Albin Robeling: Nejlepší filmy
a seriály

6.6

Albin Robeling: Filmy a seriály

  • 1
  • Ulička přízraků
    Ulička přízraků (1947)
    Film

    Osobitost filmu hollywoodského veterána Edmunda Gouldinga spočívá v prostředí, do něhož je situován – cirkusu. Protagonistou a strůjcem noirového zla je falešný mentalista, který získaným trikem ovládá vystoupení se čtením myšlenek a postupně si tak buduje renomé. Záhy se stává mistrem ve svém oboru a dostává se mezi společenskou elitu v Chicagu. Briskní manipulátor spřádá intriky a těží ze slepé důvěry bohaté smetánky, kterou svými lžemi ovládá a okrádá. Netradiční aspekt do filmu vnáší také obsazení hollywoodského milovníka Tyrona Powera proti jeho typu do role amorálního podvodníka. Nihilistický tón filmu vychází ze stejnojmenné literární předlohy amerického spisovatele Williama Lindsaye Greshama, jehož dílo se u noirových fanoušků těší velké oblibě. (Noir Film Festival)

    ...(více)
    73%

    Osobitost filmu hollywoodského veterána Edmunda Gouldinga spočívá v prostředí, do něhož je situován – cirkusu. Protagonistou a strůjcem noirového zla je falešný mentalista, který získaným trikem ovládá vystoupení se čtením myšlenek a postupně si tak buduje renomé. Záhy se stává mistrem ve svém oboru a dostává se mezi společenskou elitu v Chicagu. Briskní manipulátor spřádá intriky a těží ze slepé důvěry bohaté smetánky, kterou svými lžemi ovládá a okrádá. Netradiční aspekt do filmu vnáší také obsazení hollywoodského milovníka Tyrona Powera proti jeho typu do role amorálního podvodníka. Nihilistický tón filmu vychází ze stejnojmenné literární předlohy amerického spisovatele Williama Lindsaye Greshama, jehož dílo se u noirových fanoušků těší velké oblibě. (Noir Film Festival)

    ...(více)
    2
  • Zahraniční aféra
    Zahraniční aféra (1948)
    FilmRole: Cook (uncredited)

    Billy Wilder se vrátil v roce 1945 do Německa na žádost Úřadu válečných informací. Díky svému předválečnému působení dobře znal většinu pracovníků německého filmového průmyslu a mohl se tedy kompetentně podílet na jeho denacifikaci. Kilometry spojeneckého filmového materiálu, zachycujícího osvobozování koncentračních táborů, ho přitom inspirovaly k vytvoření dokumentu Death Mills (Mlýny smrti), který měl německé obyvatelstvo konfrontovat s vlastní minulostí a odpovědností za ni. Ironií je, že zatímco vedle služebních povinností (marně) pátral po osudu své rodiny, pobyt v Německu mu vnukl i myšlenku na nový film - romantickou komedii. Berlín v ruinách, plný zoufalých hladovějících lidí, byl pro ni podle něj dokonalou kulisou. Souhlas s natáčením získal u vojenského velení argumentem, že němečtí diváci už jsou vůči přímočaré propagandě imunní, zatímco on je zabaví a přitom jim kýžené poselství jakoby mimochodem podsune. Ať už byly Wilderovy osobní pocity vůči Němcům jakékoli (Jeho zkušenost: "Nepotkal jsem jediného nacistu. Každý byl oběť, každý byl v odboji" se po letech objeví i v Raz dva tři), jeho popis situace a vztahů v poválečné metropoli je podle očekávání sarkastický. Na jednom pólu je úchvatná barová zpěvačka Erika von Schlutowová, která byla za války "Goebbelsovou milenkou - nebo Göringovou? Jednoho z nich určitě" a která beze studu přežívá díky náklonnosti spojeneckých důstojníků. Na straně druhé stojí upjatá členka kongresové komise Phoebe Frostová z Iowy, jež přijela do Berlína na vizitaci. K ruce je jí přidělen kapitán John Pringle, který je ovšem Eričiným milencem. Další směřování děje je zřejmé.
    Rámec, který Wilder pro tento klasický model "muže mezi dvěma ženami" zvolil, je pro romantickou komedii velmi atypický, však je také Zahraniční aféra více politickým filmem než romancí. Jako romance popravdě příliš nefunguje, už proto, že postava Eriky je podstatně životnější a přitažlivější než rigidní Phoebe, vztahové rozuzlení je tudíž diktováno více potřebou než logikou. Daleko přesvědčivější je snímek coby režisérův pohled na viníky a spravedlivé, přičemž jednoznačnost tohoto hodnocení se (pro Wildera typicky) záměrně a významně rozostřuje. Snad proto byl tento původně propagandistický film v Německu poprvé uveden až v roce 1977! - Iva Hejlíčková (Letní filmová škola)

