Proč si podcast plný sprosťáren stahují 2 miliony posluchačů? RedHanded nabízí mnohem více než jen „fuckování“

„Cupboard day“, jak je tato historka titulována, si každý rok připomínají jejich fanoušci na několika kontinentech a na poli true-crime žánru jeden z nejpozoruhodnějších podcastů „RedHanded“ si letos odnesl zasloužené zlato v posluchačské volbě British Podcast Awards. Čím přiměl více než 140 tisíc lidí k vyplnění hlasovacího formuláře?

„I´m Hannah“ – „I´m Suruthi“ vítají své posluchače od roku 2017 dvě Britky s prořízlou pusou. Každá epizoda se věnuje jednomu kriminálnímu příběhu – častěji kriminálníkovi – z různých koutů světa. A není to jenom snaha o široký záběr na globusu, ale i rozkročení v kontextech a tématech, díky nimž vystudované divadelnice Hannah Maguire a ekonomka Suruthi Bala neztrácejí dech i po více než dvou stovkách epizod hlavní show. (RedHanded produkují například duchařské halloweenské bonusy a na Patreonu mimo jiné aftershow po každém díle s názvem „Under the duvet“.)

Humor, s nímž prezentují jednotlivé příběhy, většinou v posluchači rozptýlí depresivní pocit, že toho vraždění, hrůzy a nespravedlnosti je už příliš. Například, aby Suruthi odlehčila liveshow v Shoreditch House, prokládala pásmo až roztomile dadaistickými „fun facts“ o stromech (tento záznam si můžete poslechnout v epizodě 118 a 119). Mimo historek o porcování těl, vás tedy možná překvapí, že nejstarší strom v USA lehl popelem, když si ho vzala do parády dáma pod vlivem drog. Že se tak stalo na Floridě, už vás asi překvapí méně.

Pokud se však jedná o náročnější látku, dokáže tomu duo své vyprávění přizpůsobit a posluchače příliš neodvádět od hlavního tématu. Do detailnějších popisů opravdových zvěrstev také RedHanded zacházejí jen v případě, že je to opravdu nezbytné, což ale neznamená, že by je jinak zcela cenzurovaly (dobře to dokládají například epizody 176-178 o Josefu Fritzlovi). Před nechutnými pasážemi si vyslechnete varování „absolutely no eating“ a po nich se často i zasmějete, když vypravěčky zpraží chladnokrevného psychopata z příběhu ironickou poznámkou, anebo ho rovnou pošlou někam.
A pro silná slova nejdou daleko. Kdo má rád drinking games, může si dát panáka při každém „fuck“ nebo dvojitého za některou z hlášek, které to dotáhly až na potisk triček - „loud, confident and wrong“, „not in this economy“ nebo „get in the bin“ – snad vám bude stačit jedna lahev.

Ale nebyl by to jenom suchý humor, bizarní historky ze života a sprosťárny, které by přinášely podcastu téměř 2 miliony stažení za měsíc. Na přesyceném trhu true-crime žánru v době, kdy takový obsah může vytvářet téměř každý s připojením k internetu, se nedá nic moc nového vymýšlet. Pokud každý týden musíte vydat novou epizodu, bezpočet bonusových materiálů pro platící posluchače a ještě u toho spravovat svou značku na sociálních sítích, formální experimenty si nemůžete v malém týmu dovolit.

Sotva se také můžete vyhnout příběhům, které již bohatě pokryly zástupy předchůdců. Čím tedy RedHanded oproti ostatním zaujme? Je to politický a téměř sociologický přístup k jednotlivým tématům, díky němuž se tyto dvě třicátnice propracovaly do top pětice nejlépe vydělávajících podcastových show ve Velké Británii, získaly lukrativní knižní kontrakt a na Patreonu mají přes 10 tisíc přispěvatelů.

Z rešerší k více či méně známým kriminálním případům, kterým se věnují, se dá vycítit silná touha k odhalení pravých příčin násilí, a to nejen co se týká psychologie pachatelů, ale hlavně socio-kulturního prostředí nebo nastavení napříč společnosti, která jejich působení – pokud ne přímo umožňovala, mnohdy překvapivě přehlížela či dodnes dokáže zlehčovat.

Suruthi a Hannah nepřijímají snadné teorie a také se na (někdy i několik dekád starých) historkách snaží ukázat, co si z nich můžeme odnést tady a teď nebo jimi přímo reagují na aktuální problémy. To druhé se týkalo například epizod o vraždách ze cti, britskému „trendu“ polévání kyselinou, speciálů k Black Lives Matter nebo femicidě a růstu násilí na ženách v Mexiku. Stanovisko tvůrkyň však nikdy nepůsobí jako křečovitá politická agitace a jejich životní filozofie se dá shrnout do další populární hlášky – jednoduše „try harder, be better“.

Tuto neustálou snahu britské podcastové dvojice o zlepšování může krásně ilustrovat nejnovější dvoudílná epizoda Shamima Begum: ISIS & The Bethnal Green 3, kde na pozadí příběhu tří britských žen předkládají způsoby, jakými Islámský stát rekrutuje bojovnice a bojovníky ze Západu. Věděli jste, že ISIS „zaměstnává“ vlastní mediální agenty a aktivně využívá PR prostřednictvím sociálních sítí? Nebo jak si v některých regionech získal popularitu svozem odpadu? Proč na mladé ženy ze Západu zapůsobil příslib kariérního růstu v kultu smrti? Pokud vám při poslechu nejde primárně o humor, jsou pro vás epizody 209 a 210 - kde v množství informací nezbývá tolik času na legrácky – dobrý začátek s RedHanded.

Co by se dalo podcastu asi vytknout je nižší hlasitost, která při jízdě v MHD může být s levnějšími sluchátky trochu nešťastná a občasné drobnější nepřesnosti vedlejších explikací – vybavuji si např. pár facepalmů při povídání o oslavách nového roku v Japonsku – nicméně dotyčná epizoda na této informaci opravdu nestála. Jako plus se nedají opomenout velmi příjemné hlasy obou tvůrkyň. Zkrátka a dobře, pokud vás baví odhalovat motivace lidského chování a neodnášet si z toho depku, RedHanded určitě vyzkoušejte. Poctivá příprava a britský humor opravdu nesnese srovnání s odfláknutým buranským tlacháním českého nejpopulárnějšího podcastu „Opravdové zločiny“, který na google translate nepřekládal jen svůj název, ale i veškerý obsah z anglické wikipedie. Brr.

RedHanded
Autorky: Hannah Maguire, Suruthi Bala
Počet epizod k 26.8.2021: 210
Stopáž: 30 – 90 min
Jazyk: angličtina
K poslechu na Apple podcast, Spotify, Google podcast, Stitcher a dalších platformách