51. týden-kinopremiéry: Zpívající zvířata, akvabeláci a nejpodivnější film roku
Animovaná hudební komedie Zpívej (2016) pojednává o koale, záchraně divadla a jedné talentové show. Těšit se můžete na roztodivné zvířecí hrdiny a jejich pěvecko-hudebně-taneční kousky. Chybět nebudou více či méně známé songy minulých dekád. Bohužel i v tomto animáku hapruje scénář, figurují zde povrchně vylíčené postavy a dojde na jedno prapodivné poselství.
Z recenze Františka Fuky: "Na ústřední zápletce mě zaujalo, že hlavní hrdina je na začátku filmu lhář a podvodník, a na konci filmu lhář a podvodník, kterému se splnil sen a zbohatl. Takže, milé děti: Pokud budete lhát a podvádět dobře a vytrvale, splníte si sny a zbohatnete! A dost podobně je to i s ostatními postavami. Většinou u nich neproběhne žádný vývoj, ale místo toho se jejich prvoplánovité problémy zázračně vyřeší samy od sebe, shodou šťastných náhod." Všechny recenze snímku si přečtete zde. Prozatím 62 procent.
I oscarový mistr tesař se utne. David Frankel (Ďábel nosí Pradu, Marley a já) přináší drama Collateral Beauty: Druhá šance (2016), jehož motto zní "všichni jsme propojeni". To vypadá na nějaký hluboký esoterický film... Výsledek je nicméně dle recenzentů dost patetický a zmatený. Hvězdně obsazený snímek má děj, o kterém je těžké mluvit, aby případnému divákovi neprozradil příliš a neodradil od návštěvy kina. Je to, co se ve filmu děje Willu Smithovi, nějaká forma terapie, transcendentální zážitek nebo pokus o likvidaci, kterou inscenují jeko kolegové z práce?
Z recenze Františka Fuky: "Collateral Beauty by byla ideální kandidát na "tak-šílený-až-je-zábavný" film, ale brání tomu dvě skutečnosti. Zaprvé, většina herců se opravdu snaží a podává velmi slušné výkony. Zadruhé, David Frankel kočíruje jednotlivé scény velmi zkušeně a v jejich rámci ždíme z diváků většinou ty emoce, které chce. Problém nastává, pokud se zamyslíme nad celým příběhem, jeho logikou a motivací postav. A je důkazem Frankelových schopností, že z tak strašného scénáře dokázal dostat něco, co aspoň trochu drží pohromadě." Velká škoda. Recenzenti dávají 53 procent.
Před dvěma roky se v kinech kolem Vánoc vyloupl Hodinový manžel (2014). A byl z něj solidní divácký hit. Jeho tvůrci dnes představují volné pokračování, Manžela na hodinu (2016). Bolek Polívka a spol se vrací na scénu, kde se brnká na první signální soustavu českého diváka: vztahy, sex, domácí práce a akvabely. Snímek zatím recenzovala jen Mirka Spáčilová, která mu dává pouhých 25 procent. Nestává se často, aby český film tak moc sestřelila. Počkejme si na další recenze a diváckou návštěvnost.
Dále do kin můžete vyrazit na belgicko-francouzskou komedii Špinavej kšeft (2016) pojednávající o chlapíkovi, který kvůli obživě začne dělat nájemného vraha. A stane se dost úspěšný. Zabrání mu ve smrtelném tažení milostný vztah s policistkou? Tohle vypadá na solidní oddechovku; alespoň pro ty, co si potrpí na černý humor.
28. prosince 2015 zemřel legendární baskytarista a rocker skupiny Motörhead Lemmy Kilmister. Distributor zve fanoušky hudebního harcovníka do kin. Přesně rok po Lemmyho úmrtí zazní sály Lemmy Forever. Dokument pochází z roku 2010, což dokládá trpký fakt, že nebýt Lemmyho smrti, do českých kin by se zřejmě jen tak nepodíval.
Masaryk (2016) Julia Ševčíka to má opačně. Klasická premiéra ho čeká až 9. března 2017, ale speciálně v pražském kině Lucerna se bude netradiční pohled na politika Jana Masaryka promítat od 25. do 31. prosince. Tvůrci se pro to rozhodli kvůli možnosti zasáhnout do nadcházejících Cen české filmové kritiky a Český lev. Jsem zvědav, jak tu poklidnou hladinu domácího filmu zčeří.