Wolfgang Grönebaum: Nejlepší filmy
a seriály

5.5

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Wolfgang Grönebaum: Filmy a seriály

  • 1
  • Místo činu
    Místo činu (1970)
    Seriál
    • O2 TV
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    63%
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    2
  • United Trash: Štěrbina
    United Trash: Štěrbina (1996)
    Film

    Ikonický Udo Kier coby vyšinutý teplý generál UN a legenda Kitten Natividad z ceckatých filmů Russe Meyera jako nestydatá matka nového spasitele lidstva, který má na čele zevní genitál. Již tento výčet by měl u pravověrných otrlců vyvolat zvýšenou sekreci slinných žláz. Dobový tisk snímek United Trash shrnul slovy: „Hodinu a půl trvající dětská oslava narozenin s taťuldou Schlingensiefem“. Bizarně vyznívající paralela přesně vystihuje hyperaktivní karnevalový rej charakteristický pro kontroverzního německého undergroundového filmaře a přední osobnost alternativního divadla i opery, Christopha Schlingensiefa. Jeho obrazoborecké filmy bývají přirovnávané k tvorbě Jeana-Luca Godarda i studia Troma, což ale může být spíše zavádějící. S francouzským klasikem ho sice pojí nevážný a destruktivní přístup k filmovým normám, ale německý provokatér k tomu nevyužíval prostředky filmového jazyka, nýbrž samotný obsah scén a vedení herců. A jestliže tromácké filmy nechávají publikum se pobaveně rochnit v kýblu s tělesnými tekutinami, Schlingensief diváky za vzájemného veselí oním kýblem mlátí po hlavě. Poté, co se ve své volné trilogii o Německu vypořádal s národními mýty i strašáky, obrátil Schlingensief svůj pohled k fenoménu mírových misí Organizace spojených národů. Jejich ideologickou aroganci a idealistickou absurditu přetavil do fantasmagorické frašky, kde si typicky střílí naprosto ze všech autorit, hodnot i tabu. Mesiášský epos zde dostává podobu brutální telenovely s pitvořícími se maškarami, snímané hysterickou optikou zpravodajských reportáží. United Trash je našňupaně vybzíkané surrealistické delirium, kde esence Alejandra Jodorowského a Johna Waterse obcují se svátostmi domnělé nadřazenosti Západu. Zapomeňte na nekorektnost, užijte si nezřízenost! (Festival otrlého diváka)

    Žánry:Komedie
    62%

    Ikonický Udo Kier coby vyšinutý teplý generál UN a legenda Kitten Natividad z ceckatých filmů Russe Meyera jako nestydatá matka nového spasitele lidstva, který má na čele zevní genitál. Již tento výčet by měl u pravověrných otrlců vyvolat zvýšenou sekreci slinných žláz. Dobový tisk snímek United Trash shrnul slovy: „Hodinu a půl trvající dětská oslava narozenin s taťuldou Schlingensiefem“. Bizarně vyznívající paralela přesně vystihuje hyperaktivní karnevalový rej charakteristický pro kontroverzního německého undergroundového filmaře a přední osobnost alternativního divadla i opery, Christopha Schlingensiefa. Jeho obrazoborecké filmy bývají přirovnávané k tvorbě Jeana-Luca Godarda i studia Troma, což ale může být spíše zavádějící. S francouzským klasikem ho sice pojí nevážný a destruktivní přístup k filmovým normám, ale německý provokatér k tomu nevyužíval prostředky filmového jazyka, nýbrž samotný obsah scén a vedení herců. A jestliže tromácké filmy nechávají publikum se pobaveně rochnit v kýblu s tělesnými tekutinami, Schlingensief diváky za vzájemného veselí oním kýblem mlátí po hlavě. Poté, co se ve své volné trilogii o Německu vypořádal s národními mýty i strašáky, obrátil Schlingensief svůj pohled k fenoménu mírových misí Organizace spojených národů. Jejich ideologickou aroganci a idealistickou absurditu přetavil do fantasmagorické frašky, kde si typicky střílí naprosto ze všech autorit, hodnot i tabu. Mesiášský epos zde dostává podobu brutální telenovely s pitvořícími se maškarami, snímané hysterickou optikou zpravodajských reportáží. United Trash je našňupaně vybzíkané surrealistické delirium, kde esence Alejandra Jodorowského a Johna Waterse obcují se svátostmi domnělé nadřazenosti Západu. Zapomeňte na nekorektnost, užijte si nezřízenost! (Festival otrlého diváka)

    Žánry:Komedie
    3
  • 4
  • 5
  • Starej
    Starej (1977)
    Seriál
    29%
    6