Bohdan Ejmont: Nejlepší filmy
a seriály

6.9

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Bohdan Ejmont: Filmy a seriály

  • Jak jsem rozpoutal 2.světovou válku
    Jak jsem rozpoutal 2.světovou válku (1970)
    FilmRole: Officer in Stalag (uncredited)

    Film Jak jsem rozpoutal 2. světovou válku je adaptací populárního polského románu Kazimierze Sławińského Dobrodružství kanonýra Dolase. Je to válečná komedie o smolařském vojínovi Frankovi Dolasovi, který se chce blýsknout hrdinskými činy, ale místo toho se zaplétá do neuvěřitelných příhod. Příběh začíná 31. srpna 1939, kdy hlavní hrdina Franek přijíždí na německou hranici jako součást čety, která má posílit obranu železniční stanice. Usne však na stráži a jeho puška náhodně vystřelí. Franek je přesvědčen, že tím rozpoutal válku. Dostává se do německého zajetí, ze kterého se mu podaří utéct, ale tím jeho kuriózní válečná dobrodružství zdaleka nekončí...

    79%

    Film Jak jsem rozpoutal 2. světovou válku je adaptací populárního polského románu Kazimierze Sławińského Dobrodružství kanonýra Dolase. Je to válečná komedie o smolařském vojínovi Frankovi Dolasovi, který se chce blýsknout hrdinskými činy, ale místo toho se zaplétá do neuvěřitelných příhod. Příběh začíná 31. srpna 1939, kdy hlavní hrdina Franek přijíždí na německou hranici jako součást čety, která má posílit obranu železniční stanice. Usne však na stráži a jeho puška náhodně vystřelí. Franek je přesvědčen, že tím rozpoutal válku. Dostává se do německého zajetí, ze kterého se mu podaří utéct, ale tím jeho kuriózní válečná dobrodružství zdaleka nekončí...

    1
  • Evropa, Evropa
    Evropa, Evropa (1990)
    FilmRole: Soviet Soldier Detained by the Germans
    Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak. Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele. (Letní filmová škola)
    76%
    Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak. Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele. (Letní filmová škola)
    2
  • 3
  • 4
  • 5
  • Fotbalový poker
    Fotbalový poker (1989)
    FilmRole: Łapiński z Białegostoku

    Kultovní film velmi zručného a ani za éry komunismu ničím nezdiskreditovaného režiséra Janusze Zaorského, způsobil v roce 1988, kdy byl uveden na plátna kin, velké znepokojení a skandál a byl důvodem vlny protestů ze strany polských fotbalových funkcionářů. Bývalý výborný fotbalista Laguna musel ukončit svou aktivní kariéru a nyní se věnuje dráze rozhodčího. Jeho ambice stát se mezinárodním sudím komplikují jeho problémy s alkoholem a také úplatkářské praktiky prezidentů klubů, kteří hrají o dobrá umístění v závěru ligové sezóny a snaží se Lagunu získat na svou stranu. Zaorski v tomto filmu prokázal dobrý cit pro atmosféru doby, kdy byl reálný socialismus pomalu ale jistě střídán mafiánským kapitalismem. S nebývalou přesností natočil film o korupci ve fotbale, a to nikterak prvoplánově nebo fantaskně. V kontextu dnešního dění kolem “fotbalové žumpy”, jak českou ligovou kopanou nazval soudce Vašků, jako by Zaorski věděl, že fotbal začne být s odstupem let v médiích trvale propírán právě více v souvislostech s úplatky než se sportem jako takovým. “Fotbalový poker” bývá označován jako komedie, což není příliš vypovídající žánrové zařazení – úsměvné situace ve filmu jistě jsou, ale jde o humor velmi hořký. Nezpochybnitelným tahounem filmu je také vynikající polský herec Janusz Gajos v hlavní roli rozhodčího Laguny. (3Kino)

