Paolo Taviani: Nejlepší filmy
a seriály

6.8

Paolo Taviani: Filmy a seriály

  • Kaos
    Kaos (1984)
    Film

    Čtyři tváře Sicílie. Italský film natočený na motivy Novel na celý rok Luigiho Pirandella.
    Prolog: Vysoko ve skalách chytí pastýři krkavce, sedícího jako samička na vejcích. To je pro ně důvod, aby ptáka začali týrat. Házejí po něm vejce a nakonec mu na krk uvážou zvonec. Krkavec krouží nad krajinou, ze své výše pozoruje „chaos" lidských životů a duší. A tam, kam zamíří svůj let, se po čtyřikráte odehraje příběh... „Jsem synem Chaosu. Ne přeneseně, zcela skutečně. Narodil jsem se ve vsi poblíž hustého lesa, kterému místní lidé říkali Cavusu, což je nářeční zkomolenina řeckého slova „chaos"." Těmito slovy Luigiho Pirandella je uveden snímek Kaos Paola a Vittoria Tavianiových. Čtyři příběhy filmu, jeho prolog a epilog, převzali tvůrci z Pirandellova rozsáhlého cyklu Novely na celý rok (psal je v letech 1901–1919, souhrnně vyšly roku 1922), jenž měl podat co nejcelistvější obraz Sicílie a všech tamních společenských vrstev.

    Bratři Tavianiové si vybrali příběhy z venkovského prostředí a usilovali nejen o postižení přirozenosti, krásy, bizarnosti a krutosti tohoto mikrosvěta, ale i hodnot nadčasových: takřka mýtických forem myšlení a prožívání. Vyprávějí o matce, upínající se k synům v zámoří a odmítající toho, kterého má nablízku (Jiný syn), o manželovi, který zatajil před ženou svou chorobu podněcovanou úplňkem měsíce (Měsíční nemoc), o hrnčíři, jenž sám sebe uvězní v obřím džbánu (Džbán), o chudých horalech, dožadujících se vlastního hřbitova (Rekviem)... Vyprávějí o tom všem s klasickým nadhledem (ten je ostatně symbolizován leitmotivem letícího krkavce a pohledem z jeho perspektivy) a s neobvyklou, až udivující stylizací rytmu a obrazového ztvárnění. Sami bratři Tavianiové o Kaosu řekli: „...Pirandello ve vesnických povídkách přistupuje ke svým hrdinům s ostychem, respektem a soucitem k jejich těžké práci, s pochopením pro jejich pověry a předsudky. Nám se však zamlouvá ještě něco jiného: povídky, které jsme vybrali, nevymyslel autor, vyprávěla mu je jeho matka Maristelle... Jestliže Fellini tvoří skutečnost v divadle, my vytváříme divadlo ve skutečnosti. Proto milujeme Sicílii. Tam je epika vždy přirozená." (citace z polského Filmu 18/87, str. 15) (Česká televize)

    77%

    Čtyři tváře Sicílie. Italský film natočený na motivy Novel na celý rok Luigiho Pirandella.
    Prolog: Vysoko ve skalách chytí pastýři krkavce, sedícího jako samička na vejcích. To je pro ně důvod, aby ptáka začali týrat. Házejí po něm vejce a nakonec mu na krk uvážou zvonec. Krkavec krouží nad krajinou, ze své výše pozoruje „chaos" lidských životů a duší. A tam, kam zamíří svůj let, se po čtyřikráte odehraje příběh... „Jsem synem Chaosu. Ne přeneseně, zcela skutečně. Narodil jsem se ve vsi poblíž hustého lesa, kterému místní lidé říkali Cavusu, což je nářeční zkomolenina řeckého slova „chaos"." Těmito slovy Luigiho Pirandella je uveden snímek Kaos Paola a Vittoria Tavianiových. Čtyři příběhy filmu, jeho prolog a epilog, převzali tvůrci z Pirandellova rozsáhlého cyklu Novely na celý rok (psal je v letech 1901–1919, souhrnně vyšly roku 1922), jenž měl podat co nejcelistvější obraz Sicílie a všech tamních společenských vrstev.

