Recenze - Collateral Beauty: Druhá šance aneb Ideální kandidát na "tak-šílený-až-je-zábavný" film?
Museli si toho být vědomi i u Warnerů, protože všechny reklamní materiály a trailery jsou naprosto lživé a snaží se divákovi namluvit, že film je o něčem úplně jiném, než doopravdy je!
Podle traileru (viz níže) to vypadá tak, že Will Smith (šéf úspěšné reklamní agentury) je zničen ze životní tragédie, načež začne psát dopisy Lásce, Smrti a Času, načež se mu začnou tyto tři nadpřirozené entity zjevovat (Keira Knightleyová, Helen Mirrenová a nějaký mladý černoch) a vést s ním povznášející rozhovory. To tvrdí všechny reklamní materiály, které jsem viděl!
Následují spoilery, ale FUCK THAT. Tohle si nemůžu nechat pro sebe.
Ve skutečnosti je film hlavně o třech Smithových kolezích z firmy (Edward Norton, Kate Winsletová, Michael Peña). Smith je totiž i rok po smrti své dcery pořád tak mimo, že zcela ignoruje svůj byznys, a ten se rozkládá. Jeho kolegové se dozvědí, že píše dopisy Lásce, Smrti a Času a rozhodnou se toho využít k tomu, aby Smithe prohlásili za mentálně nesvéprávného a vyšachovali ho z firmy. Za tímto účelem zaplatí třem neznámým hercům z krachujícího divadla (Knightleyová, Mirrenová, černoch), aby se vydávali za příslušné nadpřirozené bytosti a Smithe nečekaně přepadávali. Zaplatí také soukromou detektivku, která ta Willova setkání nenápadně natáčí na iPhone. Z těch záběrů pak digitálně vymažou ty tři herce a výsledné video chtějí pustit na jednání správní rady (nebo kde) jako důkaz toho, že Smith zešílel a povídá si s prázdným vzduchem, čímž se Smithe zbaví a zachrání svou firmu!
Trailer:
A to všechno se také stane. Tři kolegové z práce vlastně mají Smithe velice rádi, ale přitom se rozhodnou ho pomocí najatých herců dovést k šílenství a prohlásit za nepříčetného. Poté, co mu umřela šestiletá dcera na rakovinu. A celé je to natočeno především jako odlehčená komedie, kombinovaná s hroutícím se, plačícím Smithem.
Ale počkat! To ještě zdaleka není všechno!!
Tři kolegové si mezi sebou během celé náročné akce rozdělí ony tři herce a z neznámých důvodů se jim začnou svěřovat se svými nejniternějšími problémy. Takže Norton se Knightleyové svěřuje s tím, že ho jeho dcera (z rozvedeného manželství) už nemá ráda a začne Knightleyovou (Lásku) balit. Winsletová mladému černochovi (Čas) prozradí, že by zoufale chtěla konečně otěhotnět, ale už je na to stará. A Mirrenová (Smrt) si všimne, že Peña nějak podezřele moc kašle, a on se jí přizná, že mu zbývá jen pár měsíců života (což neřekl nikomu jinému, ani své rodině). Nemusíte být mistři kombinatoriky, aby vám došlo, že takové spárování nepůsobí úplně náhodně...
Opět platí, že většinu z toho se divák dozví během úvodních 30 minut filmu a pak má dost času kombinovat, co z toho proboha může vyplynout a jak filmaři vybruslí z toho, že tři hlavní hrdinové filmu svému kamarádovi provedou takovou neuvěřitelnou zrůdnost. Will Smith je přitom na plátně překvapivě málo, a pokud tam je, tak většinou jen mlčenlivě kouká a trpí.
Tak uběhlo asi 90 minut filmu a já začínal být netrpělivý, co se tedy stane a co bude překvapivě odhaleno. Samozřejmě mě napadlo i ta možnost, že Mirrenová a spol. jsou doopravdy nadpřirozené bytosti (viz to jejich spárování), ale aby to mohla být pravda, musela by se nějak vysvětlit spousta drobností, které jsou s tím poněkud v rozporu.
Mezitím Smith začne chodit na schůzky rodičů, trpících smrtí svých dětí, a zde se začne velmi pozvolna sbližovat s její šéfkou, půvabnou psycholožkou, které taky umřela dcerka.
V závěru filmu (na Štědrý den) se Smith konečně odváží přijít k ní domů a zde dojde nikoliv k prvnímu sexu, ale k šokujícímu odhalení: Ta psycholožka je ve skutečnosti Smithova exmanželka a matka jeho mrtvého dítěte! Snažila se Smithe léčit tím, že se budou "poznávat znovu od nuly" a současně byl film sestříhán tak, aby nám nemohlo dojít, že už se znají (viz Šestý smysl). Nevím, jestli tím vznikly nějaké dějové nesrovnalosti, a zjišťovat to nebudu. Každopádně je tento dějový zvrat dobrý jen k tomu, že si řeknete "Aha, to jsem nevěděl a vědět nemohl", a k ničemu jinému.
No a pak přijde poslední odhalení, spočívající v tom, že ti tři herci opravdu byli nadpřirozené bytosti! Pravděpodobně. Máme si to domyslet z toho, že Smithova manželka má flashback, ve kterém si vzpomene, jak v nemocnici při dceřině umírání potkala Helen Mirrenovou (Smrt), která jí vysvětlila, co je to "collateral beauty" (v českém překladu "krása života"), což jsem nepochopil, a podle pohledu Smithovy manželky to nepochopila ani ona.
No a pak jde Smith s manželkou Central Parkem, tři "herci" na ně koukají a pak zmizí. The End.
Takže z toho zřejmě má vyplynout, že všechno, co se mezi "herci" a Smithovými kolegy dělo, bylo ve skutečnosti způsobeno "herci", a ne naopak. Když je Norton náhodou objevil v divadle, ve skutečnosti ho tam oni dovedli, a tak dále, se všemi jejich scénami... A celý film vlastně nebyl o Smithovi a jeho problémech, ale spíš o problémech jeho tří kolegů, které se v závěru vyřeší tím, že si je uvědomí a akceptují je.
Především se ale celým filmem táhne ta hrozá zrůdnost jeho ústřední zápletky, kdy kolegové chtějí svého kamaráda dostat do blázince, aby nezkrachovala jeho firma. A do toho se hodně pláče, hodně se mluví o umírání, a mezitím je hodně lehkého konverzačního humoru.
Zaprvé, většina herců se opravdu snaží a podává velmi slušné výkony.
Za druhé, David Frankel kočíruje jednotlivé scény velmi zkušeně a v jejich rámci ždíme z diváků většinou ty emoce, které chce.
Problém nastává (a je to opravdu obrovský problém), pokud se zamyslíme nad celým příběhem, jeho logikou a motivací postav. A je důkazem Frankelových schopností, že z tak strašného scénáře (který se skoro vyrovná scénářům českých dramakomedií) dokázal dostat něco, co aspoň trochu drží pohromadě.
A jsem přesvědčen, že spousta lidí (například starších paní) bude z tohoto filmu docela nadšená, protože nemají takové zamýšlení v kině zapotřebí a bohatě jim stačí dostatek slz a rakoviny.