Nandá to Nenasytná Tiffany profesionálům?

Oficiální text distributora: Pepa (Leoš Noha) tráví většinu času vysedáváním po hospodách. Aby si vydělal na skromné živobytí, vykrádá víkendové chaty a ukradené předměty prodává v nedaleké zastavárně. Při jednom ze svých lupičských výpadů je málem chycen při činu a během následného útěku náhodou objeví starou videokameru. Ta skrývá záznam, který odhaluje cestu k netušenému pokladu. Pepa je ohromen a okamžitě po něm zatouží. Brzy však pochopí, že aby ho získal celý, nebude muset podstoupit jen dlouhé hodiny kopání. Cena bude mnohonásobně vyšší…

Režisér Andy Fehu má za sebou řadu krátkometrážních snímků a Nenasytná Tiffany je jeho celovečerním debutem. „Film Nenasytná Tiffany je inspirován lidmi, kteří celý svůj život zasvěcují touze po nalezení pokladu. V nejzákladnější rovině jde o metaforu současného člověka, který vidí smysl života jen v hromadění hmotného majetku. Ale rozhodně není naším záměrem zahltit diváka tíhou nějaké hlubokomyslné myšlenky. Nechceme být příliš závažní.“

Forma natáčení byla od začátku projektu zamýšlena nízkorozpočtově. Režisérovy zkušenosti s krátkými filmy, které často vznikaly ve velmi improvizovaných podmínkách, daly vzniknout jeho neobvyklému realizačnímu přístupu, který využívá nedostatky ve svůj prospěch tak, aby to na výsledný tvar mělo co nejlepší vliv. Pracuje v reálném, syrovém prostředím a rád obsazuje neherce. Hlavní část natáčení se odehrála v srpnu 2014, kdy štáb čekaly nejsložitější scény, lokačně umístěné na severu Čech.

„V průběhu příprav jsme se začali scházet s kameramanem Jakubem Ševčíkem a pozvolna jsme přemýšleli nad tím, jak chceme, aby náš film vypadal. Klíčové pro mne bylo, aby Jakub přistoupil na tu nejjednodušší formu natáčení. Kamera z ruky a nic víc. Častokrát není čas na složité kamerové přesuny a změny kompozice, točí se v autentickém prostředí a kameraman musí umět rychle reagovat. Stejně tak je důležité, aby i přes tyto omezení dokázal do obrazu vtisknout osobitý filmový styl,“ říká režisér Andy Fehu.

Nenasytná Tiffany vznikla pod hlavičkou produkční společnosti Company F u producentů Filipa Brouka a Filipa Čermáka, kteří znali krátké filmy Andyho Fehu a jeho osobitý přístup si je získal. „Andyho filmy jsou v dobrém slova smyslu jiné, dokáže jimi nadchnout mnoho kritiků jak z řad profesionálů, tak diváků. Mně osobně fascinuje jeho způsob vedení herců. Andy natáčí tak, že připraví danou situaci s herci, projde a nazkouší jejich postavy, každému z nich dá konkrétní úkoly, co v té dané situaci zahrát, a pak, aniž by to ti druzí úplně věděli, spustí kameru a dokumentárně, s určitou dávkou improvizace, jednotlivé scény natáčí,“ popisuje producent Filip Brouk.

Film získal na podzim 2014 finanční podporu Státního fondu kinematografie. Natáčení také výrazně podpořilo město Horní Jiřetín, které samotné hraje v příběhu důležitou roli. „Neprostupné lesy, zámek Jezeří a vytěžená měsíční krajina – to všechno nás utvrdilo v tom, že je Horní Jiřetín a jeho okolí opravdu unikátní lokací,“ říká producent Filip Čermák. Kromě Horního Jiřetína se natáčelo také v pražských čtvrtích Holešovice, Vršovice, oblastech Anděla, Florence a Karlína. Právě zde našli tvůrci vhodné lokace pro Pepův byt, hospody, kiosky a zastavárnu, kde hlavní hrdina často tráví své dny.

Film Nenasytná Tiffany je váš celovečerní debut. Kdy jste si začal
pohrávat s myšlenkou, že jej natočíte?
Musím říci, že Nenasytná Tiffany začala vznikat tak trochu mimoděk, bez velkých očekávání a planých nadějí. V roce 2013 jsem za sebou měl více jak deset amatérských filmů o průměrné stopáži kolem 20 minut. O celovečerní film jsem se do té doby již párkrát pokoušel, ale žádný z projektů z nějakých důvodů nevyšel. Už jsem skoro začínal propadat skepsi, že v podmínkách, které si mohu dovolit, nepůjde velký film natočit. Prvotní nápad k Tiffany přišel během natáčení jednoho z mých dřívějších krátkých filmů. Potkali jsme tehdy na poli hledače s detektorem kovů a on nám ukázal, jak to celé funguje, že to pípá, když je v blízkosti kovový předmět atd.

Jaké má film poselství?
Film Nenasytná Tiffany vypráví dramatický příběh Pepy, člověka z okraje kterému nečekaný objev otevře dveře k velkému bohatství. Pro mě je tento příběh jakousi metaforou pro svět takových lidí, jejichž smysl života tkví jen v hromadění hmotného majetku. Poselství by tak mohlo vyznívat lehce moralisticky, ale věřím, že ve filmu tomu tak docela není. Nikoho nijak nesoudím, spíš jen poukazuji na tento fenomén formou dobrodružné hororové komedie.

To zní dost neobvykle. Jakou roli hrají ve filmu hororové prvky?
Ano, film kombinuje více žánrů, ale tak, aby se navzájem doplňovaly a závažnější motivy byly odlehčené humorem, nadsázkou a vlastně také již zmíněným nádechem hororu. Hororové prvky se tedy objevují při scénách s tajemnou a nebezpečnou dírou Tiffany, která skrývá poklad, po němž hlavní postava tolik touží.

V hlavní roli Pepy se objevuje Leoš Noha. Jak hodnotíte tuto volbu?
To, že by se pro roli Pepy mohl hodit Leoš Noha, prvně napadlo producenta Filipa Brouka. Ta myšlenka se mě zalíbila natolik, že jsem si následně už nedokázal do této role představit nikoho jiného. A Leoš mé představy neustále překonával a i když jeho role častokrát vyžadovala velké fyzické nasazení, nikdy se mým požadavkům nebránil. Leoš dokázal své postavě vtisknout uvěřitelnou podobu, která se s mojí vizí absolutně shodovala.

Jak byste popsal sám sebe jako režiséra? Necháváte prostor pro okamžité nápady a improvizace, nebo se držíte scénáře?
Díky svým zkušenostem s amatérskými filmy, které často vznikaly ve velice
jednoduchých podmínkách, jsem se učil tvořit s minimálním rozpočtem tak, aby to na výsledek mělo co nejmenší vliv. Stále věřím tomu, že vysoký rozpočet nebo slavná jména v hereckém obsazení nejsou nezbytně nutné položky pro to, aby bylo možné vytvořit takové dílo, které diváka opravdu zaujme. Snažím se točit neobyčejné věci obyčejným, civilním způsobem. Situace nechávám volně plynout, scénář tvořím bez dialogů, jen s určitými vodítky, o čem se postavy mají v dané scéně bavit. Herci si pak pod mým vedením spíše povídají na dané téma. Rád vyprávím příběhy a ty jsou hlavní páteří všech mým filmů, stejně tak se snažím o určitou komunikaci s divákem, kterého mě baví překvapovat.