cecilie A. Mosli film natočila jako svůj celovečerní hraný debut).
Tři přání pro Popelku nejsou vyloženě špatným filmem/pohádkou. Astrid S hraje dobře, silným zážitkem jsou též záběry na zasněžené horské pláně a lesy. V tuzemském prostředí se ale zcela logicky střetnou se srovnáváním, což muselo českému distributorovi dojít dlouho před tím, než se k českému uvedení filmu odhodlal. A aby bylo jasno, onen dříve zmiňovaný „skandál“ s polibkem dvou mužů v samotném závěru filmu, díky němuž se o pohádce už týdny dopředu psalo v médiích, patří na vedlejší kolej a na vyznění filmu nemá žádný vliv.
Plnohodnotnou recenzi Třech přání pro Popelku si na Kinoboxu přečtete začátkem příštího týdne.