Wiard Ihnen: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Wiard Ihnen: Filmy a seriály

  • 1
  • Kachní polévka
    Kachní polévka (1933)
    FilmRole: neuveden
    Komedie DUCK SOUP byla vzhledem k situovanosti děje do "vládních kruhů" fiktivního státu Freedonie často označována za politickou satiru, které se však Marxové, věřící v "čistý humor", vyhýbali. Název DUCK SOUP je opět komplikovanou slovní hříčkou. Vedle doslovného významu Kachní polévka, který je také hned v úvodu ilustrován záběrem na kvákající kachny v kotlíku s vodou zavěšeném nad ohništěm, asociuje další eventuality, jako jsou "bezva džob" nebo "trouba". Hrdinou je totiž potřeštěný pan Rufus T. Firefly (toto příjmení lze výstižně převést jako Plašmuška), kterého bohatá paní Teasdaleová (v podání Margaret Dumontové) prosadí jako diktátorka Freedonie, jejíž státní rozpočet sama financuje. Situaci Fireflye komplikuje uhlazený a stále intrikující vyslanec vedlejšího státu Sylvanie, který usiluje o ruku této bohaté ženy. Sylvanie k různým intrikám nasadila své agenty: vedle svůdné dívčiny jsou to především Harpo se svými houkačkami za pasem jako Pinky a Chico jako Chicolini. Ti však svým zmatkářství, způsobí více škody než užitku. Když je Chico dopaden a má být souzen, Firefly se nečekaně ujme jeho obhajoby, a dokonce mu svěří ministerstvo války. Civilní Zeppo Marx hraje Fireflyova adjunkta. Celý film vrcholí bláznivou scénou nadšeného celostátního plesání nad vyhlášením války, kdy Marxové doprovázeni mohutným davem divoce křepčí. Karnevalový dav provolávající "Ať žije válka" připomíná jakousi směsici náboženské extáze a silvestrovského třeštění.
    72%
    Komedie DUCK SOUP byla vzhledem k situovanosti děje do "vládních kruhů" fiktivního státu Freedonie často označována za politickou satiru, které se však Marxové, věřící v "čistý humor", vyhýbali. Název DUCK SOUP je opět komplikovanou slovní hříčkou. Vedle doslovného významu Kachní polévka, který je také hned v úvodu ilustrován záběrem na kvákající kachny v kotlíku s vodou zavěšeném nad ohništěm, asociuje další eventuality, jako jsou "bezva džob" nebo "trouba". Hrdinou je totiž potřeštěný pan Rufus T. Firefly (toto příjmení lze výstižně převést jako Plašmuška), kterého bohatá paní Teasdaleová (v podání Margaret Dumontové) prosadí jako diktátorka Freedonie, jejíž státní rozpočet sama financuje. Situaci Fireflye komplikuje uhlazený a stále intrikující vyslanec vedlejšího státu Sylvanie, který usiluje o ruku této bohaté ženy. Sylvanie k různým intrikám nasadila své agenty: vedle svůdné dívčiny jsou to především Harpo se svými houkačkami za pasem jako Pinky a Chico jako Chicolini. Ti však svým zmatkářství, způsobí více škody než užitku. Když je Chico dopaden a má být souzen, Firefly se nečekaně ujme jeho obhajoby, a dokonce mu svěří ministerstvo války. Civilní Zeppo Marx hraje Fireflyova adjunkta. Celý film vrcholí bláznivou scénou nadšeného celostátního plesání nad vyhlášením války, kdy Marxové doprovázeni mohutným davem divoce křepčí. Karnevalový dav provolávající "Ať žije válka" připomíná jakousi směsici náboženské extáze a silvestrovského třeštění.
    2
  • Jana Eyrová
    Jana Eyrová (1944)
    Film

