Budoucnost nikdy netvořili mrtví nebo nenarození lidé. Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa vyzývá k odpovědnosti

Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa měla jít původně do kin v září roku 2020, tedy před začátkem druhé vlny pandemie koronaviru. Film, za jehož ústřední téma by se dala považovat udržitelnost naší globální civilizace, si na svou premiéru musel téměř dva roky počkat.

Mezitím se ukázalo, jak je náš svět propojený, zranitelný a turbulentní; po několika covidových vlnách Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině, Evropa aktuálně čelí mimořádné energetické krizi, vysoké cenové inflaci a nedůvěře občanů v elity liberálního ražení.

První záběry Civilizace spočinou na pracovitých mravencích z ekvádorského pralesa. Na první pohled to vypadá jen jako nekontrolovaný chaos, změť hmyzu a drobných přírodních objektů, které přesouvají z místa na místo. Ve všem tom počínání má však každý mraveneček svou úlohu a cíl, jemuž se usilovně věnuje; je součástí systému, ať už o něm tuší, či nikoliv.

Následuje výjev, kdy dva členové amazonského kmene Waorani najdou a uloví divoké prase pekari. Jeden z dvojice mužů ho s námahou a radostí odnáší do společného příbytku a večer už se jím živí většina členů kmene. Scény, které štáb režiséra Petra Horkého (Století Miroslava Zikmunda) v Ekvádoru natáčel v roce 2017, doplňuje otázka směrem k publiku: „Co jste ten den dělali vy?“

Na ekvádorském kmeni autoři filmu ilustrují fakt, jak ještě může žít drobný zlomek společnosti na Zemi v 21. století. Waorani mají starší kořeny než křesťané a kvůli nalezištím ropy na území pralesa, který obývají, jim hrozí zánik. Nemají elektřinu, mnozí ani moderní oblečení, umějí lovit ryby, rádi se smějí a jejich šaman je mimořádně moudrý člověk.

Civilizaci sice rámuje výprava mezi členy kmene Waorani, tvůrci nás však vezmou na několik zajímavých cest – k egyptským pyramidám, do pravoslavného chrámu, káhirské třídírny odpadu, syrské a ukrajinské války, na Velikonoční ostrov, do galerie s obrazy Gustava Klimta i do vesmíru.

Snímek dua Petr Horký, Miroslav Bárta pojednává o proměnách velkých civilizací a jejich podobnostech s naší současnou. Zatím všechny zanikly, my bychom však mohli být první, která chod dějin změní.

Námět a scénář filmu pochází od Petra Horkého a Miroslava Bárty, který jednotlivé fáze zániku shrnul v takzvaných 7 zákonech civilizace. Patří sem věrohodnost, hodnoty, konflikt, dvojznačnost, zdroje, adaptace a konečnost. Je až mrazivé, když si člověk uvědomí, že naše společnost už prošla prvními čtyřmi předpoklady konečnosti a aktuálně řeší zdroje. Doklady, které pro to tvůrci filmu předkládají, jsou nezpochybnitelné; ceny energií, dodávky plynu a přírodní zdroje jsou takzvaně na pořadu dne.

Východisko? Uskromnit se, neplýtvat a věřit v technologický pokrok. Arthur C. Clarke v jednom z rozhovorů, který s ním Petr Horký stihl před jeho smrtí pořídit, vzpomíná na to, jak po 2. světové válce přišel s vynálezem globálního satelitního systému. Dle vlastních slov nečekal, že se jeho myšlenka do dvaceti let od pouhého nápadu dočká realizace.

Mezi respondenty, kteří se k jednotlivým sedmi zákonům civilizace vyjadřují, je dále například etnolog Thor Heyerdahl. Ještě než tento slavný dobrodruh (vedl vědecké expedice Kon-Tiki, Ra a Aku Aku) v roce 2002 zemřel, pronesl v rozhovoru s Petrem Horkým k otázce naší konečnosti následující: „Největší výhodu pak budou mít ti, kteří žijí izolovaně, na okraji.“ Což v rámci dokumentu nevyznívá moc optimistiky.Nebudou to tedy ani ti ekvádorští obyvatelé, jež postupně vytlačuje celosvětová lačnost po ropě.

Horký občas ironicky doprovodí respondentovu myšlenku obrazem. V souvislosti s tisíciletými pyramidami a jejich odkazem například do záběru dostane červenou lednici Coca-Cola. Autoři filmu nicméně netlačí na pilu, nejsou aktivističtí, útoční a nechávají na publiku, aby si předkládané myšlenky utříbilo a třeba si z nich něco odneslo do svého života a konání.

Dokument Civilizace má pouhých 81 minut, v rámci autorských příprav jsou však využity nadstandardně. Divák si během cestopisných pauziček moc neodpočine, a ačkoli ve filmu vystupuje pouhá desítka respondentů, vnímat každou jejich myšlenku bude vyžadovat mimořádné soustředění.

V rámci tuzemské produkce nemá Civilizace vlastně žádného filmového nebo televizního souputníka. V zahraničních produkcích k tématu vznikla řada děl. Mezi nejpopulárnější a nejznámější budou patřit snímky přírodověce Davida Attenborougha, který nezdolně burcuje k ochraně klimatu a odpovědnému chování nás lidí (například ve snímku Život na naší planetě či v seriálu Dokonalá planeta). Attenborough má silné zázemí televize BBC, mimořádné zkušenosti a dar přitáhnout pozornost díky působivě nasnímanému životu divokých zvířat a rostlin. Od toho se odráží, když na divačky a diváky apeluje, aby se chovali odpovědněji.

Civilizace Petra Horkého a Miroslava Bárty má k dispozici mimořádně zajímavé osobnosti, mě osobně lákalo dohledat si o nich více informací. Kvalita obrazu a zpracování rozhodně vybízí k návštěvě kina s velkým plátnem (některé záběry z databank si však tvůrci mohli odpustit), dokážu si nicméně představit, že se najdou tací, kteří ocení opakované přehrávání, klidně i v rámci televizní a VOD projekce. Film může takříkajíc zrát a žít déle než pár týdnů v kinodistribuci, ačkoli se nabízí možnost jezdit po besedách a debatovat o tématech s divačkami a diváky.

Dobrá zpráva o konci světa nechce nikoho šokovat a strašit, natočil ji zkušený cestovatel a dokumentarista spolu s archeologem, vědcem. Civilizace se snaží důmyslnou formou vyzvat lidi k odpovědnosti a spolu s Jane Goodall dodat víru.

Světoznámé bioložce, která se proslavila díky svému výzkumu primátů, sice vadí hromadění majetku a rozdíly mezi bohatými a chudými, což jen vyvolává konflikty, je nicméně životní optimistka. Věří v adaptaci, bezprostřednost dětí a divákům vzkazuje: „Nezapomínejme na nezničitelnost lidské duše.“ Nesmíme však jen podlehnout hezkým myšlenkám, ale něco začít skutečně dělat.

Už sedmý film s monstrem, kterému abstraktně říkáme Predátor (i když se jmenuje jinak), se poprvé odehrává v hluboké minulosti a poprvé je hlavní hrdinkou žena, členka kmene Komančů.