Profilový obrázek

Marchikt

Komentáře 292

Od nejnovějších
  1. Stovky bobrů
    Stovky bobrů (2024)
    8
    Znáte ten pocit když se vám zdá naprosto nesmyslný sen, který má příběh a hromadu nápadů? Nebo když užijete v přilehlém lesíku halucinogenní látky a pak všude vidíte bobry? Ne? To nevadí. Stovky Bobrů vám tento zážitek zprostředkují takovým způsobem, až nebudete věřit tomu, že jste sami nepřebrali. Pocitově je to o dost delší než reálné plynutí času, humor a zpracování velmi specifické. Proto bych tento vizuálně nádherný trip doporučil jen velmi malému okruhu lidí.
  2. Vlny
    Vlny (2024)
    9
    Vlny nejsou inovativní. Sází na vděčné téma českých dějin. V čem jsou ale Vlny výjimečné je fakt, že je to celé zaobalené ve světovém kabátku. To záběrování, práce se zvukem, ta hudba, to kombinování reálných záběrů... Po dlouhé době jsem měl pocit, že jsem viděl něco speciálního a má to českou značku. Mádl se tímto počinem etabloval jako jeden z nejšikovnějších tvůrců současnosti u nás a já se těším na další jeho počin. Jo sežral jsem to i s navijákem.
  3. Amazing Spider-Man
    Amazing Spider-Man (2012)
    7
    Amazing Spider-Man vstoupil do kin roku 2012 v konkurenci výrazně silnějších a rozhodně lepších oponentů (Temný rytíř povstal a první Avengers). Já si ho ale tehdy v kině užil téměř totožně jako již zmíněné blockbustery. S odstupem času, vlastně i tehdy, to není a nebyla nejlepší komiksovka či Spideyho sólovka. Marc Webb není Sam Raimi. Z Petera Parkera udělal cool týpka ještě dřív, než ho kousnul pavouk. Rhys Ifans předvádí záporácké veletoče bez ladu a skladu. A celé je to možná až moc zahleděné na onu Raimiho trilogii a v hodně věcech ji ne moc povedeně parafrázuje. Amazing Spider-Man má několik problémů, ale má i nejlepší spidermanskou akci a romanci. Emma Stone je vynikající Gwen a s Andrewem mají chemii od první scény (ještě aby ne, když spolu randili i v reálném životě). Díky těmto věcem má a bude mít tenhle pokus o adaptaci zvláštní místo v mém srdci.
  4. Kulový blesk
    Kulový blesk (1978)
    7
    Soudruhu, kdy provedeme tu směnu bytových jednotek? Jo a ještě jsem si vzpomněl, že jsem se nezeptal, jestli máte sklep. Máte sklep? Svěrák/Smoljak duo je velmi kvalitní a vtipnou tvůrčí dvojicí, škoda, že je pro mě tento jejich počin prozatímně tím nejslabším.
  5. Kosmo
    Kosmo (2016)
    7
    První tři díly byly téměř bez chybné, čtvrtý a pátý už poměrně vyčpělý námět zbytečně natahují a tvůrci nemají moc co přidat. Podobně je to s herci, na jedné straně bezchybné odříkání replik, které jsou vtipné a uvěřitelné, na straně opačné, prkenné vystupování z prken ochotnického divadla. Rozhodně je to lépe napsané než zrežírované. 7,5/10 za první tři díly.
  6. Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil
    Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil (2014)
    7
    Jako nástavba Města hříchu asi dobré. Jako samostatný díl? Spíš ne. Povídky jsou výrazně slabší a sází hlavně na známé tváře, i když některé postavy byly přeobsazeny. Josh Brolin a Joseph Gordon-Levitt to táhnou, zatímco Willis je zbytečný a Rourke už není tak zábavný jako poprvé. Ani vizuál už tolik neoslní.
  7. Sin City - město hříchu
    Sin City - město hříchu (2005)
    8
    Stylizace tohoto povídkového slepence dělá ze Sin City neotřelý zážitek. Převedení komiksového předobrazu téměř 1:1 má své kouzlo, ale místy trochu skřípe. Neustálé monology postav, i ve chvílích, kdy by to šlo vyjádřit jen vizuální formou, občas nepůsobí úplně klimaticky. Ne všechny povídky jsou stejně dobré – některé jsem docenil až s odstupem. Přes všechny neduhy, které film chtě nechtě má, jde o velmi autorskou komiksovou řežbu.