    Orson Welles a Joan Fontaineová v hlavních rolích klasického příběhu lásky podle románu Charlotty Bronteové.
    Viktoriánský román Charlotte Bronteové Jana Eyrová (1847) patří k oblíbeným knížkám mnoha generací paní a dívek a také k nejčastěji adaptovaným literárním látkám. Existuje nejméně dvacet filmových a televizních přepisů. V našich kinech se v roce 1973 objevil britský film Jana Eyrová (1970) se Susannah Yorkovou a Georgem C. Scottem, ale mnohem populárnější v té době byla čtyřdílná inscenace Československé televize (1972), v níž hlavní role ztělesnili Marta Vančurová a Jan Kačer. Asi poslední verzí, která se u nás hrála (byť jen na videu), je Zeffirelliho adaptace z roku 1995 s Charlotte Gainsbourgovou a Williamem Hurtem. Jedna z nejznámějších (a také nejlepších) verzí vznikla v Hollywoodu v roce 1944, tedy v době jeho největší slávy. Pro studio 20th Century Fox byl snímek jedním ze stěžejních titulů roku s tehdy poměrně vysokým rozpočtem 1,7 mil. dolarů. Režií byl pověřen anglický tvůrce Robert Stevenson, který se do Hollywoodu dostal díky producentu Davidu O. Selznickovi a který se později prosadil jako režisér populárních disneyovských snímků (např. Roztržitý profesor a zejména Mary Poppins). Scénář filmu vycházel z rozhlasové adaptace Orsona Wellese, proto je pod ním kromě známého spisovatele Aldouse Huxleye podepsán také divadelní producent John Houseman, který s Wellesem úzce spolupracoval. Orson Welles měl na konečnou podobu díla větší vliv než jako pouhý hlavní představitel, ale nabízený kredit producenta údajně odmítl. Jeho partnerkou ve filmu byla Joan Fontaineová, jež se na začátku 40. let ocitla na vrcholku popularity díky úlohám ohrožených novomanželek ve dvou Hitchcockových snímcích, v Mrtvé a živé podle románu Daphne du Maurierové a v obdobném psychologickém dramatu Podezření, za něž dostala Oscara. Za zmínku ještě stojí hudební doprovod pozdějšího Hitchcockova spolupracovníka Bernarda Herrmanna a herecká účast malé Elizabeth Taylorové v úloze Janiny kamarádky v sirotčinci.

    72%

    Orson Welles a Joan Fontaineová v hlavních rolích klasického příběhu lásky podle románu Charlotty Bronteové.
    Viktoriánský román Charlotte Bronteové Jana Eyrová (1847) patří k oblíbeným knížkám mnoha generací paní a dívek a také k nejčastěji adaptovaným literárním látkám. Existuje nejméně dvacet filmových a televizních přepisů. V našich kinech se v roce 1973 objevil britský film Jana Eyrová (1970) se Susannah Yorkovou a Georgem C. Scottem, ale mnohem populárnější v té době byla čtyřdílná inscenace Československé televize (1972), v níž hlavní role ztělesnili Marta Vančurová a Jan Kačer. Asi poslední verzí, která se u nás hrála (byť jen na videu), je Zeffirelliho adaptace z roku 1995 s Charlotte Gainsbourgovou a Williamem Hurtem. Jedna z nejznámějších (a také nejlepších) verzí vznikla v Hollywoodu v roce 1944, tedy v době jeho největší slávy. Pro studio 20th Century Fox byl snímek jedním ze stěžejních titulů roku s tehdy poměrně vysokým rozpočtem 1,7 mil. dolarů. Režií byl pověřen anglický tvůrce Robert Stevenson, který se do Hollywoodu dostal díky producentu Davidu O. Selznickovi a který se později prosadil jako režisér populárních disneyovských snímků (např. Roztržitý profesor a zejména Mary Poppins). Scénář filmu vycházel z rozhlasové adaptace Orsona Wellese, proto je pod ním kromě známého spisovatele Aldouse Huxleye podepsán také divadelní producent John Houseman, který s Wellesem úzce spolupracoval. Orson Welles měl na konečnou podobu díla větší vliv než jako pouhý hlavní představitel, ale nabízený kredit producenta údajně odmítl. Jeho partnerkou ve filmu byla Joan Fontaineová, jež se na začátku 40. let ocitla na vrcholku popularity díky úlohám ohrožených novomanželek ve dvou Hitchcockových snímcích, v Mrtvé a živé podle románu Daphne du Maurierové a v obdobném psychologickém dramatu Podezření, za něž dostala Oscara. Za zmínku ještě stojí hudební doprovod pozdějšího Hitchcockova spolupracovníka Bernarda Herrmanna a herecká účast malé Elizabeth Taylorové v úloze Janiny kamarádky v sirotčinci.

    3
  • Plavovlasá Venuše
    Plavovlasá Venuše (1932)
    Film

    V počátcích třicátých let vnášely drtivé důsledky hospodářské krize do života mnoha lidí tvrdou skutečnost: ztráta práce znamenala hlad. Tato realita pronikala i do tehdejších hollywoodských filmů. Ženy přestaly zajímat šperky či luxus. Postava Marlene Dietrichové v Plavovlasé Venuši vymění svou ctnost za jídlo pro sebe a svého syna. Každodenní realita však nebyla Sternbergovým předmětem zájmu. Jeho záměrem v Plavovlasé Venuši bylo vytvořit protiváhu sentimentálním ženským snímkům. Do filmu zasahovala cenzura: amorálnost hrdinky je zastřená, nesmí být nikdy konkrétně vyslovena, musí být vyvážena vznešenou motivací. Americká verze tohoto filmu dokonce ani neobsahovala úvodní scénu, v níž budoucí manžel hrdinky během procházky náhodně narazí na nahé koupající se dívky.

