Fritz Diez: Nejlepší filmy
a seriály

6.9

Fritz Diez: Filmy a seriály

  • Sedmnáct zastavení jara
    Sedmnáct zastavení jara (1973)
    Seriál

    Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.

    81%

    Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky.

    1
  • Napravleniye glavnogo udara
    Napravleniye glavnogo udara (1969)
    FilmRole: Hitler
    Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armád…
    73%
    Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armád…
    2
  • Osvobození
    Osvobození (1969)
    Film

    Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

    Jednotlivé částí:
    Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
    Osvobození II - Průlom (1968)
    Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
    Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
    Osvobození V - Poslední úder (1971)

    72%

    Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

    Jednotlivé částí:
    Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
    Osvobození II - Průlom (1968)
    Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
    Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
    Osvobození V - Poslední úder (1971)

    3
  • Osvobození II - Průlom
    Osvobození II - Průlom (1970)
    FilmRole: Hitler
    70%
    4
  • Osvobození V - Poslední úder
    Osvobození V - Poslední úder (1971)
    FilmRole: Adolf Hitler
    69%
    5
  • 6
  • Osvobození I - Ohnivá duha
    Osvobození I - Ohnivá duha (1970)
    FilmRole: Adolf Hitler
    68%
    7
  • 8
  • Já, spravedlnost
    Já, spravedlnost (1967)
    FilmRole: Adolf Hitler

    Co si počít s největším zločincem v dějinách lidstva? Unesený český lékař, jenž se má stát Hitlerovým osobním lékařem, postupně zjišťuje, že bývalí němečtí důstojníci zachránili Hitlera jen proto, aby jej podrobovali nekončícímu psychickému trýznění, opakovaně inscenují nepřátelské přepady vrcholící odsouzením k smrti - však také zazní věta, že pouhý, jednorázový trest smrti je pro člověka obtíženého takovými vinami málo. Jenže lidumilný lékař s něčím takovým nesouhlasí, rozhodne se sám zkrátit vězňovo utrpení. Režisér Zbyněk Brynych, jenž se tématu nacismu věnoval i ve svých předchozích filmech (Transport z ráje), zde dospěl k málo přesvědčivé modelaci, která na jedné straně vykazuje rysy romantické smyšlenky s motivem svévolně uneseného lékaře v čele, na druhé straně koketuje se schematicky rozvrstvenými mravními dilematy, které posléze hrdina příběhu vyřeší jediným humánním činem, který v daném kontextu přichází do úvahy.

    63%

    Co si počít s největším zločincem v dějinách lidstva? Unesený český lékař, jenž se má stát Hitlerovým osobním lékařem, postupně zjišťuje, že bývalí němečtí důstojníci zachránili Hitlera jen proto, aby jej podrobovali nekončícímu psychickému trýznění, opakovaně inscenují nepřátelské přepady vrcholící odsouzením k smrti - však také zazní věta, že pouhý, jednorázový trest smrti je pro člověka obtíženého takovými vinami málo. Jenže lidumilný lékař s něčím takovým nesouhlasí, rozhodne se sám zkrátit vězňovo utrpení. Režisér Zbyněk Brynych, jenž se tématu nacismu věnoval i ve svých předchozích filmech (Transport z ráje), zde dospěl k málo přesvědčivé modelaci, která na jedné straně vykazuje rysy romantické smyšlenky s motivem svévolně uneseného lékaře v čele, na druhé straně koketuje se schematicky rozvrstvenými mravními dilematy, které posléze hrdina příběhu vyřeší jediným humánním činem, který v daném kontextu přichází do úvahy.

    9
  • Volba cíle
    Volba cíle (1974)
    FilmRole: Adolf Hitler / Otto Hahn
    63%
    10
  • Ernst Thälmann, vůdce své třídy
    Ernst Thälmann, vůdce své třídy (1955)
    FilmRole: Hitler

    Německý celovečerní barevný film o životě a boji Ernsta Thälmanna. Druhá část filmového životopisu Thälmannova je obrazem historických událostí v Německu ve třicátých letech, kdy německá dělnická třída vedla boj o záchranu Německa, boj proti fašismu a imperialismu. V čele tohoto boje stál Ernst Thälmann, který jasně viděl, že nacismus žene německý národ do nové války. Leden 1933 je mezníkem v dějinách Německa. Hitler se stal říšským kancléřem, nacisté uchvátili moc a požárem říšského sněmu byl dán signál k rozpoutání teroru proti všem pokrokovým silám v zemi. Mezi zatčenými byl i Ernst Thälmann. Ani léta samovazby v nacistickém vězení nedokázala Ernsta Thälmanna zlomit, otřást jeho vírou ve vítězství dělnické třídy, ve šťastnou budoucnost nového demokratického Německa. Stal se symbolem protifašistického boje, pro tisíce němec-kých dělníků, strádajících v koncentračních táborech bylo jeho jméno posilou a povzbuzením. Byl nacisty zavražděn v Buchenwaldě, v roce 1944, ve chvíli, kdy se sovětské divise blížily k německým hranicím. Žije však stále v srdcích těch, jimž zasvětil celý svůj život, v srdcích dělníků nejen v Německu, nýbrž na celém světě. — První díl životopisného filmu o E. Thälmannovi je promítán pod názvem „Ernst Thälmann, syn své třídy" a získal na VIII. MFF v Karlových Varech Cenu míru. Na IX. MFF byla představiteli E. Thälmanna Güntheru Simonovi udělena Cena za mužský herecký výkon. (FILMOVÝ PŘEHLED 34 / 1956)

    56%

    Německý celovečerní barevný film o životě a boji Ernsta Thälmanna. Druhá část filmového životopisu Thälmannova je obrazem historických událostí v Německu ve třicátých letech, kdy německá dělnická třída vedla boj o záchranu Německa, boj proti fašismu a imperialismu. V čele tohoto boje stál Ernst Thälmann, který jasně viděl, že nacismus žene německý národ do nové války. Leden 1933 je mezníkem v dějinách Německa. Hitler se stal říšským kancléřem, nacisté uchvátili moc a požárem říšského sněmu byl dán signál k rozpoutání teroru proti všem pokrokovým silám v zemi. Mezi zatčenými byl i Ernst Thälmann. Ani léta samovazby v nacistickém vězení nedokázala Ernsta Thälmanna zlomit, otřást jeho vírou ve vítězství dělnické třídy, ve šťastnou budoucnost nového demokratického Německa. Stal se symbolem protifašistického boje, pro tisíce němec-kých dělníků, strádajících v koncentračních táborech bylo jeho jméno posilou a povzbuzením. Byl nacisty zavražděn v Buchenwaldě, v roce 1944, ve chvíli, kdy se sovětské divise blížily k německým hranicím. Žije však stále v srdcích těch, jimž zasvětil celý svůj život, v srdcích dělníků nejen v Německu, nýbrž na celém světě. — První díl životopisného filmu o E. Thälmannovi je promítán pod názvem „Ernst Thälmann, syn své třídy" a získal na VIII. MFF v Karlových Varech Cenu míru. Na IX. MFF byla představiteli E. Thälmanna Güntheru Simonovi udělena Cena za mužský herecký výkon. (FILMOVÝ PŘEHLED 34 / 1956)

    11
  • 12