  9. Fantastická čtyřka
    Fantastická čtyřka (2005)
    7
    Moje komiksové guilty pleasure. Jako dítě jsem si aspoň jednou do roka protočil DVD disk a na film se s nadšením podíval. S odstupem času je jasné, že to nedosahuje úrovně tehdejších komiksových snímků jako X-Men či Raimiho Spider-Man, ale oproti některým novějším přírůstkům je Fantastická čtyřka vysoká kinematografie. Tato adaptace superhrdinské rodinky má své kouzlo, a k čertu s tím, že scénář je plochý a skoro celý film nedává smysl. Tehdy se na to nehrálo.
  10. Rambo: První krev
    Rambo: První krev (1982)
    8
    Stallone pro mě vždy byl a bude především Rockym, nicméně jeho ztvárnění drsného válečného veterána z Vietnamu má své kouzlo. První Rambo má co vyprávět – na rozdíl od následujících pokračování se zabývá hlubšími tématy a snaží se předat něco víc než jen čistokrevné akční béčko.
  11. Mezi živly
    Mezi živly (2023)
    8
    Nadmíru povedený animák s typickou pixarovskou hloubkou, emocemi, nápadem i vizuálem. Jen škoda, že námět nebyl využit ještě o něco lépe. Mohla to být zajímavá variace na Zootropolis. Místo toho jsme dostali love story v elementárním prostředí, které v určitých aspektech světa až příliš klouže po povrchu.
  12. V hlavě 2
    V hlavě 2 (2024)
    8
    Lehce slabší než jednička, ale návrat ve velkém stylu. Nové emoce jsou ku prospěchu, i když ne vždy dostanou dostatečný prostor, což u některých zamrzí. První díl byl o vztahu s rodiči, druhý o přátelství a změnách v pubertálním věku. Psychologicky opět bravurní a tématem mnohem přístupnější pro rodinnou návštěvu kina. Není tedy divu, že film přitahuje masové publikum a překonal hranici miliardy.
  13. V hlavě
    V hlavě (2015)
    9
    Nejlepší Pixar? Dost možná. Niterná záležitost o lidských emocích. Radost i smutek k sobě neodmyslitelně patří – někdy cítíme radost, jindy smutek u téže vzpomínky. A někdy oboje dohromady. Pixar umí, a já jsem rád, že ví, že mi víme, že umí.
  14. Kosmonaut z Čech
    Kosmonaut z Čech (2024)
    5
    Nejvíc mě udivuje samotná existence filmu a fakt, že knižní předloha je v USA poměrně úspěšná. Sandler se tentokrát pohybuje na melancholické notě, což je oproti jeho roštěkanným komediím změna, ale nutně bych neřekl, že k lepšímu.
  15. Úsvit
    Úsvit (2023)
    8
    Film který se vymyká českým standardům a přibližuje se dramatům zahraničním. Aktuální témata zabalená do autorské vizuální podoby, překvapivě skvělí herci i hudba. Nejsilnější je však velmi svérázné a výrazné režijní řemeslo Matěje Chlupáčka, který se tímto stal jedním z nejzajímavějších českých tvůrců současnosti.
  16. Deadpool & Wolverine
    Deadpool & Wolverine (2024)
    8
    Velkolepá rozlučka s Fox Marvel univerzem. Shawn Levy recykluje předchozí Deadpool filmy, jen má tentokrát větší prostor pro realizaci, což mu hraje do karet. Krásně to navazuje na předchozí filmy, jak od Foxu, tak od Disneylandu. Dává to vždycky smysl? Asi ne. Vadí to? Rozhodně ne. Deadpool s Wolverinem jsou zábavnou „buddy movie” jízdou — scénáristicky slabší, ale sakra zábavnou. Reynoldsovy vtipy jsou pořád stejně dobré, Jackman je překvapivou emocionální kotvou a Corrins, řekněme, že není špatná, ale trestuhodně nevyužitá. Charisma má slušné, ale scénář jí nedovoluje být o něco méně generickou hrozbou.
