Jaké je to natáčet ve slavné vile Tugendhat? Samé překážky!

V roce 2001 byla vila Tugendhat zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO, takže byla při natáčení dodržována nejrůznější opatření, aby nebyla památka poškozena. Filmaři například museli na podlahu vily položit nové barevně identické lino, aby se původní nepoškodilo a byly postaveny falešné příčky. I tak musel celý štáb nosit po dobu natáčení návleky.

Každý člen štábu byl označen páskou a celý objekt po dobu natáčení hlídala ostraha. A hlídala spolehlivě, neboť jednou dokonce nechtěla do objektu vpustit ani ředitelku vily Tugendhat, protože nebyla označena páskou, a externí ostraha ji neznala a nevěděla, že jde o paní ředitelku.

Ve vile se samozřejmě nesmělo jíst ani pít a pohybovat se muselo s největší opatrností (nikdo se třeba nesměl opírat o stěny, aby se nepoškodily). Přestože panovalo horké léto, štáb měl na počasí štěstí - ve vile se točilo v době, kdy vedra ještě nevrcholila. Kdyby se točilo v době největších veder, bylo by to (vzhledem k tomu, jaké teplo vyzařuje osvětlení). nesnesitelné.

Mezi nejnáročnější scény patřilo zasněžování zahrady a okolí vily, na které byla použita drcená celulóza. Tu filmaři použili také na zasněžování dalších exteriérů - celkem bylo třeba 250 kilogramů této suroviny.

Pro natáčení scén z 30.let byl z části použit původní nábytek vily Tugendhat. Pro scény z války a 60. let byl navezen nábytek odpovídající době děje.

Pravděpodobně největší obavy měli majitelé vily z natáčení jedné z klíčových scén, v níž je rozbito ve vile Tugendhat okno. Scéna se natáčela tak, že původní okno bylo díky důmyslnému mechanismu zasunuto a na jeho místo byl instalován falešný okenní rám, jehož sklo se rozbije. Samozřejmě dokonalému efektu ještě pomáhá studio Magic Lab, kde vznikaly triky.