    70%

    V počátcích třicátých let vnášely drtivé důsledky hospodářské krize do života mnoha lidí tvrdou skutečnost: ztráta práce znamenala hlad. Tato realita pronikala i do tehdejších hollywoodských filmů. Ženy přestaly zajímat šperky či luxus. Postava Marlene Dietrichové v Plavovlasé Venuši vymění svou ctnost za jídlo pro sebe a svého syna. Každodenní realita však nebyla Sternbergovým předmětem zájmu. Jeho záměrem v Plavovlasé Venuši bylo vytvořit protiváhu sentimentálním ženským snímkům. Do filmu zasahovala cenzura: amorálnost hrdinky je zastřená, nesmí být nikdy konkrétně vyslovena, musí být vyvážena vznešenou motivací. Americká verze tohoto filmu dokonce ani neobsahovala úvodní scénu, v níž budoucí manžel hrdinky během procházky náhodně narazí na nahé koupající se dívky.

    4
  • 5
  • 6
  • Along Came Jones
    Along Came Jones (1945)
    Film
    Do městečka Payneville přijíždí zpívající kovboj Melody Jones spolu se svým parťákem Georgem Furym. Melody si okamžitě získá respekt u kovbojů i místních obyvatel a obyčejný honák dobytka nechápe, proč se k němu všichni tak uctivě chovají. Vysvětlí mu to krásná Cherry De Longpre, milenka obávaného lupiče Monte Jarrada. Melody má na svém sedle iniciály MJ, a proto si ho lidé spletou s Montem Jarradem, který se tu už pět let neobjevil, navíc není nikdo, kdo by ho dobře znal. Cherry radí Melodymu aby z městečka odjel, jenže on se do ní zamiluje a nehodlá ji opustit. Nasazuje masku tvrďáka a všechny dál nechává v tom, že je Monte, na jehož hlavu byla vypsána odměna 1000 dolarů. Teď po něm jde šerif, navíc se objeví Monteho komplic, který po Melodym požaduje podíl ze 42 000 dolarů, které se svým šéfem sebrali z dostavníku. A aby toho nebylo málo, vrací se žárlivý Monte a Melody ho vyzývá na souboj, přestože neumí střílet…
    65%
    Do městečka Payneville přijíždí zpívající kovboj Melody Jones spolu se svým parťákem Georgem Furym. Melody si okamžitě získá respekt u kovbojů i místních obyvatel a obyčejný honák dobytka nechápe, proč se k němu všichni tak uctivě chovají. Vysvětlí mu to krásná Cherry De Longpre, milenka obávaného lupiče Monte Jarrada. Melody má na svém sedle iniciály MJ, a proto si ho lidé spletou s Montem Jarradem, který se tu už pět let neobjevil, navíc není nikdo, kdo by ho dobře znal. Cherry radí Melodymu aby z městečka odjel, jenže on se do ní zamiluje a nehodlá ji opustit. Nasazuje masku tvrďáka a všechny dál nechává v tom, že je Monte, na jehož hlavu byla vypsána odměna 1000 dolarů. Teď po něm jde šerif, navíc se objeví Monteho komplic, který po Melodym požaduje podíl ze 42 000 dolarů, které se svým šéfem sebrali z dostavníku. A aby toho nebylo málo, vrací se žárlivý Monte a Melody ho vyzývá na souboj, přestože neumí střílet…
    7
  • 8
  • 9
  • 10
  • Indiánský bojovník
    Indiánský bojovník (1955)
    Film
    Stopař Johnny Hawks (Kirk Douglas) souhlasí, že bude doprovázet kolonu vozů na cestě přes území Siouxů. Hawks se pokouší indiány přesvědčit, aby nechali kolonu pokojně projít, ne všichni však dokáží zachovat chladnou hlavu a opilý obchodník Wes Todd (Walter Matthau) na straně bělochů spolu s rozzlobeným indiánským válečníkem Šedým vlkem (Harry Landers) na straně Siouxů konflikt dále vyostří. Hawks musí jít s Šedým vlkem do pěstního souboje, a přestože zvítězí, odmítá Šedého vlka zabít. Když se však Todd a jeho partner Chivington (Lon Chaney Jr.) snaží indiánům uloupit zlato, náčelník Siouxů Rudý mrak (Eduard Franz) se rozhodne je zabít. Ustoupí až poté, co Hawks riskuje svůj vlastní život a slíbí, že Todda a Chivingtona přivede před soud. Kirka Douglase v tomto westernu skvěle doplňují dvě hlavní představitelky ženských rolí: italský "objev" Elsa Martinelli a jeho vlastní exmanželka Diana Douglas. Indiánský bojovník představuje první počin Douglasovy společnosti Bryna Productions a v barevném provedení se jedná o opravdu atraktivní podívanou; první televizní uvedení v roce 1962 však kupodivu bylo černobílé.
    Žánry:Western
    63%
    Stopař Johnny Hawks (Kirk Douglas) souhlasí, že bude doprovázet kolonu vozů na cestě přes území Siouxů. Hawks se pokouší indiány přesvědčit, aby nechali kolonu pokojně projít, ne všichni však dokáží zachovat chladnou hlavu a opilý obchodník Wes Todd (Walter Matthau) na straně bělochů spolu s rozzlobeným indiánským válečníkem Šedým vlkem (Harry Landers) na straně Siouxů konflikt dále vyostří. Hawks musí jít s Šedým vlkem do pěstního souboje, a přestože zvítězí, odmítá Šedého vlka zabít. Když se však Todd a jeho partner Chivington (Lon Chaney Jr.) snaží indiánům uloupit zlato, náčelník Siouxů Rudý mrak (Eduard Franz) se rozhodne je zabít. Ustoupí až poté, co Hawks riskuje svůj vlastní život a slíbí, že Todda a Chivingtona přivede před soud. Kirka Douglase v tomto westernu skvěle doplňují dvě hlavní představitelky ženských rolí: italský "objev" Elsa Martinelli a jeho vlastní exmanželka Diana Douglas. Indiánský bojovník představuje první počin Douglasovy společnosti Bryna Productions a v barevném provedení se jedná o opravdu atraktivní podívanou; první televizní uvedení v roce 1962 však kupodivu bylo černobílé.
    Žánry:Western
    11
  • I, the Jury
    I, the Jury (1953)
    Film
    60%
    12
  • Král a čtyři královny
    Král a čtyři královny (1956)
    Film