  17. Hlasy mrtvých
    Hlasy mrtvých (2023)
    5
    Obyčejně napsaný, zrežírovaný i zahraný horor. Jakmile divák pochopí základní premisu filmu, je mu jasné, kam to celé směřuje a jak to skončí.
  18. Mluv se mnou
    Mluv se mnou (2022)
    8
    Chytře vystavěný, napsaný a zrežírovaný hororový snímek, který se neuchyluje ke zbytečným jump scarům. Pozornost si přesto udržuje bez problémů, a i přestože od zhruba poloviny tušíte kam to celé směřuje, dravost a nápady to neztratí až do samotného konce.
  19. Furiosa: Sága Šíleného Maxe
    Furiosa: Sága Šíleného Maxe (2024)
    8
    Řemeslně zručně zkonstruovaný prequel, který výborně slouží jako přemostění a výplní dění před Zběsilou jízdou. Škoda jen, že jsme Furiosu nedostali před zmiňovanou Fury Road, fungovalo by to o poznání lépe.
  20. Útěk z planety opic
    Útěk z planety opic (1971)
    4
    Koukat na to s vážnou tváří nelze. Koukat na to parodickou optikou lze. Bolí to však při pomyšlení na to, že se jedná o pokračování legendární jedničky.
  21. Do nitra Planety opic
    Do nitra Planety opic (1970)
    5
    Co první planeta opic vybudovala, druhý díl převrací a přidává na béčkovosti. Zápletka má spíše nechtěně komediální vyznění, při čemž můžu s klidnou hlavou říci, že jako bezduchá brakovitá zábava to ještě funguje. Co však přijde v dalších pokračováních si nedovedu ani představit.
  22. Planeta opic
    Planeta opic (1968)
    9
    Jeden z těch filmů, kterého je hodno brát jako historický odkaz a průkopníka vědeckofantastického žánru. Nadčasové téma knižní předlohy je bravurně převedeno do atmosférického utopického světa opic s jednoduchým, přesto stále aktuálním poselstvím.
  23. Agatha: Za vším schovaná
    Agatha: Za vším schovaná (2024)
    6
    Agatha rozhodně není typická seriálová výplňovka – právě naopak. Tvůrci mají jasnou vizi a vědí, co chtějí vyprávět, bohužel to ale samo o sobě nestačí. Vytvořit seriál o záporné postavě je možné, ale zdá se, že autoři úplně nevědí, jak s tím pracovat. Výsledkem je, že seriál zaplnili vedlejšími postavami, které jsou mnohem sympatičtější než samotná protagonistka. Dokonce ani název Agatha All Along nedává ve výsledku smysl, protože za vším stojí nakonec úplně jiná postava. I když se mi zvolený styl líbil, počet epizod značně převyšuje dějovou náplň. Série by výrazně získala, kdyby byla zkrácena na šest nebo pět dílů. Lokace jsou po většinu času jednotvárné, a místy je dějový vývoj spíše nelogický. Finálová epizoda, která působí nadbytečně, je pak už jen hřebíčkem do Agathiny rakve. Přes všechny tyto problémy jsem si návrat do Westview, camea některých postav a pár epizod opravdu užil. Celkově 6/10... slabých. Agathu už, prosím, nechte na věčném odpočinku. Děkuji.
  24. Venom: Poslední tanec
    Venom: Poslední tanec (2024)
    5
    Venom: Last Dance je typický zástupce Sony komiksovek posledních let. Debutující režisérka a zároveň scénáristka tohoto i předchozích dílů očividně chápe poptávku a ví, co fanoušci filmového Venoma chtějí. Je to lepší než dvojka? Rozhodně. Je to lepší než jednička? Spíš ne. Akční scény jsou generické, i když je pravda, že se zlepšily ve srovnání s předchozími díly. Tentokrát je aspoň něco vidět a není všechno schováno ve tmě. Příběh je dost zkratkovitý a plný scénáristických berliček. Tom Hardy zůstává nejvýraznější a jednou z mála pozitivních stránek snímku. Je zřejmé, že si natáčení užíval a jeho interakce s Venomem stále mají své kouzlo, přestože jde o opakující se písničku. Humor v některých momentech selhává. I když si cílovku najde a mnozí si ho užijí, já jsem mnohdy zavíral oči nad absurditou některých scén. Tanec Venoma a paní Chen mi přišel jako vizuální definice trapnosti. Snaha o emocionální konec je úplně lichá. Stručně a jasně, třetí Venom pokračuje v tom, co v roce 2018 nastolil první díl; komu se líbil, užije si i Last Dance. Já bych ale všemi deseti vyměnil celou tuhle trilogii za jeden mládeži nepřístupný, drsný a vážně pojatý psychologický horor.
