Svetlana Danilchenko: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Svetlana Danilchenko: Filmy a seriály

  • Děrsu Uzala
    Děrsu Uzala (1975)
    FilmRole: Anna

    Príbeh sibírskeho lovca, ktorý sa odohráva na začiatku 20. storočia, bol nakrútený v sibírskych exteriéroch v sovietsko-japonskej koprodukcii podľa literárnej predlohy ruského cestovateľa Vladimíra Arsenieva (Stopár Dersu Uzala a V lesoch ussurijského kraja). Na začiatku filmu prichádza bádateľ na miesto, kde pred tromi rokmi pochoval svojho priateľa a zisťuje, že jeho bezmenný hrob zmizol rovnako, ako neodvratne mizne krása sibírskej tajgy, v ktorej žil. V retrospektíve rozpráva príbeh o stretnutí dvoch svetov - dvoch civilizácií, príbeh o majestátnosti krajiny a priateľstve dvoch mužov, naplnený úctou k prírode. Keď v roku 1902 Arseniev ako ruský vojenský prieskumník viedol expedíciu mapujúcu neprebádané miesta sibírskej tajgy, k ich výprave sa pripojil lovec z kmeňa Goldi menom Dersu Uzala. Nevzdelaný stopár, z ktorého si vojaci spočiatku robili žarty, si všetkých získava svojou múdrosťou, láskou k prírode a nesebeckosťou. Kapitána očaruje i jeho animistická viera, keď Dersu vidí za všetkým živým "ľjudi" a dokáže sa prihovárať nielen zvieratám, ale aj ohňu, či vetru. Ich vzájomné priateľstvo je upevnené mnohými prežitými nebezpečenstvami i tým, keď Uzala zachráni kapitánov život. O tom však nikdy nerozpráva, pretože je to pre neho samozrejmosť. Ich vzájomné životy sa opäť pretnú po rokoch, keď Arseniev vedie väčšiu výpravu. Dersu však vtedy rýchlo stráca zrak a nebol by sa schopný v tajge uživiť. Rus ho preto pozýva k sebe domov do Chabarovska a starnúci Goldi sa stretáva s civilizáciou, ktorej nerozumie.

    Dielo možno po Kurosawovej životnej kríze označiť za akýsi nový počiatok v tvorbe. Jeho režisérske dielo opäť získava významné medzinárodné uznanie, o čom svedčí Oscar z roku 1976 za najlepší zahraničný film (pre Kurosawu už tretí), ale i hlavná cena z MFF v Moskve z roku 1975, či ceny francúzskych a talianskych filmových kritikov.(Turiec)

    78%

    Príbeh sibírskeho lovca, ktorý sa odohráva na začiatku 20. storočia, bol nakrútený v sibírskych exteriéroch v sovietsko-japonskej koprodukcii podľa literárnej predlohy ruského cestovateľa Vladimíra Arsenieva (Stopár Dersu Uzala a V lesoch ussurijského kraja). Na začiatku filmu prichádza bádateľ na miesto, kde pred tromi rokmi pochoval svojho priateľa a zisťuje, že jeho bezmenný hrob zmizol rovnako, ako neodvratne mizne krása sibírskej tajgy, v ktorej žil. V retrospektíve rozpráva príbeh o stretnutí dvoch svetov - dvoch civilizácií, príbeh o majestátnosti krajiny a priateľstve dvoch mužov, naplnený úctou k prírode. Keď v roku 1902 Arseniev ako ruský vojenský prieskumník viedol expedíciu mapujúcu neprebádané miesta sibírskej tajgy, k ich výprave sa pripojil lovec z kmeňa Goldi menom Dersu Uzala. Nevzdelaný stopár, z ktorého si vojaci spočiatku robili žarty, si všetkých získava svojou múdrosťou, láskou k prírode a nesebeckosťou. Kapitána očaruje i jeho animistická viera, keď Dersu vidí za všetkým živým "ľjudi" a dokáže sa prihovárať nielen zvieratám, ale aj ohňu, či vetru. Ich vzájomné priateľstvo je upevnené mnohými prežitými nebezpečenstvami i tým, keď Uzala zachráni kapitánov život. O tom však nikdy nerozpráva, pretože je to pre neho samozrejmosť. Ich vzájomné životy sa opäť pretnú po rokoch, keď Arseniev vedie väčšiu výpravu. Dersu však vtedy rýchlo stráca zrak a nebol by sa schopný v tajge uživiť. Rus ho preto pozýva k sebe domov do Chabarovska a starnúci Goldi sa stretáva s civilizáciou, ktorej nerozumie.

