Divné, zlé a zvrácené filmy usilují o vaši pozornost

Tituly, které se vymykají uznávaným estetickým normám, matou diváka a záměrně ho nechávají tápat, promítne pražské BIO OKO od 31. ledna do 2. února letošního roku.

“Nebaví nás filmy, na které se snadno dívá. Filmy, na které si každý hned udělá názor. Baví nás filmy, které jsou přes čáru. Porušují tabu. Vyvádí diváka z rovnováhy,” říká Aleš Stuchlý, dramaturg Artcam Films. “Film není určený k tomu, aby jen bavil. Film ukazuje svět z úhlu, ze kterého ho nechceme vidět. Má nás vystrčit z komfortní zóny, trknout a podusit. Má riskovat, že se ho divák lekne. Že ho bude nenávidět a proklínat. A právě takové filmy jsme vybrali z portfolia Artcamu, distributora, který se rizika odmítnutí nikdy nebál a ani v budoucnu bát nebude,” dodává jeho kolega Vít Schmarc.

Během tří dnů zažijí diváci kino v trochu jiném světle. Jako první je za hranice bezpečí zavede maďarský solitér Bence Fliegauf, který ve svém na Berlinale oceněném snímku Je to jen vítr (2012) zobrazuje jeden den života romské rodiny v atmosféře strachu z útoku neonacistů. Film prostý jakéhokoli démonizování a stereotypů je plný znepokojivých detailů a neartikulované tenze. Druhým čtvrtečním titulem bude drama Mustang (2015), jeden z nejslibnějších debutů poslední doby, který má na svědomí režisérka Deniz Gamze Ergüven. Příběh pěti svobodomyslných sester, které jsou trnem
v oku konzervativní patriarchální společnosti, je oslavou nespoutané dívčí energie a rebélie.

Přes čáru jsou i oba páteční tituly, jež se objevily v hlavní soutěžní sekci canneského festivalu. Borgman (2013), film o podivném bezdomoci, který se vetře do vnitřně rozložené rodiny a s pomocí svých kumpánů se jí dostává stále hlouběji pod kůži. Kdo nebo co je vlastně Borgman? Snímek je jedním
z vrcholných děl holandského mistra absurdity Alexe van Warmerdama. Drama Post Tenebras Lux (2012) mexické ikony umělecké kinematografie Carlose Reygadase zavádí do světa, ve kterém neplatí žádné tradiční zákonitosti a kde vše zůstává otevřeno nekonečnému množství interpretací. Všudypřítomná kamera je tu jako třetí oko. Oko Satana.

Sobotní klid divákům rozhodně nedopřeje Marylin Manson, emo teenager v nonsensové frašceFízlové, hajzlové(2013) Quentina Dupieuxe, v hudebním světě známého jako Mr. Oizo. Film o zdegenerovaných velkoměstských policajtech, kteří jsou v nespecifikovaném světě blízké, zločinu zcela zbavené budoucnosti jedinými skutečnými padouchy.

Debutující srbská režisérka Maja Miloš přinese otevřenou výpověď o narcistní generaci, která realitě čelí skrze clonu mobilního telefonu, drog, neadresné agresivity a naučených sebevědomých gest. Radikální Klip (2012) provokuje nejen explicitními sexuálními záběry, ale především pokládá otázku, jak moc ovlivňují nastupující generaci moderní technologie revoluce a proměny tradičních hodnot.

Přehlídku Divný, zlý a zvrácený pořádá produkční a distribuční filmová společnost Artcam Films.