  25. Bídníci
    Bídníci (1998)
    8
    Úctyhodná vizualizace Hugova románu a ukázka toho, jak lze bravurně zadaptovat komplexní rozsáhlé dílo do 130 minut.
  26. Ostře sledované vlaky
    Ostře sledované vlaky (1966)
    7
    Jeden z malé českých snímků s oscarovým oceněním a také moje šťastné číslo při maturitní zkoušce. Knihu jsem nečetl a tak jen díky Menzelově adaptaci jsem odmaturoval.
  27. Buffalo Kids
    Buffalo Kids (2024)
    7
    Vlastně dost v pohodě, předvídatelná, akorát dlouhá pohádka, která je skrz na skrz průměrná. Až na emocionální pojetí ochrnutého chlapce, které film nezlehčoval, ale přesto uměl bavit a ukázat obě strany mince. 7,5/10
  28. Ptáci stěhováci
    Ptáci stěhováci (2023)
    6
    Stěhovaví ptáci letí v zajetých kolejích animačního studia Illumination a já to respektoval. Některé vtípky jsou povedené, jiné výrazně méně. Jako dětská jednohubka to funguje.
  29. Duna: Část druhá
    Duna: Část druhá (2024)
    9
    Velkolepost astronomických rozměrů. Blockbuster s artovými prvky, který nevede diváka za ručičku, vypráví skrze audiovizuální formu a filozofický rozměr díla nechává jako koření pro ty, jenž jej chtějí vidět. První díl je v kontextu druhého epilogem. Je to rozsáhlejší, akčnější, velkolepější a citelnější. Druhá Duna neztratila absolutně nic ze svého čara, ba naopak přidává na intenzitě. Denis Villeneuve se neutopil v audiovizuálním pozlátku, z herců vyždímal maximum a hollywoodské veřejnosti ukázal, že lze dělat autorské díla velkofilmového rozsahu. Drobností v téměř dokonalém eposu je jeho délka. 20 minut k dobru by nebylo na škodu, ale chápu, že i 166 minut je pro konzervativěji smýšlející publikum až moc. Dlouhou dobu jsem nezažil tak intenzivní kino zážitek.
    • režie
    • herci
    • hudba
    • audiovizuál
    • příběh
  30. Madam Web
    Madam Web (2024)
    2
    Prastarý pavouk Las Aranas kousne ženu, ta porodí dceru, ta spadne do vody, tam dostane epileptický záchvat, a od té doby má schopnosti. Co se skrývá pod pavoučí rouškou technické stránky projektu? Stopáž 116 min., která působí jako 4 hodinový director's cut. Scénář od umělé inteligence (jestli to psal člověk, tak pravděpodobně nejprve absolvoval scénáristicky kurz lobotomie) a herecky fascinující výkony svou průměrností. To vše a mnohem víc je Paní Pavučina.
  31. Rodina na baterky
    Rodina na baterky (2021)
    7
    Audiovizuální stránka věci dokonalá, emočně lehce nadprůměrná a příběhově průměrná. Jde o zábavný a nápaditý snímek s rodinným tématem pro rodinný večer.
  33. Raw
    Raw (2016)
    8
    Raw je poměrně divným, přesto zajímavým filmem, který i díky výborné hudbě a působivému záběrování předává hororovo-artovou atmosféru, při níž jsem měl nejednou husí kůži. Režisérka do snímku o kanibalistických sestrách vnesla několik zajímavých témat, dostatečně využívá stopáž, a i přes to, že je závěr lehce předvídatelný, jeho neuvěřitelnou sílu to nemění.