    Film Král a čtyři královny byl prvním (a zároveň posledním) projekterm produkční společnosti Clarka Gabla GABCO. Sám Gable zde vystupuje v roli uprchlého trestance Dana Kehoa, který se skrývá v opuštěném městě. Zde si krátí dlouhou chvíli s jedinými obyvateli města, Ma MacDadovou (Jo Van Fleet), hlavou rodiny McDadů, a čtyřmi manželkami (Eleanor Parker, Jean Willes, Barbara Nichols a Sara Shane) jejích synů-pistolníků. Tři z jejích čtyř synů jsou již po smrti a čtvrtý by se měl každou chvíli vrátit s kořistí z nedávného přepadení dostavníku. Jelikož nikdo neví, který z McDadů je naživu, všechny čtyři opuštěné manželky flirtují se zmateným Kehoem. Ten na oplátku na jejich návrhy reaguje pozitivně, neboť doufá, že se tak dostane ke zlatu. Atmosféra však začíná opravdu houstnout, když se ukáže, že jedna z manželek se pokouší podvést zbylé tři a odjet s Kehoem pryč.

    51%

    Film Král a čtyři královny byl prvním (a zároveň posledním) projekterm produkční společnosti Clarka Gabla GABCO. Sám Gable zde vystupuje v roli uprchlého trestance Dana Kehoa, který se skrývá v opuštěném městě. Zde si krátí dlouhou chvíli s jedinými obyvateli města, Ma MacDadovou (Jo Van Fleet), hlavou rodiny McDadů, a čtyřmi manželkami (Eleanor Parker, Jean Willes, Barbara Nichols a Sara Shane) jejích synů-pistolníků. Tři z jejích čtyř synů jsou již po smrti a čtvrtý by se měl každou chvíli vrátit s kořistí z nedávného přepadení dostavníku. Jelikož nikdo neví, který z McDadů je naživu, všechny čtyři opuštěné manželky flirtují se zmateným Kehoem. Ten na oplátku na jejich návrhy reaguje pozitivně, neboť doufá, že se tak dostane ke zlatu. Atmosféra však začíná opravdu houstnout, když se ukáže, že jedna z manželek se pokouší podvést zbylé tři a odjet s Kehoem pryč.

    13