Sándor Simó: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Sándor Simó: Filmy a seriály

  • Sluneční jas
    Sluneční jas (1999)
    FilmRole: doktor

    Film nás postupně provází třemi generacemi maďarských Židů, vedle nichž se jakoby v "kostce" odkrývá složitá a rozporuplná historie Evropy dvacátého století. Hlavními hrdiny strhujícího příběhu jsou členové rodiny Sonnenscheinů-Sorsů, kteří nějakým způsobem poznamenají tři politické režimy: Rakousko-uherská monarchie a krátké demokracie, doba nacismu a období poválečného komunismu. Osudy soudce Ignatze Sonnenscheina, jeho syna - olympijského mistra v šermu Adama Sorse a posléze vnuka Ivana Sorse přitom ovlivňují jejich politická a náboženská příslušnost, ale také milostné vášně a vztahy...

    Žánry:Drama
    74%

    Film nás postupně provází třemi generacemi maďarských Židů, vedle nichž se jakoby v "kostce" odkrývá složitá a rozporuplná historie Evropy dvacátého století. Hlavními hrdiny strhujícího příběhu jsou členové rodiny Sonnenscheinů-Sorsů, kteří nějakým způsobem poznamenají tři politické režimy: Rakousko-uherská monarchie a krátké demokracie, doba nacismu a období poválečného komunismu. Osudy soudce Ignatze Sonnenscheina, jeho syna - olympijského mistra v šermu Adama Sorse a posléze vnuka Ivana Sorse přitom ovlivňují jejich politická a náboženská příslušnost, ale také milostné vášně a vztahy...

    Žánry:Drama
    1
  • Plukovník Redl
    Plukovník Redl (1985)
    Film

    V 80. letech minulého století se István Szabó proslavil volnou trilogií psychologicko-historických filmů, v nichž zkoumal vztah jedince a moci v soukolí zásadních dějinných událostí 20. století. Mezi snímky Mefisto a Hanussen (1988), které se dotýkají nástupu fašismu, nacistické ideologie a jejího vlivu na člověka a jeho ambice, pak natočil titul Plukovník Redl, v němž se vrací na počátek 20. století, do období doznívající slávy Rakousko-Uherska a sleduje jeho pád. Kromě zázemí velkých mezinárodních koprodukcí tyto snímky spojuje také osobnost rakouského herce Klause Marii Brandauera, pro kterého se stala spolupráce s Istvánem Szabóem výrazným mezníkem v jeho filmové kariéře. Brandauer bravurně ztvárnil všechny tři titulní hrdiny, jejichž předobrazem jsou většinou skutečné historické postavy. Každá z těchto rozporuplných osobností podřídila život kariéře a pro získání úspěchu byla ochotna obětovat téměř vše včetně morálky. Hrdinové zároveň mají i své temné stránky, které se jim stávají osudnými.
    Ukázkový portrét kariéristické touhy po moci a napínavé konspirační drama Plukovník Redl se v zásadě neopírá o historické dokumenty, ale inspiruje se především provokativní divadelní hrou britského dramatika Johna Osborna A Patriot for Me (Můj vlastenec, 1965). Ta sice vychází ze skutečného příběhu ambiciózního vojáka rakousko-uherské armády Alfréda Redla, ale více než historickým faktům věnuje pozornost proměně člověka, který touží po vzestupu a společenském uplatnění. Skandál, který se strhl, když bylo odhaleno, že tento přední vlastenec a vysoký vojenský činitel je zároveň ruským špehem, byl jednou z bezprostředních příčin vypuknutí 1. světové války.
    Scénář psal Szabó společně s Péterem Dobaiem přímo na tělo Brandauerovi: „Mefisto chtěl zůstat takový, jaký byl. Redl se snaží být jiný, než byl dřív. A mě zajímá dvojtvářnost lidí a změny, které se s nimi stanou během jejich života. Snad právě proto jsme psali scénář pro Klause Mariu Brandauera, který se přerodí z Mefista v Redla, aby vytvořil druhou podobu charakteru a lidského typu," komentuje volbu herce režisér. Na barvitém pozadí rakouského dvora, nevěstinců, kaváren a kasáren sledujeme Redlovu závratnou armádní kariéru i jeho soukromý život, plný milostných zklamání a frustrace. Redl je zde vykreslen jako nejednoznačná postava, neustále svádějící boj s nepřejícím světem i sebou samým. Zapírá svou chudou rodinu, tají svou - pro danou dobu nepřípustnou - homosexualitu, milostný poměr s vdanou ženou i částečný židovský původ. Ovšem vinou vlastních komplexů se nemůže stát ničím víc než obětí dějinných událostí.
    Nutno dodat, že Brandauer neměl lehkou úlohu: musel se vypořádat s omezením, které s sebou přinášela důstojnická uniforma a vojenské chování a převážnou část svého projevu soustředil do mimiky obličeje. (Letní filmová škola)

