Největší momenty Oscarů: Triumfální Ken, nahý John Cena, psí hvězda a rozpačité vtipy
Úvodní desetiminutový proslov moderátora Jimmyho Kimmela se nesl v duchu představení nejvýraznějších nominovaných, samozřejmě především z hereckých a režijních řad. Jako by se však Kimmel nemohl rozhodnout, zdali svou řeč pojmout jako nekritickou oslavu nejzářivějších hvězd kinematografie, anebo v duchu Rickyho Gervaise na několika Zlatých glóbech do jejich pokrytectví a nabubřelosti spíše rýpat. Výsledek nahodile kombinoval obojí, což bylo poměrně matoucí.
Nejnepříjemnějším momentem tohoto úvodu se stal vtípek na adresu Roberta Downeyho jr. Herec nominovaný za vedlejší roli v Oppenheimerovi totiž příliš neocenil Kimmelovy narážky na jeho drogovou minulost a ačkoli se napoprvé snažil ještě zachovat dekorum, při opakovaném Kimmelově popichování už působil odměřeněji. Naštěstí mu to ale večer nezkazilo, protože o něco později se sošky skutečně dočkal – a poděkoval nejen Akademii, ale v první řadě i svému hroznému dětství.
Už před zahájením ceremonie vzbudily pozornost a o pár minut protáhly začátek přenosu protesty za svobodu Palestiny před Dolby Theatre, kde se předávání cen konalo. Během samotného ceremoniálu se k politice nejvýrazněji vyjádřil Jonathan Glazer, oceněný za nejlepší mezinárodní film Zóna zájmu. Ten podle něj ukazuje, kam vede dehumanizace a neschopnost poučit se z minulosti.
Ačkoli Ryan Gosling a Emily Blunt přetahující se o mikrofon publikum v sále pobavili, nejbizarnějším předávajícím se stal bezesporu John Cena, který s Kimmelem sehrál krátkou scénku a následně přišel předat cenu za kostýmy úplně nahý; respektive oděný pouze v pantoflích. Zavtipkoval, že kostýmy jsou leckdy opravdu hodně důležité a svým velmi fyzickým výstupem tak zastínil dokonce i filmová DvojčataArnolda Schwarzeneggera a Dannyho DeVita, kteří vrhali nevraživé pohledy směrem k Michaelu Keatonovi a vtipkovali o své nenávisti k postavě Batmana, jemuž oba v různých snímcích neúspěšně čelili.
Tradiční živé představení všech skladeb nominovaných na nejlepších píseň ovládl Ryan Gosling a jeho pojetí hitu „I’m just Ken“ ze snímku Barbie. Součástí jeho mužské taneční skupiny byl i jeho filmový sok Simu Liu i další herci z filmu, překvapivě se objevil i slavný kytarista Slash a energické vystoupení plné růžové barvy strhlo nejen většinu publika v sále, ale i knoflíčky na šatech Emmy Stone, což herečka zmínila během pozdější emotivní děkovné řeči při přebírání sošky za nejlepší ženský herecký výkon. Gosling přitom neuhranul pouze Emmu Stone, ale i kameramana, kterého před finále písně vzal za ruku na podium.
Stone mimochodem také patřila mezi celebrity, jež protočily oči při některých Kimmelových vtipech – v tomto případě především v souvislosti s moderátorovou narážkou na příliš mnoho nahoty v Chudáčcích. Zřejmě nejlepším Kimmelovým momentem se však stalo čtení čerstvé a velmi negativní recenze jeho výkonu, který na své sociální síti Truth Social zveřejnil Donald Trump. Moderátor okamžik zakončil poděkováním bývalému prezidentovi, že se na přenos dívá, a ironickou otázkou, zdali už se dostal ven z vězení, související s několika poměrně závažnými obviněními, jimž Trump čelí.
Trochu překvapivě si Oscara za nejlepší vizuální efekty neodnesla ambiciózní sci-fi Stvořitel, nýbrž Godzila Minus One. Japonský blockbuster s neuvěřitelným rozpočtem kolem deseti milionů dolarů totiž vypadal skutečně báječně a snad i tyto produkční limity nakonec přispěly k jeho ocenění. Jako by se Akademie rozhodla ocenit určitou střídmost a finanční rozvahu, na kterou hollywoodská epika s budgety ve výši stovek milionů dolarů leckdy snad ani nechce přistoupit. Především se však jedná o historický moment pro celou rozsáhlou franšízu – žádný z dosavadních 38 snímků o Godzille se totiž nejcennější sošky nedočkal.
Zajímavých momentů bychom napočítali ještě více. Hned několik oceněných děkovalo svým píáristům, Paul Giamatti plakal při ocenění své kolegyně z filmu Zimní prázdninyDa’Vine Joy Randolph a Al Pacino vyhlásil Oppenheimera nejlepším filmem poměrně nejistě a rozpačitě. Oppenheimer je mimochodem třetím nejvýdělečnějším snímkem v historii oscarových nejlepších filmů a v historické tabulce jsou před ním pouze Titanic a Pán prstenů: Návrat krále.
Ale přejděme už k tomu skutečně nejzásadnějšímu. Navzdory prvotním zprávám, že mu bude zabráněno v účasti, se totiž nakonec opravdu dostavil a oscarovou ceremonii bezesporu zpestřil. Řeč není o zlobivém Willu Smithovi, nýbrž o psu Messim, který si výkonem v Anatomii pádu podmanil nejen pejskaře a dokonce mu hrozil zákaz vstupu na ceremonii kvůli tomu, aby svůj snímek nezvýhodňoval. Zbožňovaný pejsek se však objevil, usedl v publiku a dokonce pomočil hvězdu Matta Damona na hollywoodském chodníku slávy. Konáno, dokonáno.