5.4

Enrica Maria Modugno: Filmy a seriály

  • Kaos
    Kaos (1984)
    FilmRole: Sidora (segment "Mal di luna")

    Čtyři tváře Sicílie. Italský film natočený na motivy Novel na celý rok Luigiho Pirandella.
    Prolog: Vysoko ve skalách chytí pastýři krkavce, sedícího jako samička na vejcích. To je pro ně důvod, aby ptáka začali týrat. Házejí po něm vejce a nakonec mu na krk uvážou zvonec. Krkavec krouží nad krajinou, ze své výše pozoruje „chaos" lidských životů a duší. A tam, kam zamíří svůj let, se po čtyřikráte odehraje příběh... „Jsem synem Chaosu. Ne přeneseně, zcela skutečně. Narodil jsem se ve vsi poblíž hustého lesa, kterému místní lidé říkali Cavusu, což je nářeční zkomolenina řeckého slova „chaos"." Těmito slovy Luigiho Pirandella je uveden snímek Kaos Paola a Vittoria Tavianiových. Čtyři příběhy filmu, jeho prolog a epilog, převzali tvůrci z Pirandellova rozsáhlého cyklu Novely na celý rok (psal je v letech 1901–1919, souhrnně vyšly roku 1922), jenž měl podat co nejcelistvější obraz Sicílie a všech tamních společenských vrstev.

    Bratři Tavianiové si vybrali příběhy z venkovského prostředí a usilovali nejen o postižení přirozenosti, krásy, bizarnosti a krutosti tohoto mikrosvěta, ale i hodnot nadčasových: takřka mýtických forem myšlení a prožívání. Vyprávějí o matce, upínající se k synům v zámoří a odmítající toho, kterého má nablízku (Jiný syn), o manželovi, který zatajil před ženou svou chorobu podněcovanou úplňkem měsíce (Měsíční nemoc), o hrnčíři, jenž sám sebe uvězní v obřím džbánu (Džbán), o chudých horalech, dožadujících se vlastního hřbitova (Rekviem)... Vyprávějí o tom všem s klasickým nadhledem (ten je ostatně symbolizován leitmotivem letícího krkavce a pohledem z jeho perspektivy) a s neobvyklou, až udivující stylizací rytmu a obrazového ztvárnění. Sami bratři Tavianiové o Kaosu řekli: „...Pirandello ve vesnických povídkách přistupuje ke svým hrdinům s ostychem, respektem a soucitem k jejich těžké práci, s pochopením pro jejich pověry a předsudky. Nám se však zamlouvá ještě něco jiného: povídky, které jsme vybrali, nevymyslel autor, vyprávěla mu je jeho matka Maristelle... Jestliže Fellini tvoří skutečnost v divadle, my vytváříme divadlo ve skutečnosti. Proto milujeme Sicílii. Tam je epika vždy přirozená." (citace z polského Filmu 18/87, str. 15) (Česká televize)

    77%

    Čtyři tváře Sicílie. Italský film natočený na motivy Novel na celý rok Luigiho Pirandella.
    Prolog: Vysoko ve skalách chytí pastýři krkavce, sedícího jako samička na vejcích. To je pro ně důvod, aby ptáka začali týrat. Házejí po něm vejce a nakonec mu na krk uvážou zvonec. Krkavec krouží nad krajinou, ze své výše pozoruje „chaos" lidských životů a duší. A tam, kam zamíří svůj let, se po čtyřikráte odehraje příběh... „Jsem synem Chaosu. Ne přeneseně, zcela skutečně. Narodil jsem se ve vsi poblíž hustého lesa, kterému místní lidé říkali Cavusu, což je nářeční zkomolenina řeckého slova „chaos"." Těmito slovy Luigiho Pirandella je uveden snímek Kaos Paola a Vittoria Tavianiových. Čtyři příběhy filmu, jeho prolog a epilog, převzali tvůrci z Pirandellova rozsáhlého cyklu Novely na celý rok (psal je v letech 1901–1919, souhrnně vyšly roku 1922), jenž měl podat co nejcelistvější obraz Sicílie a všech tamních společenských vrstev.

