Třetí pokračování jede na stejné vlně jako předchozí díly. John si na konci dvojky dost zavařil a tak jsme doprostřed intenzivní akce téměř bez pauzy hozeni hned v prvních minutách. A akce to je neskutečná, John umí mrzačit a zabíjet holýma rukama, knížkou, nožem, mečem, sekerou, pistolí, puškou, ale i psem nebo koněm.
Bezpochyby jde o jeden z nejlepších akčních filmů letošního roku (možná i více let), u kterého si užijete akční jízdu bez nadechnutí a bez nutnosti zaměstnávat mozek. Se skvělou bojovou choreografií, kamerou a hudbou.
Dvě hodiny naprosté nudy. Chápu, že si Cuaron chtěl splnit sen o natočení artového filmu, ale tohle je prostě nuda a šeď a nuda. Sledovat detailně zametání psích výkalů nepovažuji za kvalitní kinematografii. Absenci výkladu děje nepovažuji za kvalitní kinematografii a scénář, který nedává postavám možnost se předvést taky nepovažuji za kvalitní kinematografii.
Že je něco jiné a netradiční, ještě neznamená nutně, že to je super.
Clint Eastwood ví, jak vyprávět příběh, má cit pro přehlednou kameru a co je nejlepší, tak si nepotrpí na umělecké ptákovinky jako třeba Kubrik nebo Wes Anderson. Opět nakládá svou klasiku, tedy mezigenerační konflikty, všední rasismus, nevšední dějovou šablonu nebo třeba situace, které ukazují, že věk neznamená automaticky moudrost. A taky hlavní hrdina, se kterým se rychle sžijete, a to je možná právě to, co mne u Pašeráka opět dostává. Je radost se na takový film dívat.
Děj mi tak přišel jak na horské dráze. Nahoru a dolu.
Nejdřív jste nadšeni, že hrdinové, kteří chyběli v Infinity war, tak chyběli schválně, aby mohli být tady. Jenže pak to jde zase dolů, na scénu přichází Thanos a chová se tak lacině, úplně bez kouzla, které měl v Infinity war. Hotový Ultron. Chvíli se dojímáte nad tím, jaký starý známý se na plátně objevil, minutu na to kroutíte hlavou nechápavě nad situací, jak mohli do děje dát takovou debilitu, pak se stane něco super, a další moment zase nějaká nedomyšlenost, která vyvrací pointu spousty předchozích filmů. Např. vždy platilo, že je smrtelně nebezpečné se dotknout kamenů nekonečna a tady si s nimi hází, jakoby nic. Nebo postava Captain Marvel s novým sestřihem ála lesbická aktivistka a vůbec celá ta scéna pózování ženských Avengerek, to bylo jako proboha co?
Naštěstí to vyvažuje pár pozitivních scén, třeba ze závěrečného velkého střetu všech avengerů jsem měl úplně husinu.
Či scénka s Tonnyho dcerkou a Happym (Tonnyho asistentem), kterého hraje Jon Favreau, jež byl současně režisérem vůbec prvního Ironmana a tedy i tím, kdo započal celou tuhle nyní už legendární sérii.
Nic si nebudeme nalhávat, kopírka Dennyho parťáků je až běda a současný smutný trend genderového protežování tu je taky moc. Přesto by se našlo i něco pozitivního. Ocean's 8 nejsou tak špatné, jako Krotitelé duchů. Děj je svižný a inteligentní. Obsazení v čele s Kate Blanchett, Sandrou Bullock a Helen Bonham Carter je dost dobré. Závěrečný zvrat je opravdu nepředvidatelný a potěší i návrat několika postav od původního Dennyho. Celkově jde tak o klidnou neurážející podívanou.
Na druhou stranu nepřináší film nic nového. Jako genderová vzpruha selhává totálně, protože sice máte skupinu emancipovaných profesionálek, ale místo toho, abyste je viděli dělat něco pořádného jako třeba banku, jdou vykrást módní vernisáž, takže jak by řekla feministka "zase sexistické klišé".
A nakonec, díky přemíře výskytu všech možných Gautierů, Versáčů, Vogueů, McQueenů a Diorů má člověk podstatnou část filmu spíš pocit, že se dívá jen na další Sex ve městě.