    Dielo možno po Kurosawovej životnej kríze označiť za akýsi nový počiatok v tvorbe. Jeho režisérske dielo opäť získava významné medzinárodné uznanie, o čom svedčí Oscar z roku 1976 za najlepší zahraničný film (pre Kurosawu už tretí), ale i hlavná cena z MFF v Moskve z roku 1975, či ceny francúzskych a talianskych filmových kritikov.(Turiec)

    1
  • Křížová cesta
    Křížová cesta (1977)
    Seriál
    73%
    2
  • Běloruské nádraží
    Běloruské nádraží (1970)
    FilmRole: waitress
    Na pohřbu bývalého velitele se sejdou čtyři frontoví přátelé. Každý z nich se po válce ubíral jinou cestou, a tak se po letech namísto sapéra, radiotelegrafisty, minéra a rozvědčíka setká ředitel závodu, hlavní účetní, redaktor a opravář. Pravděpodobně by šlo o konvenční schůzku, kdyby nezasáhla náhoda: pomocník opraváře Prichoďka utrpí při manipulaci s plynovým potrubím vážné zranění. Mezi přáteli mizí zdrženlivost a opět se sblíží. U bývalé zdravotnice oddílu Ráji pak vzpomínají na Běloruské nádraží, kam se po válce vraceli, vítáni svými nejbližšími. Měli tehdy své zásady a ideály, kterým se pokoušeli nezpronevěřit ani v běžném životě? Tragikomickou reflexi válečné minulosti, zasazenou do průběhu jednoho dne, natočili vrstevníci synů těch hrdinů, o kterých vypráví film. Vyznačuje se velmi dobře napsanými postavami a výbornými hereckými výkony. (Febiofest 2004)
    Žánry:Drama
    71%
    Na pohřbu bývalého velitele se sejdou čtyři frontoví přátelé. Každý z nich se po válce ubíral jinou cestou, a tak se po letech namísto sapéra, radiotelegrafisty, minéra a rozvědčíka setká ředitel závodu, hlavní účetní, redaktor a opravář. Pravděpodobně by šlo o konvenční schůzku, kdyby nezasáhla náhoda: pomocník opraváře Prichoďka utrpí při manipulaci s plynovým potrubím vážné zranění. Mezi přáteli mizí zdrženlivost a opět se sblíží. U bývalé zdravotnice oddílu Ráji pak vzpomínají na Běloruské nádraží, kam se po válce vraceli, vítáni svými nejbližšími. Měli tehdy své zásady a ideály, kterým se pokoušeli nezpronevěřit ani v běžném životě? Tragikomickou reflexi válečné minulosti, zasazenou do průběhu jednoho dne, natočili vrstevníci synů těch hrdinů, o kterých vypráví film. Vyznačuje se velmi dobře napsanými postavami a výbornými hereckými výkony. (Febiofest 2004)
    Žánry:Drama
    3
  • 4
  • 5
  • Jediná cesta
    Jediná cesta (1975)
    FilmRole: Branka
    Rok před ukončením 2. světové války se fašistická armáda houfně stahovala z oblastí jihovýchodní Evropy. Sevření spojenců však bylo často natolik silné, že pro nacisty existovala pouze jediná cesta. Cesta smrti. Je jaro 1944. Pod tlakem sovětské armády ustupují Hitlerova vojska na západ. V Itálii trpí německá armáda nedostatkem pohonných hmot, které se musí dopravovat z Rumunska přes Jugoslávii. Tady však na Němce útočí Národně osvobozenecká armáda a jugoslávské partyzánské oddíly. Jejich úkolem je svézt fašistický konvoj z cesty a odříznout tak zesláblou Hitlerovu armádu od možnosti vrátit se do své vlasti. Do úzkých zahnaní nacisté mají však kromě železné vůle ještě jednu mocnou zbraň – sovětské vojáky, které coby válečné zajatce využívá jako řidiče. Složitá situace vygraduje střetem, ve kterém už je nemožné rozpoznat, kdo je spojenec a kdo nepřítel.
    Žánry:Válečný
    51%
    Rok před ukončením 2. světové války se fašistická armáda houfně stahovala z oblastí jihovýchodní Evropy. Sevření spojenců však bylo často natolik silné, že pro nacisty existovala pouze jediná cesta. Cesta smrti. Je jaro 1944. Pod tlakem sovětské armády ustupují Hitlerova vojska na západ. V Itálii trpí německá armáda nedostatkem pohonných hmot, které se musí dopravovat z Rumunska přes Jugoslávii. Tady však na Němce útočí Národně osvobozenecká armáda a jugoslávské partyzánské oddíly. Jejich úkolem je svézt fašistický konvoj z cesty a odříznout tak zesláblou Hitlerovu armádu od možnosti vrátit se do své vlasti. Do úzkých zahnaní nacisté mají však kromě železné vůle ještě jednu mocnou zbraň – sovětské vojáky, které coby válečné zajatce využívá jako řidiče. Složitá situace vygraduje střetem, ve kterém už je nemožné rozpoznat, kdo je spojenec a kdo nepřítel.
    Žánry:Válečný
    6