    Bratři Tavianiové si vybrali příběhy z venkovského prostředí a usilovali nejen o postižení přirozenosti, krásy, bizarnosti a krutosti tohoto mikrosvěta, ale i hodnot nadčasových: takřka mýtických forem myšlení a prožívání. Vyprávějí o matce, upínající se k synům v zámoří a odmítající toho, kterého má nablízku (Jiný syn), o manželovi, který zatajil před ženou svou chorobu podněcovanou úplňkem měsíce (Měsíční nemoc), o hrnčíři, jenž sám sebe uvězní v obřím džbánu (Džbán), o chudých horalech, dožadujících se vlastního hřbitova (Rekviem)... Vyprávějí o tom všem s klasickým nadhledem (ten je ostatně symbolizován leitmotivem letícího krkavce a pohledem z jeho perspektivy) a s neobvyklou, až udivující stylizací rytmu a obrazového ztvárnění. Sami bratři Tavianiové o Kaosu řekli: „...Pirandello ve vesnických povídkách přistupuje ke svým hrdinům s ostychem, respektem a soucitem k jejich těžké práci, s pochopením pro jejich pověry a předsudky. Nám se však zamlouvá ještě něco jiného: povídky, které jsme vybrali, nevymyslel autor, vyprávěla mu je jeho matka Maristelle... Jestliže Fellini tvoří skutečnost v divadle, my vytváříme divadlo ve skutečnosti. Proto milujeme Sicílii. Tam je epika vždy přirozená." (citace z polského Filmu 18/87, str. 15) (Česká televize)

