Jana Brejchová je česká herečka. Narodila se v roce 1940 v Praze. První filmovou roli získala ve třinácti letech ve snímku Olověný chléb (1953) a po dokončení základní školy začala pracovat jako písařka ve firmě Laktos. Během zaměstnání chodila na konkurzy a ujímala se epizodních rolí. Změna nastala s rolí Jany v dramatu Vlčí jáma (1957), se kterým se Jana Brejchová dostala i na filmový festival v Benátkách. Dala v zaměstnání výpověď, odešla z domova a soustředila se na hereckou dráhu. Filmová a televizní kariéra Jany Brejchové Jana Brejchová byla jednou z mála hereček, které slavily úspěch bez toho, aniž by předtím prošly jakýmkoli odborným vzděláním. Za svůj úspěch proto vděčí režisérovi Jiřímu Krejčíkovi, který ji hned na začátku kariéry obsazoval do svých filmů, dával jí tematicky odlišné role a Jana Brejchová se na nich učila vše, co následně uplatnila i v jiných projektech. Mezi tyto snímky patří dramata Morálka paní Dulské (1958), Probuzení (1959) a Vyšší princip (1960). V 60. letech začala Jana Brejchová platit i za sex-symbol své doby. Někdy byla označována na českou Brigitte Bardot a měla nakročeno i k mezinárodní kariéře. Byla jí nabídnuta lukrativní sedmiletá smlouva s filmovou společností Bavaria. Jana Brejchová ale dala přednost českým filmům, neboť nabídky byly žánrově pestřejší a zajímavější. Z těch nejlepších vybíráme dobrodružné sci-fi Baron Prášil (1961), muzikál Kdyby tisíc klarinetů (1964), válečné drama Dům v Kaprově ulici (1965), drama Návrat ztraceného syna (1966), historické drama Noc nevěsty (1967), komedii Farářův konec (1968) a sci-fi komedii Zabil jsem Einsteina, pánové (1969). Stejně úspěšná byla i 70. léta a Jana Brejchová patřila mezi nejpopulárnější a nejobsazovanější herečky. Coby záludná Dagmar se snažila svést hrdinu komedie Ďábelské líbánky (1970), v kriminálce Smrt černého krále (1971) byla podezřelou z vraždy, jako tichá Pavla pobláznila F. L. Věka ve stejnojmenném seriálu z roku 1971 a v roce 1973 se stala královnou Eliškou Pomořanskou v muzikále Noc na Karlštejně. Originálním způsobem Jana Brejchová testovala své manželství v komedii Hodíme se k sobě, miláčku? (1974), milující maminkou byla v trilogii rodinných snímků Pod Jezevčí skálou (1978), Na pytlácké stezce (1979) a Za trnkovým keřem (1980). V pohádkovém seriálu Arabela (1979) si Jana Brejchová zopakovala úlohu královny, v historickém dramatu V zámku a podzámčí (1981) získala titul kněžny Skočdopolové a v dramatu Zánik samoty Berhof (1983) oblékla hábit jeptišky. Ve výčtu filmografie Jany Brejchové ale nesmí chybět ani drama Skalpel, prosím (1985), drama Hrad z písku (1994), drama Má je pomsta (1995), pohádka Čarodějné námluvy (1996) a komedie Kráska v nesnázích (2006). Za posledně jmenovaný film získala Jana Brejchová Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli a v roce 2009 obdržela druhého Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. Osobní život Jany Brejchové Jana Brejchová o svém soukromí mluví velmi nerada, zvláště o rodinných vztazích. Ví se pouze, že vztah se sestrou herečkou Hanou Brejchovou je již mnoho let napjatý, ale žádná z žen se k němu nechce vyjadřovat. Jana Brejchová nemluví ani o svých dalších sourozencích – sestře Blance a bratrech Josefovi a Jaroslavovi. Přitom Blanka prvních sedm let vychovávala dceru Jany Brejchové Terezu Brodskou, protože na ni kvůli pracovnímu vytížení neměla čas. Jana Brejchová byla vždy velmi krásnou ženou a za svůj život byla čtyřikrát vdaná. Prvním manželem Jany Brejchové byl režisér Miloš Forman (1958 – 1962). Podruhé se Jana Brejchová vdala za německého herce Ulricha Theina. Manželé spolu čekali potomka, narodil se však mrtvý a manželství se krátce poté rozpadlo. Již v roce 1965 se ale Jana Brejchová provdala potřetí za herce Vlastimila Brodského. Ze svazku vzešla jediná dcera Tereza Brodská. Manželství skončilo v roce 1983 rozvodem. Na dalších dvanáct let byl životním partnerem Jany Brejchové herec Jaromír Hanzlík. I tento vztah skončil rozchodem. Poslední láskou Jany Brejchové byl herec Jiří Zahajský. Vzali se v roce 1992 a byli manželi až do Zahajského smrti v roce 2007. Jana Brejchová je již několik let v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Motole, je připoutána na lůžko a vyžaduje nepřetržitou péči.

Ocenění 3

Český lev

Dlouholetý umělecký přínos českému filmu

Nejlepší vedlejší ženský herecký výkon

Nejlepší hlavní ženský herecký výkon

VOD žebříčky