?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Florian Koerner von Gustorf: Filmy a seriály

  • Barbara
    Barbara (2012)
    Film

    Německá demokratická republika 1980. Barbara je lékařka, na jejímž přístupu k práci je vidět nezměrná preciznost. Podobná důslednost je patrná i v jejím chování k lidem na vesnici, kam je přesídlena, když si podá žádost o emigraci. Přestože protagonistkou snímku je autoritativní postava, vyvěrá z díla atmosféra nejistoty, jakou s sebou nesla restriktivní doba, v níž se odehrává. Vystrašenost se zde snoubí s nezlomností, která hrdince zakazuje uvažovat nad tím, jak by věci mohly dopadnout. Postavy k sobě sice mnohdy promlouvají se zjevnou upřímností, za níž je ale cítit odtažitost, již situace vynucuje. Snímek staví na perfektně komponovaných scénách, jež se přelévají v uhrančivý a neméně přísně kontrolovaný celek. V něm sice není ani trocha místa pro romantiku a melodramatičnost, přesto dokáže budit zájem o postavy, které režisér uzavírá do skličujících let, z jejichž tíhy bylo těžké uniknout.(MFF Karlovy Vary)

    Žánry:DramaRetro
    69%

    Německá demokratická republika 1980. Barbara je lékařka, na jejímž přístupu k práci je vidět nezměrná preciznost. Podobná důslednost je patrná i v jejím chování k lidem na vesnici, kam je přesídlena, když si podá žádost o emigraci. Přestože protagonistkou snímku je autoritativní postava, vyvěrá z díla atmosféra nejistoty, jakou s sebou nesla restriktivní doba, v níž se odehrává. Vystrašenost se zde snoubí s nezlomností, která hrdince zakazuje uvažovat nad tím, jak by věci mohly dopadnout. Postavy k sobě sice mnohdy promlouvají se zjevnou upřímností, za níž je ale cítit odtažitost, již situace vynucuje. Snímek staví na perfektně komponovaných scénách, jež se přelévají v uhrančivý a neméně přísně kontrolovaný celek. V něm sice není ani trocha místa pro romantiku a melodramatičnost, přesto dokáže budit zájem o postavy, které režisér uzavírá do skličujících let, z jejichž tíhy bylo těžké uniknout.(MFF Karlovy Vary)

    Žánry:DramaRetro
    1
  • 2
  • 3
  • Fénix
    Fénix (2014)
    Film

    Bývalá úspěšná zpěvačka Nelly se vrací z koncentračního tábora se znetvořeným obličejem a po plastické operaci se tato femme fatale postupně stává svojí vlastní dvojnicí. Sugestivní snímek německého režiséra Christiana Petzolda odkazuje ke klasickým filmům noir a jeho napětí postupně graduje prostřednictvím strhujícího výkonu Niny Hossové.

    Červen 1945. Domů do Berlína se vrací zraněná a zjizvená Nelly, která přežila Osvětim. Společnost jí dělá Lene, zaměstnankyně Židovské agentury a Nellyina kamarádka z předválečných dob. Nelly se ještě zcela nezotavila po operaci tváře a navzdory Leniným varováním se vydává hledat svého manžela Johnnyho, životní lásku, který ji odmítl opustit a dlouho ji chránil před nacistickým pronásledováním. Nellyina rodina zahynula během holokaustu. Johnny je přesvědčen, že nepřežila ani jeho manželka. Když ho Nelly konečně najde, Johnny vidí jen ženu, která ho znepokojuje svou podobou s Nelly a odmítá uvěřit, že jde skutečně o jeho ženu. V naději, že tak získá dědictví její rodiny, navrhuje Nelly, aby na sebe vzala identitu jeho zesnulé ženy. Nelly souhlasí a ujímá se role sebe sama. Chce zjistit, jestli ji Johnny miloval i to, jestli ji zradil. Nelly chce svůj někdejší život zpět. (AČFK)

    66%

    Bývalá úspěšná zpěvačka Nelly se vrací z koncentračního tábora se znetvořeným obličejem a po plastické operaci se tato femme fatale postupně stává svojí vlastní dvojnicí. Sugestivní snímek německého režiséra Christiana Petzolda odkazuje ke klasickým filmům noir a jeho napětí postupně graduje prostřednictvím strhujícího výkonu Niny Hossové.