    1
  • Noc sv. Vavřince
    Noc sv. Vavřince (1982)
    FilmRole: Mara
    Němci stále okupovali Toskánsko a Cecilii bylo 6 let. V kostele byla svatba a všichni přítomní se dělili o jediný bochník chleba. Město bylo prázdné, lidé žili v podzemí, báli se bombardování a netrpělivě očekávali příchod amerických osvoboditelů. Když místní farář oznámil, že se všichni musí do večera shromáždit v kostele z příkazu fašistů, jinak budou zastřeleni, nikdo nic nenamítal. Pouze starý Galvano lidi varoval. On půjde naproti Američanům a kdo chce, může jít s ním. Část z nich si oblékla tmavé oblečení a po západu slunce tajně vyrazila. Ve 3 hodiny ráno slyšeli z dálky výbuchy. Klíči, které měli na krku a po kapsách, už možná nebude co odemknout. Neměli jídlo a nevěděli, kam jít. Všude viděli jen vypálené domy. Potkávali lidi, dříve známé, kterým už nemohli věřit. Fašisté ani jejich italští přisluhovači se jich nechtěli vzdát bez boje. V noci na Svatého Vavřince bylo nebe plné padajících hvězd. Možná se odkrývaly poklady, ráno však svítilo slunce a padal hustý déšť.
    73%
    Němci stále okupovali Toskánsko a Cecilii bylo 6 let. V kostele byla svatba a všichni přítomní se dělili o jediný bochník chleba. Město bylo prázdné, lidé žili v podzemí, báli se bombardování a netrpělivě očekávali příchod amerických osvoboditelů. Když místní farář oznámil, že se všichni musí do večera shromáždit v kostele z příkazu fašistů, jinak budou zastřeleni, nikdo nic nenamítal. Pouze starý Galvano lidi varoval. On půjde naproti Američanům a kdo chce, může jít s ním. Část z nich si oblékla tmavé oblečení a po západu slunce tajně vyrazila. Ve 3 hodiny ráno slyšeli z dálky výbuchy. Klíči, které měli na krku a po kapsách, už možná nebude co odemknout. Neměli jídlo a nevěděli, kam jít. Všude viděli jen vypálené domy. Potkávali lidi, dříve známé, kterým už nemohli věřit. Fašisté ani jejich italští přisluhovači se jich nechtěli vzdát bez boje. V noci na Svatého Vavřince bylo nebe plné padajících hvězd. Možná se odkrývaly poklady, ráno však svítilo slunce a padal hustý déšť.
    2
  • 3
  • 4
  • 5
  • Dèmoni
    Dèmoni (1985)
    Film
    • Netflix
    • SledovaniTV
    Není to jen Třaslavec, kdo může řádit ve vašem kině. V Berlíně se nachází nenápadné kino Metropol (ne nepodobné stejnojmennému sálu v Olomouci), kde se můžete nechat rozpárat na kusy hordou krvežíznivých démonů, evidentně trestuhodně zanedbávajících ústní hygienu, a následně se proměnit v neméně krvelačnou zombii. To vše v poctivém italském gore stylu, pod produkční záštitou Daria Argenta a v režii Lamberta Bavy, který, soudě podle nechutnosti a drastičnosti snímku již tušil, že bude jednou s Kateřinou Brožovou a Simonou Chytrovou natáčet Princeznu Fantaghiro. Démoni se stali klasikou italského gore hororu osmdesátých let a věhlas si vydobyli i u nás už v předrevoluční době jako jeden z šeptandou hutně obestřených videopirátských hitů. Na rozdíl od většiny italských hororů, které mívají pomalejší tempo a tajuplnou atmosféru, jsou Démoni přímočarý osmdesátkový gore fest se spoustou akce, klasických splatter efektů a chytlavou syntetizátorovou hudbou Claudia Simonettiho vyšperkovanou dobovými rockovými hity od ikon jako Billy Idol, Saxon nebo Mötley Crüe. Věrni heslu doktora Frank-N-Furtera „Don’t dream it – be it!“ vracíme Démony z ohraných videopásek tam, kam patří, totiž do ztemnělého kina, odkud není tak snadné odskočit si na záchod jako doma od televize – zvlášť, když dveře sálu jsou zamčené a zvenčí se ozývají zlověstné zvuky nepříjemně připomínající heavy metalové riffy. (Festival otrlého diváka)
    63%
    Není to jen Třaslavec, kdo může řádit ve vašem kině. V Berlíně se nachází nenápadné kino Metropol (ne nepodobné stejnojmennému sálu v Olomouci), kde se můžete nechat rozpárat na kusy hordou krvežíznivých démonů, evidentně trestuhodně zanedbávajících ústní hygienu, a následně se proměnit v neméně krvelačnou zombii. To vše v poctivém italském gore stylu, pod produkční záštitou Daria Argenta a v režii Lamberta Bavy, který, soudě podle nechutnosti a drastičnosti snímku již tušil, že bude jednou s Kateřinou Brožovou a Simonou Chytrovou natáčet Princeznu Fantaghiro. Démoni se stali klasikou italského gore hororu osmdesátých let a věhlas si vydobyli i u nás už v předrevoluční době jako jeden z šeptandou hutně obestřených videopirátských hitů. Na rozdíl od většiny italských hororů, které mívají pomalejší tempo a tajuplnou atmosféru, jsou Démoni přímočarý osmdesátkový gore fest se spoustou akce, klasických splatter efektů a chytlavou syntetizátorovou hudbou Claudia Simonettiho vyšperkovanou dobovými rockovými hity od ikon jako Billy Idol, Saxon nebo Mötley Crüe. Věrni heslu doktora Frank-N-Furtera „Don’t dream it – be it!