Italský básník, dramatik a režisér Aldo Braibanti je roku 1968 uvězněn pro svou homosexuální orientaci. Stopy o jeho udání vedou až k homofobnímu otci jeho partnera, který svého syna donutí k elektrošokové terapii. Působivé drama otevírá téma násilí a absurdity soudních zákonů. Film vznikl na motivy skutečných událostí.
„Už není čas tolerovat útoky na ty, kteří se nemohou adekvátně bránit. Můj film vznikl, aby dal odvahu se něčemu podobnému vzepřít,“ vyjádřil se na adresu své novinky režisér Amelio, který není benátským festivalovým porotám neznámý. Uspěl zde se snímky Lamerica (1994), Usměj se na mě (Zlatý lev z roku 1996), Klíče od domu (2004) a La Stella che non c'è (2006).
Pět let po hororové matce! se do Benátek vrací ceněný režisér Aronofsky (Černá labuť, Wrestler, Requiem za sen) s novinkou The Whale (Velryba). Onou velrybou je otylý muž v podání Brendana Frasera (Mumie, Cesta do středu země) vážící 600 liber, žijící v izolaci a zoufale se snažící spojit se se svou odloženou dcerou.
„Lidé bojující s obezitou jsou často souzení, přehlížení a definovaní tím, jak vypadají,“ poukázal Aronofsky, který chce svým filmem publikum dostat do jednoho takového těla a lidské duše.
Zahajovací film letošního festivalu. Autorský snímek Noaha Baumbacha (Oliheň a velryba, Manželská historie) dramatickým způsobem sleduje každodenní trable americké rodiny, jejíž myšlení a jednání zasáhne atypická událost. Absurdně mrazivý a s humorem podaný příběh otevře otázky lásky, smrti a štěstí v nejistém světě.
Intimní příběh zasazený do Říma 70. let minulého století, mapující láskyplný vztah matky k dětem. Režisér Crialese o své novince mluví jako o filmu, který chtěl vždycky natočit, ale do cesty mu pokaždé vstoupila jiná látka. „Jako kdybych se necítil být připravený, dostatečně vyzrálý,“ svěřil se autor. Dle jeho slov jde o snímek zabývající se pamětí a odstupem, odlišným vnímáním.
Režisér Emanuele Crialese již na festivalu v Benátkách uspěl s tituly Nuovomondo (Stříbrný lev z roku 2006) a Pevnina (2011).
Intenzivní příběh sledující žurnalistku Ramu, která navštíví soudní proces s údajnou vražedkyní, jenž měla zabít své patnáctiměsíční dítě tím, že jej na pláži nechala napospas stoupající mořské vodě. Soudní líčení a mnohovrstevnaté výpovědi začnou měnit Ramu samotnou, pro kterou případ svou důležitostí daleko přesáhne pouhý novinový sloupek.
V rámci celovečerní hrané tvorby debutující režisérka Alice Diop film natočila, aby více poukázala na „mystérium mateřství“.
Blondýnka vychází z knižního bestselleru Joyce Carol Oates, která vypráví příběh jedné z největších hvězd Hollywoodu, Marilyn Monroe. Od jejího nestálého dětství jako Norma Jean po její cestu ke slávě a romantickým vztahům. Blondýnka rozmazává linii mezi realitou a fikcí, aby ukázala ohromné rozdíly mezi hereččiným skutečným a veřejným já.
„Je možné vidět okolní svět tak, že odhlédneme od osobních traumat?“ ptá se režisér filmu Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem). „Marilyn v současnosti žije jako poprašek, který zbyl z explodující hvězdy, jako tisíce obrazů,“ dodává. Uvidíme, zda a jak moc režisér tuto představu svým filmem rozbije.
Strhující hudební snímek mapující osudy geniální dirigentky a skladatelky, která jako první žena vede významný německý orchestr.
„Scénář vznikl pro jedinou umělkyni – Cate Blanchett. Kdyby roli nepřijala, film by nikdy nespatřil světlo světa. Ve výsledku byla skvělá a v každém ohledu je to její film,“ vzdává hold slavné herečce a zároveň láká na svou novinku herec a režisér Todd Field (Jako malé děti, V ložnici).
Taeko a Jiro vedou poklidný manželský život společně se synem Keitou, kterého má Taeka z prvního manželství. Život rodiny se obrátí naruby, když jim do něj znovu vstoupí Keitův otec, který se po tragické události rozhodne hledat jak dál žít.
Japonský režisér Fukada si zajistil pozornost evropské festivalové poroty v Cannes, kde roku 2016 uspěl v sekci Un certain regards s dramatem Harmonium.
Před osmi roky si mexický režisér z Benátek odvezl hned čtyři trofeje za komiksovou karikaturu Birdman (snímek obdržel též tři Oscary). Nyní se na jih Evropy vrací s epickou cestou a podmanivým vizuálem snímku Bardo. Ten sleduje pouť renomovaného žurnalisty a dokumentaristy, který se vrací do rodného Mexika. Jenže co zprvu vypadalo jako nevinný výlet, se mění v hledání vlastní identity a v existenciální krizi.
