Julius Ševčík představí poněkud jiný životopis Jana Masaryka

Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta i velké zápasy. Uvnitř jeho srdce a duše bojovala nespoutanost extravagantního umělce s morálkou a povinností úředníka a diplomata. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývala i v jeho životě.

Dramatický příběh, věnovaný osudům diplomata a pozdějšího československého ministra zahraničí, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztratil z veřejného života, přerušil kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Co se s ním dělo v době několikaměsíčního zmizením, kdesi v Americe? Napoví filmová upoutávka, která je dílem založena na historických faktech a dílem autorskou licencí.

„Masaryk je krásná filmová postava, protože je samý problém a zároveň chlap, který má velkou zodpovědnost,“ říká režisér Julius Ševčík, který svůj film vidí jako politický thriller. „On sám by byl raději umělcem, bohémem, ale měl smůlu, protože pocházel ze slavné rodiny. Ta postava v sobě má neustále vnitřní konflikt, je to člověk, od nějž se navenek očekává práce ve jménu velkých věcí, a přitom to je muž s křehkou, vášnivou a bolavou duší,“ dodává režisér snímku Masaryk.

V titulní roli diplomata a politika Jana Masaryka se představí herec Karel Roden, který díky maskérům prodělal dech beroucí proměnu. V dalších úlohách se představí například Oldřich Kaiser v roli Edvarda Beneše, Jiří Vyorálek jako Konrád Henlein nebo Robert Jašków v roli Emanuela Moravce. Jednu z Masarykových přítelkyň si zahraje česká modelka a příležitostná herečka Eva Herzigová.

Česko-slovenský film Masaryk vznikl v produkci společnosti IN Film a Rudolfa Biermanna s účastí řady zahraničních herců. Například psychiatra Steina ztvární německý herec a spisovatel Hanns Zischler, jeden z představitelů Spielbergova dramatu Mnichov (2005). Další se objevují jako významné osobnosti dobové politiky a kultury – spisovatelku a Masarykovu pozdější snoubenku Marcii Davenportovou si zahrála španělská herečka Arly Joverová (Blade, Muži, kteří nenávidí ženy), britského ministra zahraničí Halifaxe Dermot Crowley, (Babel, Nejvyšší nabídka), francouzského ministra Bonneta Milton Welsh (Grand Hotel Budapešť, Muž ve stínu).

Přestože Jana Masaryka vnímá veřejnost především v souvislostech s jeho dodnes neobjasněnou, záhadnou smrtí, film se vrací k jinému, neméně dramatickému období Masarykova života. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou strávil především ve Velké Británii. Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však také svou temnou stránku. Postupně se před námi odkrývá příběh muže, dlouhodobě deptaného tíhou závazků a očekáváním ostatních. Muže, který nikdy nemohl zcela vystoupit ze stínu svého otce. A komplikovaný byl i jeho vztah k „náhradnímu otci“, prezidentu Benešovi.

Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země.

Masaryk slibuje civilnější a zábavnější pohled na politiku/diplomacii. Podaří se tvůrcům sesadit z piedestalu muže z masa a kostí? Představit jeho lidské potřeby, tužby a (ne)ctnosti, blízké všem smrtelníkům? Režisér Ševčík a producent Biermann se toho nebojí. Snad nejde jen o vychytralý marketing s energickou hudbou, rockujícím diplomatem a dalšími prvoplánovými lákadly.