    Červen 1945. Domů do Berlína se vrací zraněná a zjizvená Nelly, která přežila Osvětim. Společnost jí dělá Lene, zaměstnankyně Židovské agentury a Nellyina kamarádka z předválečných dob. Nelly se ještě zcela nezotavila po operaci tváře a navzdory Leniným varováním se vydává hledat svého manžela Johnnyho, životní lásku, který ji odmítl opustit a dlouho ji chránil před nacistickým pronásledováním. Nellyina rodina zahynula během holokaustu. Johnny je přesvědčen, že nepřežila ani jeho manželka. Když ho Nelly konečně najde, Johnny vidí jen ženu, která ho znepokojuje svou podobou s Nelly a odmítá uvěřit, že jde skutečně o jeho ženu. V naději, že tak získá dědictví její rodiny, navrhuje Nelly, aby na sebe vzala identitu jeho zesnulé ženy. Nelly souhlasí a ujímá se role sebe sama. Chce zjistit, jestli ji Johnny miloval i to, jestli ji zradil. Nelly chce svůj někdejší život zpět. (AČFK)

    4
  • Strašidla
    Strašidla (2005)
    Film
    Muž cestuje z Paříže do Berlína, kde hledá svou ženu. Nachází ji v psychiatrické léčebně ve Spandau a odváží ji zpět do Paříže. Jeho žena podniká každý rok cestu do Berlína. Zoufale hledá svoji dceru, která byla unesena v roce 1989, když jí byly 3 roky, a nikdy nebyla nalezena Přízraky jsou duchové těch, kteří se nechtějí smířit s tím, že jsou mrtví. Těch, kteří doufají, že je láska může přivést zpět k životu.
    Žánry:Drama
    66%
    Muž cestuje z Paříže do Berlína, kde hledá svou ženu. Nachází ji v psychiatrické léčebně ve Spandau a odváží ji zpět do Paříže. Jeho žena podniká každý rok cestu do Berlína. Zoufale hledá svoji dceru, která byla unesena v roce 1989, když jí byly 3 roky, a nikdy nebyla nalezena Přízraky jsou duchové těch, kteří se nechtějí smířit s tím, že jsou mrtví. Těch, kteří doufají, že je láska může přivést zpět k životu.
    Žánry:Drama
    5
  • Tranzit
    Tranzit (2018)
    Film
    • SledovaniTV
    • Edison

    Německý režisér Christian Petzold ve filmu Tranzit prozkoumává fantomy evropské migrace a identity. Jeho neobvykle pojatý film s řadou melodramatických i politických motivů zasazuje příběh z doby německé okupace Francie do současných reálií. Hlavní postavou filmu je Georg, který postupně přijímá totožnost lidí, se kterými ho tragické okolnosti seznamují. To mu sice umožňuje dostat víza a odplout jednou z posledních lodí, které Marseille opouštějí, ale spolu s tím na sebe bere i některé tíživé důsledky. V Marseille totiž nachází „svou“ ženu, kterou zná jen z dopisu. Vezme na sebe s novou identitou i nový vztah a novou budoucnost? (Film Europe)

    Žánry:Drama
    65%

    Německý režisér Christian Petzold ve filmu Tranzit prozkoumává fantomy evropské migrace a identity. Jeho neobvykle pojatý film s řadou melodramatických i politických motivů zasazuje příběh z doby německé okupace Francie do současných reálií. Hlavní postavou filmu je Georg, který postupně přijímá totožnost lidí, se kterými ho tragické okolnosti seznamují. To mu sice umožňuje dostat víza a odplout jednou z posledních lodí, které Marseille opouštějí, ale spolu s tím na sebe bere i některé tíživé důsledky. V Marseille totiž nachází „svou“ ženu, kterou zná jen z dopisu. Vezme na sebe s novou identitou i nový vztah a novou budoucnost? (Film Europe)

    Žánry:Drama
    6
  • Ohnivě červená obloha
    Ohnivě červená obloha (2023)
    Film
    • Max
    V dramatickém snímku Ohnivě červená obloha (v originále Roter Himmel) sledujeme mladé přátele Felixe (Langston Uibel), Leona (Thomas Schubert), Nadju (Paula Beer) a Devida (Enno Trebs), kteří tráví léto u pobřeží Baltského moře. Všichni dorazili s úmyslem strávit společný čas, každý nicméně chápe léto u moře také jako příležitost k osobnímu a pracovnímu rozvoji. Jeden pracuje na dopsání své druhé knihy, druhý zase kompletuje umělecké portfolio. Během pobytu jsou vystaveni těžké zkoušce mezilidských vztahů, nicméně životy jim o sto osmdesát stupňů otočí až hořící les, který společně s dalšími nepřirozenými přírodními jevy obrazem připomíná blížící se apokalypsu… Snímek byl uveden na 73. ročníku filmového festivalu Berlinale, kde získal Velkou cenu poroty.
    Žánry:DramaRomantický
    64%
    V dramatickém snímku Ohnivě červená obloha (v originále Roter Himmel) sledujeme mladé přátele Felixe (Langston Uibel), Leona (Thomas Schubert), Nadju (Paula Beer) a Devida (Enno Trebs), kteří tráví léto u pobřeží Baltského moře. Všichni dorazili s úmyslem strávit společný čas, každý nicméně chápe léto u moře také jako příležitost k osobnímu a pracovnímu rozvoji. Jeden pracuje na dopsání své druhé knihy, druhý zase kompletuje umělecké portfolio. Během pobytu jsou vystaveni těžké zkoušce mezilidských vztahů, nicméně životy jim o sto osmdesát stupňů otočí až hořící les, který společně s dalšími nepřirozenými přírodními jevy obrazem připomíná blížící se apokalypsu… Snímek byl uveden na 73. ročníku filmového festivalu Berlinale, kde získal Velkou cenu poroty.
    Žánry:DramaRomantický
    7
  • 8
  • 9
  • Gold
    Gold (2013)
    Film
    59%
    10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14
  • Nekromantik 2
    Nekromantik 2 (1991)
    FilmRole: Drunk at Bar