    • zajímavá společenská témata
    • vegebal
    • několik nechutných scén
  35. Hunger Games: Balada o ptácích a hadech
    Hunger Games: Balada o ptácích a hadech (2023)
    6
    Balada o ptácích a hadech přináší zajímavý přírůstek do univerza hladových her. První dvě třetiny filmu kráčí v klasické struktuře série, odhalující zrod her a budoucího záporáka, Snowa. V poslední části film mění směr a tempo, což může způsobit, že divák začne kontrolovat stopáž na hodinkách, která je opět zbytečně dlouhá. Určitě by se dalo krátit bez větších komplikací. Bohužel větší emocionální napojení na postavy se nedostavilo, a to i kvůli nereálnému a příliš rychlému vývoji vzájemného vztahu mezi hlavními postavami, který mohl nabýt větší hloubky. Rachel Zegler v prvních dvou částech ztvárňuje sympatickou postavu, avšak ve třetí části se stává nesympatickou figurkou. Tom Blyth předvádí výrazný výkon, ačkoliv jeho přerod z kladného na záporný charakter mohl dopadnout značně lépe, pořád se jedná o uspokojivý standard série.
  36. Hunger Games: Vražedná pomsta
    Hunger Games: Vražedná pomsta (2013)
    7
    Druhý díl série přináší výrazné zlepšení oproti svému předchůdci, což je především zásluhou silnější režijní ruky v podobě Francise Lawrence. Delší stopáž v tomto případě spíše prospívá, film má čas prokreslit důležité postavy, neztrácí na intenzitě a neobsahuje žádná hluchá místa. Jennifer Lawrence ve své roli opět exceluje, kde tentokrát dostane více možností co hrát. Oceňuji také zajímavější námět, který sice sdílí kořeny s prvním filmem, ale samotné "hladové hry" jsou dostatečně odlišné a poutavé. Romance mezi hlavními hrdiny konečně nalézá správný tón a napětí, divák jim i dokonce fandí. Otevřené finále lze přijmout jako součást širšího příběhu, nicméně to nemění fakt, že to koherentnosti snímku značně ubírá. Celkově lze konstatovat, že druhé Hunger Games posouvá sérii vpřed a přináší kvalitativně lepší film.
  37. Hunger Games
    Hunger Games (2012)
    6
    Hunger Games je předvídatelnou pohádkou pro mladistvé diváky. Bohužel, snímek nijak nevybočuje nad konkurenci a námět, který představuje, již lze vidět zfilmován lépe. Boj o přežití a výhru nenabízí dostatečně reálný pohled a nedokáže představit věrohodné drama, o které se očividně snaží. Romantická linka, přestože přítomná, není dostatečně prokreslena, a věnovat jí více času by příběhu prospělo. Výkony herců jsou celkem fajn, avšak z důvodu materiálu, který byl jistě osekán oproti knižní předloze, mají málo prostoru k výraznějšímu projevu. Některé bojové scény, zejména ta finální, jsou nepřehledné a záměrně tmavé. S ohledem na rozpočet lze však ocenit úsilí tvůrců využít dostupné zdroje efektivně. Občasná syrovost scén je chvályhodná. Ve výsledku lze konstatovat, že Hunger Games nabízí solidní popcornovou zábavu, ale v porovnání s konkurenty ve stejném žánru nepřináší nic výjimečného.
  38. Gen V
    Gen V (2023)
    8
    S1: Gen V je povedeným přírůstkem do světa The Boys, který se sice na svém starším a o něco vyzrálejším předchůdci veze, přesto na něm jen hloupě neparazituje. Scénáristicky to není úplně pevně uchopeno, dost často se tvůrci uchylují předvídatelným směrem, ale musím přiznat, že to i tak má své kouzlo a ke školnímu prostředí to ve výsledku sedí. Postavy se na poli osmi epizod vyvinou ve funkční a komplexní charaktery, po většinu času se dá rozumět jejich motivům, kde zamrzí jen nepochopitelné završení ve kterém se střídají strany jak na kolotoči. Chybí tomu větší koherentnost a především velmi otevřené finále mrzí. Jako výplň mezi 3. a 4. sérií The Boys to funguje více než dobře. Samostatně už o poznání hůř.