    Bratři Tavianiové si vybrali příběhy z venkovského prostředí a usilovali nejen o postižení přirozenosti, krásy, bizarnosti a krutosti tohoto mikrosvěta, ale i hodnot nadčasových: takřka mýtických forem myšlení a prožívání. Vyprávějí o matce, upínající se k synům v zámoří a odmítající toho, kterého má nablízku (Jiný syn), o manželovi, který zatajil před ženou svou chorobu podněcovanou úplňkem měsíce (Měsíční nemoc), o hrnčíři, jenž sám sebe uvězní v obřím džbánu (Džbán), o chudých horalech, dožadujících se vlastního hřbitova (Rekviem)... Vyprávějí o tom všem s klasickým nadhledem (ten je ostatně symbolizován leitmotivem letícího krkavce a pohledem z jeho perspektivy) a s neobvyklou, až udivující stylizací rytmu a obrazového ztvárnění. Sami bratři Tavianiové o Kaosu řekli: „...Pirandello ve vesnických povídkách přistupuje ke svým hrdinům s ostychem, respektem a soucitem k jejich těžké práci, s pochopením pro jejich pověry a předsudky. Nám se však zamlouvá ještě něco jiného: povídky, které jsme vybrali, nevymyslel autor, vyprávěla mu je jeho matka Maristelle... Jestliže Fellini tvoří skutečnost v divadle, my vytváříme divadlo ve skutečnosti. Proto milujeme Sicílii. Tam je epika vždy přirozená." (citace z polského Filmu 18/87, str. 15) (Česká televize)

    1
  • 2
  • Padre padrone
    Padre padrone (1977)
    Film
    Úspěšná autobiografická kniha italského lingvisty Gavina Leddy, který do svých osmnácti let vyrůstal jako negramotný pastevec na Sardinii, se stala podkladem pro jeden z nejvýznamnějších filmů sedmdesátých let. Snímek natočili bratří Tavianiové, s jejichž tvorbou se tak sekáváme poprvé. Je typické, že stejně jako Olmiho Sapéři a Strom na dřeváky, Felliniko Klauni a Zkouška orchestru byl i tento film vyroben televizní společností. Původní název byl u nás ponechán, protože výstižněji než překlad (např. Otec šéf nebo Ve službách otce) vypovídá o situaci, z níž děj vychází. Padre padrone je osobitý a hluboce lidský film o dvou kulturách, o vzpouře synů proti tradiční uzurpátorské moci otců na italském venkově, o moci vzdělání, o moci řeči, ale také o sváru smyslů a rozumu a o vítězství houževnatého boje proti údělu, přisouzenému jedinci sociální realitou. Myšlenkově závažnému tématu odpovídá neméně náročné zpracování: jeho základním atributem je originální spojení zvukové a obrazové složky filmu. Tvůrci vycházejí z Leddova vyprávění, používají variovaný komentář, k němuž přiřazují výtvarně koncipované obrazy. V hutné, významově nesmírně bohaté zkratce je tak divák vtažen do dramatického příběhu, který se ho vzdor kulturním rozdílům bytostně dotýká. To je také hlavní příčina úspěchu nevšedního díla, jež na XXX. MFF v Cannes 1977 získalo hlavní cenu Zlatou palmu.
    73%
    Úspěšná autobiografická kniha italského lingvisty Gavina Leddy, který do svých osmnácti let vyrůstal jako negramotný pastevec na Sardinii, se stala podkladem pro jeden z nejvýznamnějších filmů sedmdesátých let. Snímek natočili bratří Tavianiové, s jejichž tvorbou se tak sekáváme poprvé. Je typické, že stejně jako Olmiho Sapéři a Strom na dřeváky, Felliniko Klauni a Zkouška orchestru byl i tento film vyroben televizní společností. Původní název byl u nás ponechán, protože výstižněji než překlad (např. Otec šéf nebo Ve službách otce) vypovídá o situaci, z níž děj vychází. Padre padrone je osobitý a hluboce lidský film o dvou kulturách, o vzpouře synů proti tradiční uzurpátorské moci otců na italském venkově, o moci vzdělání, o moci řeči, ale také o sváru smyslů a rozumu a o vítězství houževnatého boje proti údělu, přisouzenému jedinci sociální realitou. Myšlenkově závažnému tématu odpovídá neméně náročné zpracování: jeho základním atributem je originální spojení zvukové a obrazové složky filmu. Tvůrci vycházejí z Leddova vyprávění, používají variovaný komentář, k němuž přiřazují výtvarně koncipované obrazy. V hutné, významově nesmírně bohaté zkratce je tak divák vtažen do dramatického příběhu, který se ho vzdor kulturním rozdílům bytostně dotýká. To je také hlavní příčina úspěchu nevšedního díla, jež na XXX. MFF v Cannes 1977 získalo hlavní cenu Zlatou palmu.
    3
  • Noc sv. Vavřince
    Noc sv. Vavřince (1982)
    Film
    Němci stále okupovali Toskánsko a Cecilii bylo 6 let. V kostele byla svatba a všichni přítomní se dělili o jediný bochník chleba. Město bylo prázdné, lidé žili v podzemí, báli se bombardování a netrpělivě očekávali příchod amerických osvoboditelů. Když místní farář oznámil, že se všichni musí do večera shromáždit v kostele z příkazu fašistů, jinak budou zastřeleni, nikdo nic nenamítal. Pouze starý Galvano lidi varoval. On půjde naproti Američanům a kdo chce, může jít s ním. Část z nich si oblékla tmavé oblečení a po západu slunce tajně vyrazila. Ve 3 hodiny ráno slyšeli z dálky výbuchy. Klíči, které měli na krku a po kapsách, už možná nebude co odemknout. Neměli jídlo a nevěděli, kam jít. Všude viděli jen vypálené domy. Potkávali lidi, dříve známé, kterým už nemohli věřit. Fašisté ani jejich italští přisluhovači se jich nechtěli vzdát bez boje. V noci na Svatého Vavřince bylo nebe plné padajících hvězd. Možná se odkrývaly poklady, ráno však svítilo slunce a padal hustý déšť.
    73%
    Němci stále okupovali Toskánsko a Cecilii bylo 6 let. V kostele byla svatba a všichni přítomní se dělili o jediný bochník chleba. Město bylo prázdné, lidé žili v podzemí, báli se bombardování a netrpělivě očekávali příchod amerických osvoboditelů. Když místní farář oznámil, že se všichni musí do večera shromáždit v kostele z příkazu fašistů, jinak budou zastřeleni, nikdo nic nenamítal. Pouze starý Galvano lidi varoval. On půjde naproti Američanům a kdo chce, může jít s ním. Část z nich si oblékla tmavé oblečení a po západu slunce tajně vyrazila. Ve 3 hodiny ráno slyšeli z dálky výbuchy. Klíči, které měli na krku a po kapsách, už možná nebude co odemknout. Neměli jídlo a nevěděli, kam jít. Všude viděli jen vypálené domy. Potkávali lidi, dříve známé, kterým už nemohli věřit. Fašisté ani jejich italští přisluhovači se jich nechtěli vzdát bez boje. V noci na Svatého Vavřince bylo nebe plné padajících hvězd. Možná se odkrývaly poklady, ráno však svítilo slunce a padal hustý déšť.
    4
  • Caesar musí zemřít
    Caesar musí zemřít (2012)
    Film

