Česko-francouzský film o nejlepší falešné zpěvačce přiváží cenu z festivalových Benátek

Česko-francouzský film o nejlepší falešné zpěvačce přiváží cenu z festivalových Benátek
Na vzniku filmu Marguerite se podílela i Česká republika.
Cena P. Nazareno Taddei Award je na festivalu udělována od roku 2007. Byla pojmenována po otci Nazarenovi Taddeiovi (1920-2006), jezuitském knězi, který byl také významným italským lingvistou a publicistou. Věnoval se i psaní o filmu. V roce 1960 byl italskou katolickou církví pověřen posudkem na film Federica Felliniho Sladký život (1960), který v katolických kruzích vzbuzoval nevoli. Taddei film obhájil a tvrdil, že jeho hlavním tématem je milost.
Marguerite
Oficiální text distributora filmu Marguerite:
Paříž dvacátých let. Marguerite Dumont je zámožná žena, milovnice hudby a opery. Už celé roky pravidelně zpívá pro své hosty. Jenže Marguerite zpívá zoufale falešně a nikdo jí nikdy neřekl pravdu. Její manžel a blízcí ji nechávali žít v iluzích. Vše se zkomplikuje, když si vezme do hlavy, že zazpívá před skutečným publikem, v Opeře…
Marguerite
Příběh je volně inspirován osudy Američanky Florence Foster Jenkins, operní zpěvačky známé jako „královna kraválu“, která se ve 40. letech minulého století proslavila svým příšerným hlasem. V hlavní roli Marguerite exceluje Catherine Frot. Dobové drama zasazené do počátku 20. let vzniklo za české koprodukční účasti a z velké části se natáčelo v českých lokacích, mimo jiné v prostorách Divadla na Vinohradech. Marguerite je šestým filmem francouzského režiséra Xaviera Giannoliho. „Asi před deseti lety jsem v rádiu slyšel neskutečný hlas operní pěvkyně, která zpívala Mozartovu
Královnu noci, ale naprosto falešně. Bylo to velmi legrační, působivé…,“
vyjadřuje se režisér ke své inspiraci film natočit. „V nahrávce to praskalo, byla stará a tajemná, jako by byla z jiného světa. Zjistil jsem, že pěvkyně se jmenovala Florence Foster Jenkins a žila ve Spojených státech ve 40. letech. Byla bohatá, milovala hudbu a operu a hlavně si vůbec neuvědomovala, jak úžasně falešný má hlas. Pravidelně zpívala v kruhu obvyklých hostí a ze společenského pokrytectví, kvůli finančním zájmům nebo z prostého slabošství jí nikdo z jejího okolí nikdy neřekl, že zpívá naprosto falešně… Už jen ta situace samotná byla velmi zábavná a zároveň v tom bylo něco krutého, co jsem měl chuť prozkoumat,“ dodává režisér.