Madonna si zrežíruje vlastní životopis. Popová ikona s pověstí příšerné herečky věří, že by to nikdo nezvládl lépe než ona

Madonna je krom své úctyhodné pěvecké kariéry známá svým krajně neúspěšným pokusem stát se respektovanou herečkou. Nejblíž se tomu dostala filmovou verzí muzikálu Evita, jenž byl zkonstruovaný speciálně tak, aby zpěvačce naklonil odbornou veřejnost a laiky.

I když se příznivci tohoto snímku jistě najdou, pozitivní energii se nepodařilo přetavit v další úspěchy. Nechvalně prosluli hlavně Trosečníci, jež pro ni zrežíroval její tehdejší manžel Guy Ritchie a jejichž neúspěch málem zničil anglickému režisérovi akčních pecek kariéru. Částečně v nadsázce se říká, že rozvod s Madonnou a uniknutí jejím hereckým ambicím bylo jediné, co Ritchieho zachránilo před úplným filmařským koncem. Byť, ruku na srdce, ne že by nám od té doby naservíroval hromadu moderních klasik.

Nyní si Madonna se zdravou dávkou sebereflexe řekla, že si nenechá kazit plány neschopnými profesionály a svůj životopis zaměřený na první roky její kariéry si prostě zrežíruje sama. Variety řekla: „Měla jsem výjimečný život, musím tedy přijít s výjimečným filmem. Pustila jsem se do toho, abych se vyhnula nutnosti nechat někoho jiného natočit ho, protože jsem už dostala opravdu hodně nabídek. Předně od misogynních mužů! Rozhodla jsem se tedy šlápnout do toho sama a řekla jsem si, že pokud má o mně někdo natočit film, musím to být já!“

Ze svého filmu se tedy pokouší dělat tak trochu politické feministické gesto, což jí není nepodobné. Mnozí ji milují za to, že se během svých výstupů či v klipech nebojí podpořit různé progresivní ideje. Jiní jí však vyčítají, že to dělá vždy až tehdy, když ví, že jde o dost mainstreamový názor na to, aby se na něm dalo vydělat.

Odsuňme ale dohady o Madonniných motivacích stranou a trapme se spíš tím, jak to může dopadnout. Zatím jde s celkem slušnou dávkou jistoty říct, že jí to moc nejde před kamerou. Je pravda, že herec či herečka mnoho nezmůžou, pokud nejsou dobře vedení, Madonnu už si ale vzali na starost velmi talentovaní filmaři, aniž by to k něčemu vedlo. Traduje se, že si dělá, co chce, a odmítá komunikovat s lidmi, kteří o natáčení ví víc než ona.

Což by nás mělo obzvlášť znepokojit, když nyní nemá hrát (tedy doufejme, že se nepokusí ztvárnit sebe samu ve dvaceti letech), ale organizovat celé natáčení. Potřebuje umět funkčně komunikovat s dalšími profesemi a vést je k dobrým výkonům.

Ať to dopadne jakkoliv, půjde o zajímavý kulturní artefakt. A pokud se podaří dát do kupy dost peněz a najmout dost profesionálů, kdo ví... Třeba se ještě budeme divit. Produkčně ostatně snímek zaštiťuje Amy Pascal nominovaná na dva Oscary, což není „nic“.

Životopis se ještě zdaleka netočí – Madonna teď roní krvavé slzy nad tlačítkem „delete“. Rozepsaný scénář, na němž pracovala s oscarovou Diablo Cody, je totiž příliš dlouhý. Nyní musí přijít na to, co ze svého úžasného života vynechat.

Aby si popová hvězda velikosti Madonny točila sama o sobě film, je bezprecedentní, a tedy zajímavé. Zvědavosti se nejde ubránit, i když propadat optimismu by asi bylo bláhové. Třeba ji ještě Pascal přemluví, aby přeci jen přijala alespoň spolurežisérku, to by nemohlo být na škodu.

Čtvrtý díl komiksového Thora už není lehká komedie, ale vyloženě sebeparodie. Drama zmizelo, i když hrdinovi umírá jeho milá a hrozí mu smrt.