    Žánry:DramaLGBTQ+Retro
    74%

    V 80. letech minulého století se István Szabó proslavil volnou trilogií psychologicko-historických filmů, v nichž zkoumal vztah jedince a moci v soukolí zásadních dějinných událostí 20. století. Mezi snímky Mefisto a Hanussen (1988), které se dotýkají nástupu fašismu, nacistické ideologie a jejího vlivu na člověka a jeho ambice, pak natočil titul Plukovník Redl, v němž se vrací na počátek 20. století, do období doznívající slávy Rakousko-Uherska a sleduje jeho pád. Kromě zázemí velkých mezinárodních koprodukcí tyto snímky spojuje také osobnost rakouského herce Klause Marii Brandauera, pro kterého se stala spolupráce s Istvánem Szabóem výrazným mezníkem v jeho filmové kariéře. Brandauer bravurně ztvárnil všechny tři titulní hrdiny, jejichž předobrazem jsou většinou skutečné historické postavy. Každá z těchto rozporuplných osobností podřídila život kariéře a pro získání úspěchu byla ochotna obětovat téměř vše včetně morálky. Hrdinové zároveň mají i své temné stránky, které se jim stávají osudnými.
    Ukázkový portrét kariéristické touhy po moci a napínavé konspirační drama Plukovník Redl se v zásadě neopírá o historické dokumenty, ale inspiruje se především provokativní divadelní hrou britského dramatika Johna Osborna A Patriot for Me (Můj vlastenec, 1965). Ta sice vychází ze skutečného příběhu ambiciózního vojáka rakousko-uherské armády Alfréda Redla, ale více než historickým faktům věnuje pozornost proměně člověka, který touží po vzestupu a společenském uplatnění. Skandál, který se strhl, když bylo odhaleno, že tento přední vlastenec a vysoký vojenský činitel je zároveň ruským špehem, byl jednou z bezprostředních příčin vypuknutí 1. světové války.
    Scénář psal Szabó společně s Péterem Dobaiem přímo na tělo Brandauerovi: „Mefisto chtěl zůstat takový, jaký byl. Redl se snaží být jiný, než byl dřív. A mě zajímá dvojtvářnost lidí a změny, které se s nimi stanou během jejich života. Snad právě proto jsme psali scénář pro Klause Mariu Brandauera, který se přerodí z Mefista v Redla, aby vytvořil druhou podobu charakteru a lidského typu," komentuje volbu herce režisér. Na barvitém pozadí rakouského dvora, nevěstinců, kaváren a kasáren sledujeme Redlovu závratnou armádní kariéru i jeho soukromý život, plný milostných zklamání a frustrace. Redl je zde vykreslen jako nejednoznačná postava, neustále svádějící boj s nepřejícím světem i sebou samým. Zapírá svou chudou rodinu, tají svou - pro danou dobu nepřípustnou - homosexualitu, milostný poměr s vdanou ženou i částečný židovský původ. Ovšem vinou vlastních komplexů se nemůže stát ničím víc než obětí dějinných událostí.
    Nutno dodat, že Brandauer neměl lehkou úlohu: musel se vypořádat s omezením, které s sebou přinášela důstojnická uniforma a vojenské chování a převážnou část svého projevu soustředil do mimiky obličeje. (Letní filmová škola)

    Žánry:DramaLGBTQ+Retro
    2
  • Moszkva tér
    Moszkva tér (2001)
    Film

    Snímek Moskevské náměstí je první část volné trilogie maďarského režiséra Ference Töröka, kterou loňského roku zakončil snímkem Overnight. Hlavního hrdinu, částečně inspirovaného Törökovými vlastními zkušenostmi, sledujeme od jara do konce léta roku 1989. Tedy v době těsně před rozpadem „liberálního socialismu“. Osmnáctiletý Peťa patří k těm, kteří se politickou atmosférou příliš nezabývají a žijí svou vlastní přítomností, která se točí kolem maturitní zkoušky, prvních rande a snadno nabytých peněz. Török se ve všech filmových složkách vyhýbá zjednodušující stylizaci, a tak nesklouzává k nostalgicko-moralistně vyznívajícím snímkům, jakými byly tematicky podobné Good bye, Lenin Wolfganga Beckera nebo Pupendo Jana Hřebejka.
    [Zdroj: Febiofest 2008]

    70%

    Snímek Moskevské náměstí je první část volné trilogie maďarského režiséra Ference Töröka, kterou loňského roku zakončil snímkem Overnight. Hlavního hrdinu, částečně inspirovaného Törökovými vlastními zkušenostmi, sledujeme od jara do konce léta roku 1989. Tedy v době těsně před rozpadem „liberálního socialismu“. Osmnáctiletý Peťa patří k těm, kteří se politickou atmosférou příliš nezabývají a žijí svou vlastní přítomností, která se točí kolem maturitní zkoušky, prvních rande a snadno nabytých peněz. Török se ve všech filmových složkách vyhýbá zjednodušující stylizaci, a tak nesklouzává k nostalgicko-moralistně vyznívajícím snímkům, jakými byly tematicky podobné Good bye, Lenin Wolfganga Beckera nebo Pupendo Jana Hřebejka.
    [Zdroj: Febiofest 2008]

    3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8