    • fajn charaktery
    • propojení s The Boys
    • osvěžující počin skomírajícího komisového žánru
    • brutalita nemá mezí
    • otevřený konec
    • slebší a předvídatelný scénář
    • absent větší koherentnosti
  39. Loki
    Loki (2021)
    9
    Loki vyniká nejen svou stylistikou a atmosférou, ale především díky úžasnému vývoji hlavní postavy, Lokiho, který je v rámci Marvel Cinematic Universe (MCU) nevídaný. První série Lokiho, která nás přenesla mimo hlavní dění, byla už samotným překvapením. Nicméně, druhá série přináší ještě vyšší úroveň, čímž Lokiho postavu zasazuje do fenomenálního vývoje. Tvůrci výborně navazují na předešlé události a směřují příběh do nečekaných a osudových situací. Přestože se částečně měnil tvůrčí tým, atmosféra a kvalita zůstaly nekompromisní. Tom Hiddleston vyniká v roli Lokiho, poskytujíc divákům nejen komplexní charakter, ale i emocionální šíři, která dává postavě nový rozměr. Tvůrci se nebojí překvapit a diverzifikovat hlavní protagonisty, což dodává seriálu hloubku. Tento vývoj je v rámci MCU nevídaný a osvěžující. Nově příchozí postavy, jako je Sylvie (Sophia Di Martino), Mobius (Owen Wilson) či Ouroboros (Ke Huy Quan) přidávají do směsi zajímavé dynamiky. Owen Wilsonova role je zvláště výrazná a přináší do příběhu nejen humorné momenty, ale také emocionální hloubku. Sérii uzavírá skvělé finále, které je nečekané, hořkosladké a narativně bezchybné. Loki si během své existence a zejména ve svém seriálu prošel obrovským smysluplným vývojem. Je to průkopnický krok v rámci MCU, kdy se seriálová forma ukazuje jako ideální prostředek k prozkoumání komplexních charakterů. Celkově lze říci, že Loki přináší nový standard pro Disney+ seriály. Jen je smutné to, že si ho s největší pravděpodobností neudrží a s následujícími projekty opět vlezou do vod průměrnosti. S vyváženou kombinací prvotřídní preprodukce, vynikající hudby, promyšleného scénáře, tvůrčí vize a úžasných výkonů herců je tento seriál nejen výbornou jednohubkou, která je oproštěna od širšího dění, ale také nesmírně významným příspěvkem k audiovizuální podobě komiksového žánru.
    • Skvělý scénář
    • výborné herecké výkony
    • vynikající hudba a kamera
    • kvalitní CGI (na poli televizní tvorby)
    • nekompromisní režie
    • setdesign
    • vývoj charakterů
    • hra s očekáváním diváků
    • Mírná nelogičnost v chování některých postav
  40. Marvels
    Marvels (2023)
    6
    Očekávání byly minimální a i možná díky tomu jsem ve výsledku z kina odcházel v mírném optimismu. The Marvels mají nepochybně obří plejádu přešlapů, které byly natroušeny již v brzké fázi produkce, což jen podtrhoval přemrštěný rozpočet. Hlavní hrdinské trio má zvláštní chemii, kde jediným uvěřitelným charakterem zůstává Kamala Khan v podání Iman Vellani. Nick Fury v odlehčené podobě relativně funguje, ale s ohledem na nedávnou Secret Invasion nedává jeho charakterový zvrat absolutní smysl. Po stránce trikové jde oproti předešlým filmovým Marvelovkám k zlepšení (alespoň v něčem), a první akční scéna s prohazováním ústředních postav je skvělá. To je však bohužel vše, co lze chválit. Záporná Zawe Ashton má nulový temperament, slabě vybudované motivace a málo prostoru. Nejhůře je na tom příběh. Vážně ten scénář nepsala umělá inteligence? Banální, místy infantilní (muzikálová planeta, Flerkeni) a prázdná rozprávka. Aspoň, že ona kratší stopáž nebyla tentokrát na škodu. Slabých 6/10... PS: podobně jako u třetího Ant-Mana je podtitulková scéna mnohem zajímavější než celý film, bohužel.