    V římské věznici Rebibbia předstupuje před publikum skupina vězňů, aby zde odehrála klasickou tragédii Williama Shakespeara Julius Caesar. Aplaus publika zní jako otevírání brány, ale tito herci se po stažení opony musí vrátit do svých cel odpykat své mimořádné tresty. Bratři Tavianiové, matadoři světové kinematografie (Padrepadrone,Nocsvatého Vavřince), strávili šest měsíců v jedné z nejtvrdších italských věznic, aby zaznamenali, jak se několik mužů pokouší proniknout do zdánlivě vzdálených rolí a skrze ně alespoň částečně překročit stín věznice. Film Caesar musí zemřít není jen filmovým záznamem divadelní inscenace. V autentickém prostředí věznice – v tmavých celách, v úzkých chodbách a mezi dobře střeženými zdmi – se díky univerzálnímu Shakespearovu jazyku prolínají dávné intriky, výhodné koalice i opravdová přátelství s životem místních vězňů, kteří si v mnoha případech zadali se samotnou italskou mafií. (oficiální text distributora)

    Žánry:DramaVězeňský
    69%

    V římské věznici Rebibbia předstupuje před publikum skupina vězňů, aby zde odehrála klasickou tragédii Williama Shakespeara Julius Caesar. Aplaus publika zní jako otevírání brány, ale tito herci se po stažení opony musí vrátit do svých cel odpykat své mimořádné tresty. Bratři Tavianiové, matadoři světové kinematografie (Padrepadrone,Nocsvatého Vavřince), strávili šest měsíců v jedné z nejtvrdších italských věznic, aby zaznamenali, jak se několik mužů pokouší proniknout do zdánlivě vzdálených rolí a skrze ně alespoň částečně překročit stín věznice. Film Caesar musí zemřít není jen filmovým záznamem divadelní inscenace. V autentickém prostředí věznice – v tmavých celách, v úzkých chodbách a mezi dobře střeženými zdmi – se díky univerzálnímu Shakespearovu jazyku prolínají dávné intriky, výhodné koalice i opravdová přátelství s životem místních vězňů, kteří si v mnoha případech zadali se samotnou italskou mafií. (oficiální text distributora)

