Yevgeni Yevtushenko: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Yevgeni Yevtushenko: Filmy a seriály

  • Soy Cuba
    Soy Cuba (1964)
    Film
    81%
    1
  • Vzlet
    Vzlet (1979)
    FilmRole: Tsiolkovsky
    Sovětské životopisné drama strhujícím způsobem portrétuje osobnost průkopníka astronomie Konstantina Eduardoviče Ciolkovského. Znázorňuje rozpolcenost jeho osoby a střet s okolním světem, kdy se mu vizionářská genialita stala prokletím, kterému obětoval celý život, vztahy, rodinu a sám sebe. Obsáhlá stopáž zrcadlí jeho cestu z nadějného mladíka až po zničeného starého muže, který po sobě sice zanechal dílo, z něhož budou těžit následující generace, popřel však životní radosti a zanedbal vlastní dráhu.
    78%
    Sovětské životopisné drama strhujícím způsobem portrétuje osobnost průkopníka astronomie Konstantina Eduardoviče Ciolkovského. Znázorňuje rozpolcenost jeho osoby a střet s okolním světem, kdy se mu vizionářská genialita stala prokletím, kterému obětoval celý život, vztahy, rodinu a sám sebe. Obsáhlá stopáž zrcadlí jeho cestu z nadějného mladíka až po zničeného starého muže, který po sobě sice zanechal dílo, z něhož budou těžit následující generace, popřel však životní radosti a zanedbal vlastní dráhu.
    2
  • Je mi 20 let
    Je mi 20 let (1964)
    FilmRole: himself (uncredited)
    Po návratu z vojny se dvacetiletý Sergej usadí v tepelné elektrárně a zapojí se do běžného života. Každý den se stýká a tráví čas s kamarády z dětství – mladým otcem od rodiny Slavou a veselým Nikolajem. Jednou se na první pohled zamiluje do neznámé dívky v autobuse. Poetický příběh o generaci mladých lidí vstupujících do dospělosti, o přehodnocování hodnot, životních zásad a tradic v kultuře a umění.
    Žánry:Drama
    73%
    Po návratu z vojny se dvacetiletý Sergej usadí v tepelné elektrárně a zapojí se do běžného života. Každý den se stýká a tráví čas s kamarády z dětství – mladým otcem od rodiny Slavou a veselým Nikolajem. Jednou se na první pohled zamiluje do neznámé dívky v autobuse. Poetický příběh o generaci mladých lidí vstupujících do dospělosti, o přehodnocování hodnot, životních zásad a tradic v kultuře a umění.
    Žánry:Drama
    3
  • Škola synů
    Škola synů (1983)
    Film

    V šedesátých letech vytvořil básník Jevgenij Jevtušenko společně s Robertem Rožděstvenským, Andrejem Vozněsenským a dalšími proud tzv. nové poezie. Jevtušenkova popularita mezi sovětskými občany byla obrovská, lidem imponovala jeho odvaha ve výběru témat i formální zpracování, odlišné od rigidní stalinské poetiky. Jako umělec se aktivně účastnil veřejného a politického života. Například v roce 1968 vyjádřil svůj nesouhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Jevtušenko se však nikdy nestal zakázaným autorem. Také proto mohl v osmdesátých letech debutovat jako filmový režisér Školou synů (1983), v níž zúročil vzpomínky na válečné dětství, kdy jako chlapec sám cestoval z Moskvy na Sibiř za babičkou. Motiv cesty po rozlehlém sovětském teritoriu využil Jevtušenko k barvitému zachycení minulosti. Značný prostor přitom věnoval hudební a zvukové stránce. Vedle různých písní a básní nechal ve filmu zaznít i vlastní verše. Není bez zajímavosti, že filmová kritička Galina Kopaněva přirovnala poetiku Jevtušenkova režijního debutu k bizarní, neukázněné kráse chrámu Vasila Blaženého – příliš pestré, nicméně osobité a harmonické. (Ponrepo)

    Žánry:DramaVálečný
    70%

    V šedesátých letech vytvořil básník Jevgenij Jevtušenko společně s Robertem Rožděstvenským, Andrejem Vozněsenským a dalšími proud tzv. nové poezie. Jevtušenkova popularita mezi sovětskými občany byla obrovská, lidem imponovala jeho odvaha ve výběru témat i formální zpracování, odlišné od rigidní stalinské poetiky. Jako umělec se aktivně účastnil veřejného a politického života. Například v roce 1968 vyjádřil svůj nesouhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Jevtušenko se však nikdy nestal zakázaným autorem. Také proto mohl v osmdesátých letech debutovat jako filmový režisér Školou synů (1983), v níž zúročil vzpomínky na válečné dětství, kdy jako chlapec sám cestoval z Moskvy na Sibiř za babičkou. Motiv cesty po rozlehlém sovětském teritoriu využil Jevtušenko k barvitému zachycení minulosti. Značný prostor přitom věnoval hudební a zvukové stránce. Vedle různých písní a básní nechal ve filmu zaznít i vlastní verše. Není bez zajímavosti, že filmová kritička Galina Kopaněva přirovnala poetiku Jevtušenkova režijního debutu k bizarní, neukázněné kráse chrámu Vasila Blaženého – příliš pestré, nicméně osobité a harmonické. (Ponrepo)

    Žánry:DramaVálečný
    4
  • Pokhorony Stalina
    Pokhorony Stalina (1990)
    Film
    60%
    5