Kinolog: „Zítra se bude souložit všude.“ Je seriál Volha tak vulgární, že nepatří na ČT?
V 50. letech nejtužší totality se říkalo „zítra se bude tančit všude“, i když lidem do tance nebylo. Za normalizace 70. let se začalo víc pít, mluvit sprostě a lidé neviděli jiný útěk než v sexu a chudém konzumu. Pětidílný seriál Volha to zobrazuje tak barvitě, že vyvolává bouři nevole. Hlavní hrdina chápe „švejkování“ jinak než Haškův Švejk.
Česká televize má po delší době (zřejmě od seriálu MOST!) další dílo, které budí veřejné vášně. Pamětníci a pamětnice se vyznávají, nakolik jim zobrazení tehdejší doby přijde věrné, v detailech i v celku.
Adaptace románu bývalého televizního dramaturga Karla Hynieho je až šokující tím, že do centra dění staví konformistického práskače a vyprávění prakticky neopouští jeho perspektivu. Řidiči České televize Standovi Pekárkovi poměry vyhovují, a dokonce se mu v jinak zatuhlých časech daří propracovávat se nahoru. Normalizaci jsme přitom až dosud byli zvyklí nahlížet z pohledu bojujících a trpících disidentů nebo příslušníků šedé zóny, kteří nevystrkovali růžky. Výjimkou byl snímek Pouta (2009) o příslušníkovi StB, ale i ten brzy ztratil víru v systém.
Standa Pekárek přitom zosobňuje prototyp machistického frajírka, který s režimem problém nemá, a spolutvoří ho s těmi nejoddanějšími ideology. Oni prezentují falešný ideál dokonalého socialistického člověka, Standa Pekárek je pak esencí člověka reálného socialismu, korupce, bratříčkování a šmelení.