    Druhé pokračování undergroundového snímku z konce osmdesátých let dějově i stylově na svého předchůdce přímo navazuje. Milostné problémy nekrofilů, na než jsou oba díly zacílené, tentokrát postihují mladou ženu Moniku, která nejprve koketuje s hnijícími ostatky mrtvoly vyhrabané na hřbitově (jedná se mimochodem o tělo hrdiny prvního dílu) a následně naváže vztah s nesmělým Markem, který pracuje jako dabér pornografických filmů. V důsledku toho musí Monika řešit dilema, zda je lepší křehký citový vztah se živým partnerem založený na vzájemném porozumění, nebo živočišné sexuální jízdy na patřičně ztuhlém a nazelenalém mrtvém těle.

    Oba díly Nekromantika vznikly v amatérských podmínkách a jsou nasnímané na Super 8mm film. Oproti řadě ryze fanouškovských amatérských hororů té doby lze oba snímky označit za ryzí underground, který obsahuje aspekty braku, subverze, šoku, sociální kritiky, černého humoru a amorálnosti. Typicky podzemní opovrhování zažitými vyprávěcími postupy a schématy spolu s artovým feelingem (avšak nikoli nutně obsahem) celého díla jsou patrně důvody, proč řada ortodoxních hororových fanoušků filmy nepřijala za své. Snímky je možné vykládat jako alegorie k současné zmrtvělé společnosti, ale není to ani nutné. Nekromantik a jeho pokračování se totiž nechtějí prezentovat jako produkty určené ke snadné divácké konzumaci, ale naopak činí vše pro to, aby byly nelehko stravitelnými sousty. Nedramatická stavba obou filmů, jejich pomalé tempo a okázale nechutné výjevy nemají diváka stimulovat, ale nutit ho ke konfrontaci. (Festival otrlého diváka)

    49%

    Druhé pokračování undergroundového snímku z konce osmdesátých let dějově i stylově na svého předchůdce přímo navazuje. Milostné problémy nekrofilů, na než jsou oba díly zacílené, tentokrát postihují mladou ženu Moniku, která nejprve koketuje s hnijícími ostatky mrtvoly vyhrabané na hřbitově (jedná se mimochodem o tělo hrdiny prvního dílu) a následně naváže vztah s nesmělým Markem, který pracuje jako dabér pornografických filmů. V důsledku toho musí Monika řešit dilema, zda je lepší křehký citový vztah se živým partnerem založený na vzájemném porozumění, nebo živočišné sexuální jízdy na patřičně ztuhlém a nazelenalém mrtvém těle.

    Oba díly Nekromantika vznikly v amatérských podmínkách a jsou nasnímané na Super 8mm film. Oproti řadě ryze fanouškovských amatérských hororů té doby lze oba snímky označit za ryzí underground, který obsahuje aspekty braku, subverze, šoku, sociální kritiky, černého humoru a amorálnosti. Typicky podzemní opovrhování zažitými vyprávěcími postupy a schématy spolu s artovým feelingem (avšak nikoli nutně obsahem) celého díla jsou patrně důvody, proč řada ortodoxních hororových fanoušků filmy nepřijala za své. Snímky je možné vykládat jako alegorie k současné zmrtvělé společnosti, ale není to ani nutné. Nekromantik a jeho pokračování se totiž nechtějí prezentovat jako produkty určené ke snadné divácké konzumaci, ale naopak činí vše pro to, aby byly nelehko stravitelnými sousty. Nedramatická stavba obou filmů, jejich pomalé tempo a okázale nechutné výjevy nemají diváka stimulovat, ale nutit ho ke konfrontaci. (Festival otrlého diváka)

    15