I kdyby už žádnou jinou postavu neztvárnila, tak pouze jako Popelka v milované
klasice Václava Vorlíčka nadobro přesáhla renomé domácí herecké osobnosti. Tři oříšky pro Popelku byly pro Libuši Šafránkovou formativní rolí, která z ní udělala princeznu tuzemské kinematografie. Jen vzpomeňme na oblíbené pohádky jako Princ a Večernice, Třetí princ nebo Sůl nad zlato, kde nedávala na odiv pouze svůj přirozený šarm a krásu, nýbrž i zcela nenucené herecké kvality. Její odkaz ostatně nezůstane spjat pouze s jedinou úlohou, popřípadě s jednou hereckou polohou. Za svou bezmála pětačtyřicetiletou kariéru zářila nejen v pohádkách, nýbrž také v nespočtu televizních inscenací, v hořkých komediích Zdeňka Svěráka (Obecná škola, Kolja) a v neposlední řadě v divadle - mezi lety 1972 a 1995 byla s přestávkami členkou Činoherního klubu a několik představení absolvovala rovněž na prknech Národního divadla. Za svůj výkon v Koljovi obdržela Českého lva a další nominace ji čekala za populární snímek Báječná léta pod psa.
Libuše Šafránková byla herečkou, kterou si diváci skutečně nosili ve svých srdcích. O tom svědčí i její vítězství mezi herečkami v anketě s názvem Hvězda mého srdce, pořádané Českou televizí roku 2008. K nohám jí padaly zástupy mužů, ale její srdce náleželo jedinému šťastlivci - celých 45 let byl jejím partnerem a manželem herecký kolega Josef Abrhám, s nímž se nesčetněkrát objevila také před kamerami. Jejich nejpamátnější spoluprací je jistě komedie Ladislava SmoljakaVrchní, prchni!z roku 1981.
Roku 2014 ukončila svou hereckou kariéru a stahovala se z veřejného života poté, co podstoupila operaci, při níž jí musel být odstraněn nezhoubný nádor plíce společně s částí plicního laloku. Zdravotní problémy ji ovšem neopouštěly a minulý rok byla nucena odstoupit z pohádky Princ Mamánek, v níž si měla zahrát nikoli princeznu, nýbrž královnu.