Jak se hraje 7 rolí v jednom filmu? Náročně, děsivě i zábavně

Když jedna herečka hraje sedm rolí
Když se Noomi Rapace (série Milénium, Vetřelec: Covenant, Dítě číslo 44) rozhodla pro úkol ztvárnit ve filmu 7 životů všech sedm sester Settmanových, přijala obrovskou hereckou výzvu. Jakmile se do projektu pohroužila, popsala ho jako „absolutně šílený, děsivý, náročný, ale velmi zábavný. Je to nejtěžší role, kterou jsem kdy hrála. A to počítám i Lisbeth Salanderovou,“ dodala herečka.

Po počátečním dvoutýdenním zkoušení před dvěma roky uvedla: „Už mám o dívkách jakousi představu. Z počátku jsem si říkala, že bude náročné vytvořit sedm postav s různými vlastnostmi. Mým hlavním cílem je za každých okolností působit opravdově, aby postava skutečně vycházela ze mě. Po několika dnech jsem si uvědomila, že každá ze sester je vlastně odrazem mých vlastností. V ten moment jsem našla pevný.“

Rapace cítila, jako by do osobností sester mohla vklouznout a vyklouznout, uměla se vcítit do každé z nich.„Dobře jim rozumím. Uvědomila jsem si, že v různých obdobích svého života jsem vlastně byla každou z nich. Když mi bylo 13 nebo 14 let, byla jsem podobným hipíkem jako Úterý, když jsem pak o něco vyrostla, stejně jako Středa se mi líbily bojové sporty a v něčem jsem se chovala jako kluk. Nějaký čas jsem byla i jako Čtvrtek, naštvaná punkerka, která pořád někoho nenávidí. Také jsem měla blonďaté/růžové období a tehdy jsem se nejvíce podobala Sobotě. Vidím v sestrách různé kapitoly svého života.“

Dle vlastních slov se herečka dokáže proměnit v téměř cokoliv. Hodně se v dětství stěhovala a naučila se chovat v různých situacích. „Stane se z vás takový chameleon, protože se musíte neustále přizpůsobovat, musíte se naučit rozumět chování lidí. Prostě to přežít. Stávat se novými osobnostmi pro mě není nic nového. Dělám to vlastně celý život, jen jiným způsobem.”

Režisér 7 životů Tommy Wirkola (Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic) vzpomíná na nejnáročnější scénu natáčení: „Byla to velká bitka, jíž se zúčastnilo šest ze sedmi sester. Když se do jejich bytu vloupají vetřelci, mají vidinu snadné kořisti. Tak tomu ale vůbec není, neboť sestry jsou velmi silné a každá z nich má jiné přednosti a dovednosti. Bojují pánvemi, vařící vodou, ledničkou i žehličkou. Jako kdybyste bojovali s klanem koček!”

Vzhledem k náročnosti technické stránky natáčení, několika různým kamerám a sedmi různým hereččiným rolím bylo třeba, aby natáčení předcházela precizní příprava. „Často jsem kvůli zelenému klíčovacímu plátnu hrála s tenisovými míčky na holích, v uších měla sluchátko a předstírala nějakou činnost. Pak jsem si musela uvědomit, co dělají právě v tomto momentě ostatní moje postavy. Někdy jsem chtěla, aby mi mé dvojnice schované za scénou četly repliky, abych slyšela jejich hlasy a uvědomila si, co právě v ten moment sestry dělají. Pokaždé se toho v jednom sledu dělo mnoho najednou. V běžných situacích něco slyšíte a podle toho reagujete a já se proto obávala, aby scény nepůsobily jako sedm různých monologů. I z tohoto důvodu jsem si v hlavě vytvořila ptačí perspektivu a dívala se na scénu svrchu,” vzpomíná herečka.