„Vzpomínky nejsou pravdivé, oplývají nicméně emocemi. Sny, jako ten kinematografický, jsou skutečné, ale ne pravdivé. V obou případech je čas podobný tekutému písku. Bardo zachycuje tuto výpravu,“ dodává k tématu filmu režisér Iñárritu.
režie: Romain Gavras, Francie, akční drama, thriller
Jen několik hodin po smrti nejmladšího bratra, který zemřel za nevyjasněných okolností, se životy tří sourozenců ocitají uprostřed nekontrolovatelného chaosu. Herec a režisér Gavras (Svět je tvůj, Bídníci) se pro svou novinku inspiroval v řecké tragédii. „Fascinuje mě díky své symbolice, časové jednotě a způsobu překračování reality,“ vyznává se autor. „Athena by se mohla odehrávat kdykoliv, v minulosti i v budoucnosti,“ dodává Gavras.
Snímek Athena bude mít na Netflixu premiéru 23. září.
Mladá dívka Maren je konfrontována s tvrdou realitou života na okraji společnosti. Setkává se s impulzivním Leem a společně se vydávají na cestu napříč Reaganovou Amerikou, která však skýtá ta nejtemnější zákoutí minulosti a těžké životní zkoušky.
Režisér Luca Gaudagnino zaujal před lety romancí Dej mi své jméno (2017), v níž se blýskl Timothée Chalamet (Beautiful Boy, Duna, K zemi hleď!). Ten se nyní spolu s Chloë Sevigny (Kluci nepláčou, Velká láska) vrací v jedné z hlavních rolí ve filmu Bones and All. Dle autora je novinka meditací na téma kdo jsme a jak se můžeme povznést nad vlastní pocity. Snímek pojednává také o tom, jak se zrcadlíme ve druhých.
Dcera s matkou musí společně čelit dlouho pohřbeným rodinným tajemstvím, která navždy změní jejich životy. Vracejí se do bývalého domova, který oplývá mystériem a tíhou minulosti.
Novinka britské režisérky Joanny Hogg se vrací ke vzpomínkám na vlastní matku, která vyrůstala během druhé světové války a citově zamrzla. Režisérka to později částečně začala vnímat i jako své vlastní selhání, výsledkem je její novinka s hvězdnou Tildou Swinton (Michael Clayton, Musíme si promluvit o Kevinovi, Přežijí jen milenci) v jedné z hlavních rolí.
Slepec Ali se rozhodne vzít si život. Posléze je však vyrušený domovníkem, který mu sděluje, že policie v tomto panelovém bytě hledá stíhanou ženu. Zanedlouho Ali zjišťuje, že žena se skrývá v jeho bytě. Prvotní strach a rozčarování postupně vystřídá pochopení pro ženu v těžké situaci, neboť se jedná o uprchlici. Ali nachází pro svůj život nový impuls a rozhodne se ženě pomáhat. Nečeká ale, že osud si pro něj přichystal několik zdrcujících překvapení...
Režisér Jalilvand uspěl v Benátkách už se svým předchozím snímkem Bez data, bez podpisu (2017), když obdržel cenu Orizzonti za nejlepší režii a herce (Navid Mohammadzadeh).
Režisér ceněných filmů V Bruggách (BAFTA za nejlepší scénář, Zlatý glóbus pro herce Colina Farrella) a Tři billboardy kousek za Ebbingem (dva Oscaři pro herce Sama Rockwella a Frances McDormand) se vrací k dvojici známé z filmu V Bruggách. Colin Farrell a Brendan Gleeson testují sílu přátelství stůj co stůj. A nebude to bez fatálních následků.
Snímek vznikl na motivy skutečných událostí a sleduje napínavý příběh státních zástupců, kteří se rozhodli rozjet vyšetřování proti tehdejšímu diktátorskému režimu v Argentině. Čelí výhružkám smrti a samotné armádě. Režisér Santiago Mitre (ročník 1980) vzpomíná na těžká léta vlastní země a upozorňuje na odvážné občany, kteří se postavili diktatuře.
Snímek vznikl v produkci VOD platformy Amazon Prime Video, datum uvedení ale zatím neznáme.
Životopisný historický příběh odehrávající se na počátku 13. století vypráví osudy svaté Kláry z Assisi. Snímek vyobrazuje její náctileté roky, kdy uteče z domova, což obrátí její život naruby. Podniká dobrodružnou cestu s vidinou svobody a víry, čímž rozpoutá svou osobní revoluci.
Režisérka Susanna Nicchiarelli uspěla na benátském festivalu již s celovečerním hraným debutem Cosmonauta (2009).