    Žánry:DramaVězeňský
    5
  • Dobré ráno, Babylone
    Dobré ráno, Babylone (1987)
    Film
    Je krátce po první světové válce. Dva mladí Italové, Andrea a Nicola (původem ze slavné restaurátorské firmy Bonnani, kterou zničila světová krize), slíbí otci, že v Americe vydělají dost peněz na oživení rodinného podniku. Jejich kroky je přivedou až do Hollywoodu, kde začnou s podřadnými pracemi. Až časem se od kulisáků a ošetřovatelů ptáků prosadí k profesi podobné jejich italskému povolání - vytvoří ze starých plakátů na proutěné kostře právě takového slona, jakého potřebuje režisér Griffith pro svůj film Intolerance. A také se prohlubuje jejich náklonnost k tanečnicím Mabel a Edně. Ale ne všechny dny jsou zalité vycházejícím ranním sluncem ...
    Žánry:Drama
    68%
    Je krátce po první světové válce. Dva mladí Italové, Andrea a Nicola (původem ze slavné restaurátorské firmy Bonnani, kterou zničila světová krize), slíbí otci, že v Americe vydělají dost peněz na oživení rodinného podniku. Jejich kroky je přivedou až do Hollywoodu, kde začnou s podřadnými pracemi. Až časem se od kulisáků a ošetřovatelů ptáků prosadí k profesi podobné jejich italskému povolání - vytvoří ze starých plakátů na proutěné kostře právě takového slona, jakého potřebuje režisér Griffith pro svůj film Intolerance. A také se prohlubuje jejich náklonnost k tanečnicím Mabel a Edně. Ale ne všechny dny jsou zalité vycházejícím ranním sluncem ...
    Žánry:Drama
    6
  • Ty se směješ
    Ty se směješ (1998)
    Film
    Film vypráví příběhy, jimiž se jako červená niť vine téma násilí. Tavianiové srovnávají divokou Sicílii dneška s bájnou Sicílií minulosti, věnují se nešťastným hrdinům v ulicích Říma třicátých let, vyprávějí příběhy milostných vzplanutí, která se právě rozhořela. Příběhy se odehrávají v tlumeném světle divadla i v jasném světle etruských pláží. Povídka první: Šťastný Felix. Řím roku 1930. Felix je podle jména šťastný", ve skutečnosti je však nešťastný. Nešťastný je od té doby, kdy jako slibný mladý baryton musel kvůli šelestu na srdci navždy odejít z jeviště. V divadle zůstal, ovšem jako účetní. Ve dne žije svým neuspokojeným životem nešťastného manžela a ubohého účetního, a celé noci přitom sní a směje se. Směje se tak vesele a nahlas, že ani jeho žena nemůže spát. Ráno však neví, čemu se smál, nic si ze svých snů nepamatuje. Až se mu jednoho dne náhle sen vybaví... Povídka druhá: Dvojí únos. Sicílie dnešních dnů. Dvanáctiletý chlapec je unesen a držen podivným kriminálníkem na odlehlém místě v horách, v opuštěném hotelu na úpatí hory Ballaro, na jejímž vrcholu došlo před sto lety rovněž k únosu...
    Žánry:Drama
    68%
    Film vypráví příběhy, jimiž se jako červená niť vine téma násilí. Tavianiové srovnávají divokou Sicílii dneška s bájnou Sicílií minulosti, věnují se nešťastným hrdinům v ulicích Říma třicátých let, vyprávějí příběhy milostných vzplanutí, která se právě rozhořela. Příběhy se odehrávají v tlumeném světle divadla i v jasném světle etruských pláží. Povídka první: Šťastný Felix. Řím roku 1930. Felix je podle jména šťastný", ve skutečnosti je však nešťastný. Nešťastný je od té doby, kdy jako slibný mladý baryton musel kvůli šelestu na srdci navždy odejít z jeviště. V divadle zůstal, ovšem jako účetní. Ve dne žije svým neuspokojeným životem nešťastného manžela a ubohého účetního, a celé noci přitom sní a směje se. Směje se tak vesele a nahlas, že ani jeho žena nemůže spát. Ráno však neví, čemu se smál, nic si ze svých snů nepamatuje. Až se mu jednoho dne náhle sen vybaví... Povídka druhá: Dvojí únos. Sicílie dnešních dnů. Dvanáctiletý chlapec je unesen a držen podivným kriminálníkem na odlehlém místě v horách, v opuštěném hotelu na úpatí hory Ballaro, na jejímž vrcholu došlo před sto lety rovněž k únosu...
    Žánry:Drama
    7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 11
  • Leonora Addio
    Leonora Addio (2022)
    Film