“ vracíme Démony z ohraných videopásek tam, kam patří, totiž do ztemnělého kina, odkud není tak snadné odskočit si na záchod jako doma od televize – zvlášť, když dveře sálu jsou zamčené a zvenčí se ozývají zlověstné zvuky nepříjemně připomínající heavy metalové riffy. (Festival otrlého diváka)
    6
  • Masseria delle allodole, La
    Masseria delle allodole, La (2007)
    Film
    Zatím poslední společný film italské režisérské dvojice vychází podobně jako jejich předchozí tvorba z původní literární předlohy. V tomto případě se jedná o stejnojmenný román arménské autorky Antonie Arslanové. Tvůrci líčí příběh kruté genocidy arménského národa spáchané tureckou armádou během první světové války. Do popředí zájmu staví osud jedné z rodin, která je podrobena útlaku. Tvorba režijního tandemu se v posledních letech skrze upřednostňování cizích literárních předloh často odklání od italské problematiky. To platí i pro jejich nejnovější snímek, kde vedle příběhu vyprávěného na společenskohistorickém pozadí kladou tradičně důraz na výtvarnou stylizaci dobových reálií i celkovou formální výstavbu filmového obrazu.
    Žánry:Drama
    61%
    Zatím poslední společný film italské režisérské dvojice vychází podobně jako jejich předchozí tvorba z původní literární předlohy. V tomto případě se jedná o stejnojmenný román arménské autorky Antonie Arslanové. Tvůrci líčí příběh kruté genocidy arménského národa spáchané tureckou armádou během první světové války. Do popředí zájmu staví osud jedné z rodin, která je podrobena útlaku. Tvorba režijního tandemu se v posledních letech skrze upřednostňování cizích literárních předloh často odklání od italské problematiky. To platí i pro jejich nejnovější snímek, kde vedle příběhu vyprávěného na společenskohistorickém pozadí kladou tradičně důraz na výtvarnou stylizaci dobových reálií i celkovou formální výstavbu filmového obrazu.
    Žánry:Drama
    7
  • 8
  • Osmnáctý anděl
    Osmnáctý anděl (1998)
    FilmRole: Maria Elena
    Pätnásťročná Lucy Stantonová prežíva šťastné okamihy, keď dostane atraktívnu ponuku - účasť na kurze modeliek v Ríme. Súčasne ju zasiahne nečakaná rana, jej matka je nájdená mŕtva pod vežou s astronomickými hodinami. Polícia sa domnieva, že spáchala samovraždu. Pozostalá rodina sa s touto tragickou udalosťou len veľmi ťažko vyrovnáva. Lucy požiada otca, aby s ňou vycestoval do Talianska za prácou. Po prudkej výmene názorov sa nakoniec rozhodne svojej jedinej dcérke vyhovieť. Ubytujú sa v starej usadlosti a ich sprievodcami po krajine sú Gabriella a Florian mladý fotograf. Hugh sa po istom čase odhodlá nazrieť do manželkiných osobných vecí, medzi ktorými objaví čudné zápisky a články, o ľuďoch, zaoberajúcich sa okultnými rituálmi. Hugh postupne dospeje k záveru, že smrť jeho manželky nebola náhodná. Stala sa súčasťou zvráteného rituálu a najhoršie na tom je, že Lucy sa má stať jeho ďalšou obeťou...
    49%
    Pätnásťročná Lucy Stantonová prežíva šťastné okamihy, keď dostane atraktívnu ponuku - účasť na kurze modeliek v Ríme. Súčasne ju zasiahne nečakaná rana, jej matka je nájdená mŕtva pod vežou s astronomickými hodinami. Polícia sa domnieva, že spáchala samovraždu. Pozostalá rodina sa s touto tragickou udalosťou len veľmi ťažko vyrovnáva. Lucy požiada otca, aby s ňou vycestoval do Talianska za prácou. Po prudkej výmene názorov sa nakoniec rozhodne svojej jedinej dcérke vyhovieť. Ubytujú sa v starej usadlosti a ich sprievodcami po krajine sú Gabriella a Florian mladý fotograf. Hugh sa po istom čase odhodlá nazrieť do manželkiných osobných vecí, medzi ktorými objaví čudné zápisky a články, o ľuďoch, zaoberajúcich sa okultnými rituálmi. Hugh postupne dospeje k záveru, že smrť jeho manželky nebola náhodná. Stala sa súčasťou zvráteného rituálu a najhoršie na tom je, že Lucy sa má stať jeho ďalšou obeťou...
    9
  • Otec Schwarz zasahuje
    Otec Schwarz zasahuje (1994)
    Seriál
    17%
    10