    ...(více)
    71%

    Billy Wilder se vrátil v roce 1945 do Německa na žádost Úřadu válečných informací. Díky svému předválečnému působení dobře znal většinu pracovníků německého filmového průmyslu a mohl se tedy kompetentně podílet na jeho denacifikaci. Kilometry spojeneckého filmového materiálu, zachycujícího osvobozování koncentračních táborů, ho přitom inspirovaly k vytvoření dokumentu Death Mills (Mlýny smrti), který měl německé obyvatelstvo konfrontovat s vlastní minulostí a odpovědností za ni. Ironií je, že zatímco vedle služebních povinností (marně) pátral po osudu své rodiny, pobyt v Německu mu vnukl i myšlenku na nový film - romantickou komedii. Berlín v ruinách, plný zoufalých hladovějících lidí, byl pro ni podle něj dokonalou kulisou. Souhlas s natáčením získal u vojenského velení argumentem, že němečtí diváci už jsou vůči přímočaré propagandě imunní, zatímco on je zabaví a přitom jim kýžené poselství jakoby mimochodem podsune. Ať už byly Wilderovy osobní pocity vůči Němcům jakékoli (Jeho zkušenost: "Nepotkal jsem jediného nacistu. Každý byl oběť, každý byl v odboji" se po letech objeví i v Raz dva tři), jeho popis situace a vztahů v poválečné metropoli je podle očekávání sarkastický. Na jednom pólu je úchvatná barová zpěvačka Erika von Schlutowová, která byla za války "Goebbelsovou milenkou - nebo Göringovou? Jednoho z nich určitě" a která beze studu přežívá díky náklonnosti spojeneckých důstojníků. Na straně druhé stojí upjatá členka kongresové komise Phoebe Frostová z Iowy, jež přijela do Berlína na vizitaci. K ruce je jí přidělen kapitán John Pringle, který je ovšem Eričiným milencem. Další směřování děje je zřejmé.
    Rámec, který Wilder pro tento klasický model "muže mezi dvěma ženami" zvolil, je pro romantickou komedii velmi atypický, však je také Zahraniční aféra více politickým filmem než romancí. Jako romance popravdě příliš nefunguje, už proto, že postava Eriky je podstatně životnější a přitažlivější než rigidní Phoebe, vztahové rozuzlení je tudíž diktováno více potřebou než logikou. Daleko přesvědčivější je snímek coby režisérův pohled na viníky a spravedlivé, přičemž jednoznačnost tohoto hodnocení se (pro Wildera typicky) záměrně a významně rozostřuje. Snad proto byl tento původně propagandistický film v Německu poprvé uveden až v roce 1977! - Iva Hejlíčková (Letní filmová škola)

    ...(více)
    3
  • 4
  • 5
  • I katové umírají!
    I katové umírají! (1943)
    Film

