Dokumentární radost nekončí. Ji.hlava předala ceny a pokračuje online

V soutěžních sekcích pětadvacáté Ji.hlavy se setkalo sto dvacet filmů, z toho šedesát čtyři ve světové, osmnáct v mezinárodní a osmnáct v evropské premiéře. Sekce Česká radost letos čítala devatenáct dokumentů. Nejlepším z nich bylo podle poroty Bratrství italského režiséra Francesca Montagnera, v němž se trojice bratrů musí vypořádat s tím, že jejich otec odchází na necelé dva roky do vězení. „Mikrokosmos rodiny bosenských pastevců překvapivě otevírá témata, která se dotýkají každého z nás. Bez doslovnosti a sebemenších kompromisů v audiovizuálním vyjádření,“ zní zdůvodnění šestičlenné poroty, ve které zasedl například loňský vítěz České radosti Jindřich Andrš (Nová šichta) nebo novinářka Marie Sýkorová. Autoři vítězného snímku obdrží finanční odměnu dvě stě tisíc korun.

Porota udělila také dvě zvláštní uznání. Ocenila Očistu režisérky Zuzany Piussi za její snímek pojednávající o krizi slovenského soudnictví. „Zuzana Piussi nám ukazuje, že angažovaná kinematografie má smysl. Kladný Darth Vader československé dokumentaristiky. Ať nás síla provází,“ uvedli porotci.

Druhé zvláštní uznání si pak odnesl filmař Milan Klepikov za experimentální snímek Přípravy k filmu T. „Zvláštní ocenění porota uděluje filmu s největším počtem konců. Fatalita budoucnosti se zde hravě mísí s lehkostí a podněcuje naši imaginaci,“ zní verdikt.

Cenu za nejlepší střih získala Jana Vlčková za film Síla režiséra Martina Marečka pojednávající o soukromém životě filmového kritika Kamila Fily. „Pečlivá skladba kontrastních významů vytváří debatu, kterou nelze ignorovat. Ať dokumentární střih provází síla,“ zní verdikt poroty.

Cenu za nejlepší zvuk převzala Viera Marinová za snímek Milý tati režisérky Diany Can Van Nguyen, v němž se režisérka vypořádává s faktem, že její otec byl několik let ve vězení. „Animovaný dokument vyzývá k efektnímu zvukovému ztvárnění. V pojetí Viery Marinové vítězí křehkost, střídmost a tvořivost,“ shodli se porotci.

Cenu za nejlepší kameru v sekci Česká radost si odnesl kameraman Prokop Souček za snímek Bratrství. „Filmové obrazy Prokopa Součka nám potvrzují, že je jedním z nejlepších kameramanů své generace. S vizuální intenzitou, která u dokumentárních filmů není obvyklá, nám umožňuje vplynout do světa postav filmu,“ uvedla porota.

Cenu studentské poroty získal film Opouštět Počátky Lindy Kallistové Jablonské. „Ze všech snímků, které jsme měli možnost vidět, nás nejvíce oslovil film, který dokázal s neuvěřitelnou lehkostí vyprávět jinak tak fascinující příběh o naději a budoucnosti. Skrze kameru jsme měli šanci pohlédnout na svět lidí, kteří touží žít si svobodně svůj sen, od nějž nás často ale dělí nesmírně náročná cesta,“ shodli se studenti.

Sekce Opus Bonum, která reprezentuje přehlídku současného světového dokumentu, letos uvedla šestnáct snímků. Z nich vybrala šestičlenná porota snímek Čiary Barbory Sliepkové. „Za nevšední způsob, v němž jsou koncepty, jako je krása, intimita a prostor, vzájemně propojeny pomocí specifického filmového rámce, který nás jednomyslně přiměl k reflexi vizuálního vyjádření společenských a ekonomických rozporů a vztahů uvnitř městské společnosti,“ uvádí porota. Právě Sliepková získala ocenění i za nejlepší debut. „Za dosažení komplexního a dokonale řemeslně zpracovaného díla,“ dodává porota k filmu Čiary. Autoři vítězného snímku obdrží finanční odměnu deset tisíc dolarů.

Zvláštní uznání v sekci pak získal snímek Když jsi tady se mnou italské režisérky Laury Viezzoli. „Za citlivý a intimní prostor, který je vnímán kamerou na cestě do hloubi lidství mimo rámec přednastavených vzorů myšlení,“ rozhodla porota, ve které zasedl například syrský spisovatel a filmař Orwa Al Mokdad nebo rumunská producentka Anamaria Antoci.

V rámci sekce Opus Bonum udělila letos porota také cenu nejlepšímu filmu z regionu střední a východní Evropy. Získal ji rumunský režisér Sebastian Mihăilescu za snímek Pro mě jsi Ceaușescu. „Za hravou rekonstrukci dějin Rumunska s využitím inscenovaných situací, které využívají rekonstrukčních prostředků k analýze samotných inscenátorů v rámci sebereflexivního vyprávění,“ uvedla porota. Autoři vítězného snímku ze střední a východní Evropy obdrží finanční odměnu tři tisíce euro.

Zvláštní uznání pro nejlepší film o politice si pak za snímek Gorbačov. Ráj odnesl ruský režisér Vitaly Mansky. „Velkoryse klidné, vtahující tempo filmu umožňuje bezprostřední setkání s protagonistou, kterého nevnímáme pouze jako politickou ikonu, ale především jako skutečného stárnoucího muže, jehož pojetí významu moci a smyslu života je inspirativní a pronikavé,“ zní verdikt.

Cenu za přínos světové kinemografiisi z Ji.hlavy letos odvezla režisérka Jana Ševčíková, která právě dokončuje svůj osmý film. Janu Ševčíkovou dříve cenili hlavně v zahraničí, upozorňuje ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka. Její filmy tak mohli diváci vidět například na festivalech v Berlíně, Rotterdamu, Paříži, Nyonu nebo Lipsku. Její filmy promítla i americká MOMA nebo Harvardova univerzita. A nikdy nechyběla ani v Ji.hlavě.

Cenu diváků letos získal snímek Nebe režisérské dvojice Adéla Špaljová a Tomáš Etzler.

Kompletní výsledky 25. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava najdete zde spolu s bližšími informacemi o online ozvěnách přehlídky.

Všechny filmy z programu bude možné sledovat až do půlnoci 14. listopadu, výběr snímků bude s českými titulky. Stávající akreditace na fyzickou podobu festivalu platí i online. Samostatná online akreditace vyjde na 400 korun. Program bude možné sledovat pouze na území ČR.

Diváci se mohou těšit také na živé streamy. Do 3. listopadu bude Ji.hlava i nadále vysílat živě. Vysílání nabídne rozhovory, filmové tipy, ale například i online diskuse Inspiračního fóra. Každý den se diváci mohou těšit také na Q&A s tvůrci.