    Groteskní a surreálně laděný snímek sleduje průběh tři pohřbů, které se prolínají s vraždou sicilského chlapce v americkém Brooklynu. Snímek slouží jako náhled do zdecimované poválečné Itálie, což umocňuje i využití archivních dobových záběrů. Po smrti bratra Vittoria se jedná o první samostatný kus režiséra Paola Tavianiho, který se po letech navrací k oblíbenému spisovateli a dramatikovi Luigimu Pirandellovi. 

    Žánry:Drama
    64%

    Groteskní a surreálně laděný snímek sleduje průběh tři pohřbů, které se prolínají s vraždou sicilského chlapce v americkém Brooklynu. Snímek slouží jako náhled do zdecimované poválečné Itálie, což umocňuje i využití archivních dobových záběrů. Po smrti bratra Vittoria se jedná o první samostatný kus režiséra Paola Tavianiho, který se po letech navrací k oblíbenému spisovateli a dramatikovi Luigimu Pirandellovi. 

    Žánry:Drama
    12
  • Masseria delle allodole, La
    Masseria delle allodole, La (2007)
    Film
    Zatím poslední společný film italské režisérské dvojice vychází podobně jako jejich předchozí tvorba z původní literární předlohy. V tomto případě se jedná o stejnojmenný román arménské autorky Antonie Arslanové. Tvůrci líčí příběh kruté genocidy arménského národa spáchané tureckou armádou během první světové války. Do popředí zájmu staví osud jedné z rodin, která je podrobena útlaku. Tvorba režijního tandemu se v posledních letech skrze upřednostňování cizích literárních předloh často odklání od italské problematiky. To platí i pro jejich nejnovější snímek, kde vedle příběhu vyprávěného na společenskohistorickém pozadí kladou tradičně důraz na výtvarnou stylizaci dobových reálií i celkovou formální výstavbu filmového obrazu.
    Žánry:Drama
    61%
    Zatím poslední společný film italské režisérské dvojice vychází podobně jako jejich předchozí tvorba z původní literární předlohy. V tomto případě se jedná o stejnojmenný román arménské autorky Antonie Arslanové. Tvůrci líčí příběh kruté genocidy arménského národa spáchané tureckou armádou během první světové války. Do popředí zájmu staví osud jedné z rodin, která je podrobena útlaku. Tvorba režijního tandemu se v posledních letech skrze upřednostňování cizích literárních předloh často odklání od italské problematiky. To platí i pro jejich nejnovější snímek, kde vedle příběhu vyprávěného na společenskohistorickém pozadí kladou tradičně důraz na výtvarnou stylizaci dobových reálií i celkovou formální výstavbu filmového obrazu.
    Žánry:Drama
    13
  • Úžasný Boccaccio
    Úžasný Boccaccio (2015)
    Film
    • Edison

    Florencie, Itálie, rok 1348. Zatímco v toskánském městě řádí nelítostná černá smrt, skupina mladých lidí šlechtického původu se uchyluje do vily v nedalekých horách. Aby jim neradostný čas lépe utíkal, rozhodnou se, že si ho ukrátí vyprávěním. Jeden den, jeden zvolený král, či královna, jeden příběh na vybrané téma. Z původní stovky povídek Boccacciova renesančního klenotu Dekameron si Paolo a Vittorio Tavianiové zvolili pět plných fantazie, lásky, touhy a groteskních úkladů. (Film Europe)

    54%

    Florencie, Itálie, rok 1348. Zatímco v toskánském městě řádí nelítostná černá smrt, skupina mladých lidí šlechtického původu se uchyluje do vily v nedalekých horách. Aby jim neradostný čas lépe utíkal, rozhodnou se, že si ho ukrátí vyprávěním. Jeden den, jeden zvolený král, či královna, jeden příběh na vybrané téma. Z původní stovky povídek Boccacciova renesančního klenotu Dekameron si Paolo a Vittorio Tavianiové zvolili pět plných fantazie, lásky, touhy a groteskních úkladů. (Film Europe)

    14