Volná adaptace děsivé básně Karla Jaromíra Erbena působí v první upoutávce světově. Je znát, že její tvůrci mají nakoukáno, vědí, co a jak funguje. Vidět Aňu Geislerovou v takto vyhrocené roli je v dobrém smyslu slova osvěžující. Od Requiem pro panenku (1991) uplynula dlouhá doba, z Geislerové se stala zavedená značka. Tohle by ji mohlo ukázat v novém světle. Nechme se překvapit.