Intimní portrét ženy, která se vrací do rodného domu, aby pečovala o svou umírající matku a trávila v nelehké situaci čas s rodinou. Vrací se po dlouhé době, jelikož jako náctiletá z domova odešla. Její návrat otevře staré rodinné rány a křivdy, s kterými se každý z členů vyrovnává po svém. Citlivý příběh nahlíží nelehké téma stáří, opuštění, výčitek a smíření.
Režisér Andrea Pallaoro není benátské porotě neznámý. Roku 2013 zde uspěl s nezávislým feministickým dramatem Medeas. O čtyři roky později zde uvedl drama Hannah (2017) s Charlotte Rampling v hlavní roli.
Autorský snímek aktuálně vězněného režiséra Džafara Panahího (Zlatý lev na festivalu v Benátkách za snímek Kruh z roku 2000, Taxi Teherán a další), jenž byl odsouzený za šíření protistátní propagandy, rozehrává dva paralelní milostné příběhy. V obou z nich musí páry čelit nevyhnutelným překážkám, silným předsudkům a vlastní identitě.
Sugestivní dokumentární snímek sleduje aktivistku a umělkyni Nan Goldin, která bojovala proti kontroverzní rodině Sacklerových, jež vyráběla léky a byla zodpovědná za četné případy, kdy se lidé jejich produkty předávkovali. Její cesta vyprávěná pomocí rozhovorů, archivních materiálů a fotografií slouží jako náhled na opioidovou krizi a silnou Naninu osobnost.
Autorka filmu Laura Poitras je držitelkou Oscara za snímek Citizenfour (2014) pojednávající o Edwardu Snowdenovi, který vynesl informace o masivním utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace bezpečnostními službami USA. V říjnu 2020 Snowden získal povolení k pobytu v Rusku na neomezeně dlouhou dobu.
Nejnovější snímek legendárního dokumentaristy Fredericka Wisemana (Oscar za celoživotní dílo). Tentokrát se teprve potřetí navrací k budování fikčního světa, ve kterém sleduje vztah dlouholetého manželství. Příběh je vyprávěný z pohledu manželky, která pomocí vzpomínek a písemností rekapituluje společná léta. Oba manželé si psali deník, díky jehož stránkám nahlížíme do manželského soukromí a jeho temných momentů s občasným zábleskem světla.
Autor uvádí, že snímek natáčel 23 dnů v květnu roku 2021, štáb čítal šest lidí a jednu herečku (Nathalie Boutefeu). Natáčelo se na útesech, plážích a na zahradě v době jarního rozpuku. „Zvířata, hmyz, květiny, stromy i zvuky ze zahrady jsou v mém filmu důležité, ačkoliv je snímek monologem jedné osoby,“ připomíná Wiseman.
V centru příběhu stojí Peter, jehož hektický život se nese ve znamení chaosu, který se stále stupňuje. Jeho soužití s novou partnerkou a synem naruší bývalá žena, která se do Peterova života navrátí společně s dospívajícím synem Nicholasem. Ten je kvůli mimořádným událostem svěřen do Peterovi péče, což pro oba znamená nekomfortní pozici, ve které budou muset najít společnou řeč. Tomu však brání nejen Peterův neuspořádaný život a Nicholasova rezignující povaha, ale také Peterův problematický vztah s vlastním otcem...
Hlavní roli ztvárnil představitel Wolverina Hugh Jackman. Za rodinným dramatem stojí režisér oscarového snímku Otec (2020) Florian Zeller.
Moussa je empatický, laskavý a dělá pro rodinu první poslední. Ryad je narcistní televizní reportér, který je všemi okolo kritizován. Jediné zastání nachází u svého bratra. Moussa jednoho dne utrpí těžké poranění mozku, po kterém je k nepoznání. Jediný, kdo mu v životě zbude, je právě Ryad...
Režisérem snímku je Roschdy Zem, herec a příležitostný autor, který se naposledy představil filmem o prvním černošském klaunovi Monsieur Chocolate (2015).
Hlavní hrdinkou je bezdětná Rachel. Miluje svou práci ve škole, studenty, hru na kytaru a dokonce i expřítele. Když se však zamiluje do rozvedeného Aliho, její život nabere úplně jiný směr. Vytvoří si silné pouto k jeho čtyřleté dceři Leile, s níž tráví veškerý volný čas, stará se o ni a miluje ji jako vlastní. Láska k dětem ostatních však bývá ošemetná a riskantní...
Režisérkou snímku je Rebecca Zlotowski, autorka Bezstarostné dívky (2019) a jedna ze scenáristek nové Emmanuelle.
Kinobox: Uf, oni jsou tady! Lepší horor letos neuvidíte
Jordan Peele je králem hororu a společenských komentářů o Spojených státech amerických. Oscarově nás vyděsil svým Uteč, zamotal nám hlavu podobenstvím My a teď se pustil do tématu UFO.