    Vídeňský rodák Fritz Lang byl spolu se svou ženou a scenáristkou jeho filmů Theou von Harbou jednou z vůdčích postav německé meziválečné kinematografie. Některé z jeho filmů, především monumentální eposy Metropolis (Metropolis, 1927) a Nibelungové (Die Nibelungen: Siegfrieds Tod, Kriemhilds Rache, 1924), vyhovovaly svou koncepcí nacistické straně. Lang však nepatřil mezi stoupence této ideologie, což dokázal snímkem Závět doktora Mabuse (Das Testament des Dr. Mabuse, 1933), když vložil autentické výroky nacistických pohlavárů do úst hlavní postavy šíleného zločince.
    Paralela mezi vývojem v Německu a vyzněním tohoto snímku byla tak zjevná, že byl v Německu ihned po premiéře zakázán. Lang však překvapivě nebyl nacisty perzekuován, naopak mu říšský ministr propagandy Josef Goebbels osobně nabídl místo vedoucího činovníka německého filmového průmyslu. Lang si vzal čas na rozmyšlenou, ale ještě týž den z Německa uprchl do Francie a odtud později emigroval do USA.
    Zatímco Fritz Lang v Hollywoodu patřil k zakladatelům Protinacistické ligy, jeho tehdy již bývalá žena a členka NSDAP Thea von Harbou se aktivně zapojila do služeb nacistické propagandy. Po válce skončila v internačním táboře a k filmu se mohla vrátit až po několikaleté nucené pauze.
    Lang se stal jedním z evropských režisérů, kteří byli po vstupu Spojených států amerických do 2. světové války vybráni k natočení propagandistických filmů, přibližujících německý teror v okupované Evropě. Lang se tomuto tématu věnoval ve třech filmech - Hon na člověka (Man Hunt, 1941), I katové umírají! a Ministerstvo strachu (Ministry of Fear, 1944).
    Prostřední film této série, snímek I katové umírají!, velmi volně interpretuje útok na Reinharda Heydricha. Na scénáři spolupracoval se známým divadelníkem Bertoldem Brechtem. Autoři vědomě rezignovali na jakoukoliv historickou věrohodnost, takže místo parašutistů vyslaných z Londýna útok úspěšně provede člen domácího odboje doktor Svoboda. Tomu se podaří nacistům opakovaně uprchnout, takže i za cenu obětí několika desítek rukojmích může pokračovat v odbojové činnosti.
    Tento Langův snímek je především napínavý film noir a režisér v něm používá oblíbený motiv osamělého člověka, jenž musí čelit mnohonásobnému nebezpečí. Fritz Lang ho přizpůsobil potřebám amerického publika. Role nacistů obsadil evropskými herci, naopak kladné role českých odbojářů zastali výhradně američtí herci. To mělo zajistit jeho snadnější přijetí i jednodušší identifikaci diváků s hlavními hrdiny. Tímto krokem však ještě snížil věrohodnost filmu pro evropské publikum. Přesto je cenný nejen jako jedna z prvních uměleckých reflexí atentátu na Heydricha, ale především je hollywoodským uznáním významu československého odboje. (oficiální text distributora)

