Je v možnostech člověka zastavit největší průmyslovou operaci v oceánech? Ekofilm ocenil snímky zaměřené na životní prostředí
V průběhu 48. ročníku filmového festivalu Ekofilm mohli diváci v Brně zhlédnout pětadvacítku snímků, které se zaměřily na klima a jeho změnu. Řada dokumentů si posvítila na hospodaření s plasty, mizení původní krajiny, ekologický aktivismus či přístup k vodě. Níže představujeme oceněné snímky, které vybrala mezinárodní odborná porota.
Hluboko: pravá cena těžby v oceánech je název filmu, který letos obdržel Hlavní cenu ministryně životního prostředí za nejlepší festivalový snímek. Jedna z cen letošního festivalu tak putuje do Nizozemska, konkrétně k režisérovi Maartenu van Rouveroyovi. Snímek popisuje bohatství a svým způsobem i zkázu hlubin oceánů, které disponují vzácnými nerosty. Těžba na dnech oceánů může ohrozit jedny z posledních nedotčených obyvatel na planetě Zemi. Je v možnostech člověka zastavit největší průmyslovou „operaci“, které kdy čelily světové oceány?
Trailer: Hluboko: pravá cena těžby v oceánech
„Komerční hlubokomořská těžba by pravděpodobně vedla k nenávratné devastaci modrého srdce planety, bez kterého Země nebude obyvatelná pro živé organismy. Tedy ani pro nás lidi. Věřím, že dokument může být varováním učinit včas moudré rozhodnutí a ponechat hlubokému moři jeho nedotčenost, na které závisí i naše vlastní existence,“ komentovala udělení ceny stávající ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
Za dokument Incendios obdrželi jeho tvůrci Cenu prezidenta festivalu. Martin Trabalík a Geraldine Zambrana Velez sledovali často zoufalý, obětavý, vyčerpávající a životu nebezpečný boj dobrovolných hasičů s mimořádnými pralesními požáry na území Bolívie, které se rozšířily po státem posvěceném vypalování původních lesů s cílem vytvořit zde zemědělskou půdu.
Trailer: Incendios
Od roku 2019 se vypalování vymklo kontrole (bylo mimořádné sucho a vítr, navíc ti, co místa vypalovali, neměli potřebné zkušenosti) a popelem lehla plocha o rozloze 60 tisíc kilometrů čtverečních (pro srovnání, celá Česká republika má rozlohu necelých 79 tisíc kilometrů čtverečních). Bolívie je tak zemí s nejrychlejším růstem odlesňování na světě. Dobrovolní hasiči zasahovali na těžko přístupných místech, s mizivou hasicí technikou, často s nedostatkem vody a ochranných prostředků.
Snímek Incendios přináší sugestivní záběry z první linie hasičů, nahlíží též do zákulisí, jak si užívají volna a načerpávají síly, přemýšlejí o své práci, která se často míjí účinkem. Ve výsledku totiž lidé lesy „vesele“ a nekontrolovaně vypalují dál. Autoři dokumentu nepominuli, že během boje s požáry řada dobrovolných hasičů zahynula. V citlivých záběrech sledovali pozůstalé a mši za oběti, až transcendentální rozměr dodal snímku ambientně pojatý hudební doprovod.
„V Bolívii je vypalování lesů stále legální a rozsáhlé ničivé požáry tak často sužují zemi. Český dokumentarista a bolivijská režisérka se s kamerou vydali do první linie boje s ohněm mezi dobrovolné hasiče, kteří dělají vše pro to, aby oheň udrželi pod kontrolou. Film je velmi sugestivním mementem pro naši společnost,“ uvedl prezident festivalu Ekofilm Laco Miko.
Trailer: Kapky života
Kategorii Krásy přírody ovládl snímek íránského režiséra Farshida AzarihoKapky života. „Jedná se o meditativní observační dokument, který v překotné době nabízí, co všichni potřebujeme – zpomalení. Zároveň nabízí východisko pro krizi klimatu. Dokládá totiž nejen propojenost mezi světem přírody a světem člověka a také to, že změna může a musí přijít od každého z nás,“ shrnuje festivalový porotce a dokumentarista Jan Svatoš (Archa světel a stínů, Až zařve lev).
Tématem recyklace se zabýval snímek, který porota ocenila v kategorii středoevropských filmů. „Německý dokument Mýtus o recyklaci poutavou formou investigativní reportáže rozkrývá, kde ve skutečnosti končí odpad určený k recyklaci. Znepokojivá odhalení ukazují, jak velké společnosti překrucují fakta o recyklování a šálí spotřebitele, aby mohly dál růst a pokračovat ve znečišťování životního prostředí. Film nabízí varovný a cenný vhled do světa velkého byznysu a greenwashingu,“ říká porotce a filmový kritik Martin Šrajer.
V sekci Krátké filmy zabodoval titul Bylo jednou jedno moře… slovenské autorky Joanna Kozuch pojednávající o mizení Aralského moře. „Krátký animovaný dokument nevypráví jen o umírání Aralského jezera, ale obecněji také o varovných důsledcích nedomyšlených lidských zásahů do přírody a bezmoci jednotlivců vůči bezohledným politickým rozhodnutím,“ připomíná porotce Šrajer.
Kinolog: Marilyn Monroe týraná po své smrti. A s ní na Netflixu šíleným filmem i publikum
Snímek Blonde má dlouhých 160 minut. Většina diváků a divaček ho prý vypíná po 10 až 20 minutách. Je opravdu tak hrozný? To, že vadí „běžnému publiku“, se dalo předpokládat. Proč ho ale odmítají i ti náročnější a kultivovanější?