    70%

    Kultovní film velmi zručného a ani za éry komunismu ničím nezdiskreditovaného režiséra Janusze Zaorského, způsobil v roce 1988, kdy byl uveden na plátna kin, velké znepokojení a skandál a byl důvodem vlny protestů ze strany polských fotbalových funkcionářů. Bývalý výborný fotbalista Laguna musel ukončit svou aktivní kariéru a nyní se věnuje dráze rozhodčího. Jeho ambice stát se mezinárodním sudím komplikují jeho problémy s alkoholem a také úplatkářské praktiky prezidentů klubů, kteří hrají o dobrá umístění v závěru ligové sezóny a snaží se Lagunu získat na svou stranu. Zaorski v tomto filmu prokázal dobrý cit pro atmosféru doby, kdy byl reálný socialismus pomalu ale jistě střídán mafiánským kapitalismem. S nebývalou přesností natočil film o korupci ve fotbale, a to nikterak prvoplánově nebo fantaskně. V kontextu dnešního dění kolem “fotbalové žumpy”, jak českou ligovou kopanou nazval soudce Vašků, jako by Zaorski věděl, že fotbal začne být s odstupem let v médiích trvale propírán právě více v souvislostech s úplatky než se sportem jako takovým. “Fotbalový poker” bývá označován jako komedie, což není příliš vypovídající žánrové zařazení – úsměvné situace ve filmu jistě jsou, ale jde o humor velmi hořký. Nezpochybnitelným tahounem filmu je také vynikající polský herec Janusz Gajos v hlavní roli rozhodčího Laguny. (3Kino)

    6
  • 7
  • 8
  • 9
  • Blizna
    Blizna (1976)
    FilmRole: Man at the meeting
    65%
    10
  • Kdo zrazuje
    Kdo zrazuje (1956)
    FilmRole: Officer
    Polský dobrodružný film. — Dvojice mladých lidí se stane svědkem tragedie a zároveň rozuzlení tří příběhů, které se odehrály v posledních několika letech. Dobrodruh Biskupik měl za války na svědomí několik lidských životů, když vyprovokoval srážku dvou illegálních skupin. V roce 1946 jako okresní tajemník podporoval Biskupik diversantskou skupinu a pomáhal zrádcům dostat se do bezpečnostních orgánů. Nakonec je však Biskupik odhalen mladým Mikulou, když ve spojení s diversanty způsobil výbuch v dole. Biskupik, prchající ve vlaku, se chtěl svědka svých zločinů — Mikuly — zbavit, nakonec však našel on sám na kolejích zaslouženou smrt. (FILMOVÝ PŘEHLED 45 / 1956)
    63%
    Polský dobrodružný film. — Dvojice mladých lidí se stane svědkem tragedie a zároveň rozuzlení tří příběhů, které se odehrály v posledních několika letech. Dobrodruh Biskupik měl za války na svědomí několik lidských životů, když vyprovokoval srážku dvou illegálních skupin. V roce 1946 jako okresní tajemník podporoval Biskupik diversantskou skupinu a pomáhal zrádcům dostat se do bezpečnostních orgánů. Nakonec je však Biskupik odhalen mladým Mikulou, když ve spojení s diversanty způsobil výbuch v dole. Biskupik, prchající ve vlaku, se chtěl svědka svých zločinů — Mikuly — zbavit, nakonec však našel on sám na kolejích zaslouženou smrt. (FILMOVÝ PŘEHLED 45 / 1956)
    11
  • Slaná růže
    Slaná růže (1982)
    Film
    Štěstí, které odeznělo, se již nikdy nevrátí - přesně to poznává mladý Polák, když v těsně poválečném období vzpomíná, jak se ještě před vypuknutím válečném konfliktu zamiloval do půvabné židovské dívky. Podaří se mu ji vyhledat, jenže ta je již vdaná a má dítě. Dojímavý, ale realizačně spíše bezradný pokus o postižení sotva odeznělých válečných traumat vznikl v polsko-české koprodukci.
    Žánry:Drama
    46%
    Štěstí, které odeznělo, se již nikdy nevrátí - přesně to poznává mladý Polák, když v těsně poválečném období vzpomíná, jak se ještě před vypuknutím válečném konfliktu zamiloval do půvabné židovské dívky. Podaří se mu ji vyhledat, jenže ta je již vdaná a má dítě. Dojímavý, ale realizačně spíše bezradný pokus o postižení sotva odeznělých válečných traumat vznikl v polsko-české koprodukci.
    Žánry:Drama
    12