    ...(více)
    Režie:Fritz Lang
    69%

    Vídeňský rodák Fritz Lang byl spolu se svou ženou a scenáristkou jeho filmů Theou von Harbou jednou z vůdčích postav německé meziválečné kinematografie. Některé z jeho filmů, především monumentální eposy Metropolis (Metropolis, 1927) a Nibelungové (Die Nibelungen: Siegfrieds Tod, Kriemhilds Rache, 1924), vyhovovaly svou koncepcí nacistické straně. Lang však nepatřil mezi stoupence této ideologie, což dokázal snímkem Závět doktora Mabuse (Das Testament des Dr. Mabuse, 1933), když vložil autentické výroky nacistických pohlavárů do úst hlavní postavy šíleného zločince.
    Paralela mezi vývojem v Německu a vyzněním tohoto snímku byla tak zjevná, že byl v Německu ihned po premiéře zakázán. Lang však překvapivě nebyl nacisty perzekuován, naopak mu říšský ministr propagandy Josef Goebbels osobně nabídl místo vedoucího činovníka německého filmového průmyslu. Lang si vzal čas na rozmyšlenou, ale ještě týž den z Německa uprchl do Francie a odtud později emigroval do USA.
    Zatímco Fritz Lang v Hollywoodu patřil k zakladatelům Protinacistické ligy, jeho tehdy již bývalá žena a členka NSDAP Thea von Harbou se aktivně zapojila do služeb nacistické propagandy. Po válce skončila v internačním táboře a k filmu se mohla vrátit až po několikaleté nucené pauze.
    Lang se stal jedním z evropských režisérů, kteří byli po vstupu Spojených států amerických do 2. světové války vybráni k natočení propagandistických filmů, přibližujících německý teror v okupované Evropě. Lang se tomuto tématu věnoval ve třech filmech - Hon na člověka (Man Hunt, 1941), I katové umírají! a Ministerstvo strachu (Ministry of Fear, 1944).
    Prostřední film této série, snímek I katové umírají!, velmi volně interpretuje útok na Reinharda Heydricha. Na scénáři spolupracoval se známým divadelníkem Bertoldem Brechtem. Autoři vědomě rezignovali na jakoukoliv historickou věrohodnost, takže místo parašutistů vyslaných z Londýna útok úspěšně provede člen domácího odboje doktor Svoboda. Tomu se podaří nacistům opakovaně uprchnout, takže i za cenu obětí několika desítek rukojmích může pokračovat v odbojové činnosti.
    Tento Langův snímek je především napínavý film noir a režisér v něm používá oblíbený motiv osamělého člověka, jenž musí čelit mnohonásobnému nebezpečí. Fritz Lang ho přizpůsobil potřebám amerického publika. Role nacistů obsadil evropskými herci, naopak kladné role českých odbojářů zastali výhradně američtí herci. To mělo zajistit jeho snadnější přijetí i jednodušší identifikaci diváků s hlavními hrdiny. Tímto krokem však ještě snížil věrohodnost filmu pro evropské publikum. Přesto je cenný nejen jako jedna z prvních uměleckých reflexí atentátu na Heydricha, ale především je hollywoodským uznáním významu československého odboje. (oficiální text distributora)

    ...(více)
    Režie:Fritz Lang
    6
  • Liška pouště
    Liška pouště (1951)
    Film
    67%
    7
  • Turning Point, The
    Turning Point, The (1952)
    Film
    John Conroy je zvláštní prokurátor, který dostal speciální úkol rozbít zločineckou organizaci ve velkém městě na středozápadě. Jeho vyšetřování se zaměří na Neila Eichelbergera a jeho zločinecký syndikát. Jeho přítel, místní novinář Jerry McKibbon, s tím souhlasí, ale má pocit, že Conroy není dost zkušený, aby tento úkol zvládl. Matt Conroy, otec Johna Conroye, který je místním policistou, se stává jeho hlavním vyšetřovatelem. McKibbon náhodou zjistí, že mají mezi sebou zrádce, který spolupracuje s Eichelbergerem.
    ...(více)
    Žánry:DramaKrimiFilm Noir
    67%
    John Conroy je zvláštní prokurátor, který dostal speciální úkol rozbít zločineckou organizaci ve velkém městě na středozápadě. Jeho vyšetřování se zaměří na Neila Eichelbergera a jeho zločinecký syndikát. Jeho přítel, místní novinář Jerry McKibbon, s tím souhlasí, ale má pocit, že Conroy není dost zkušený, aby tento úkol zvládl. Matt Conroy, otec Johna Conroye, který je místním policistou, se stává jeho hlavním vyšetřovatelem. McKibbon náhodou zjistí, že mají mezi sebou zrádce, který spolupracuje s Eichelbergerem.
    ...(více)
    Žánry:DramaKrimiFilm Noir
    8
  • 9
  • 10
  • 11
  • Easy Living
    62%
    12
  • 13
  • 14
  • 15