Wallace Bosco: Nejlepší filmy
a seriály

6.9

Wallace Bosco: Filmy a seriály

  • Třicet devět stupňů
    Třicet devět stupňů (1935)
    FilmRole: vrátný v Palladiu
    Ozývá se střelba a obecenstvo v koncertním sále propadá panice. Přitažlivá cizinka (Lucie Mannheim) požádá Richarda Hannaye (Robert Donat), jestli může strávit dnešní noc v jeho bytě. Druhý den ráno ji naleznou pobodanou. Než zemře, řekne Hannayovi, že musí zastavit "39 stupňů" před propašováním státního tajemství z Anglie. V rukou svírá mapu Skotska s vyznačeným městem. Z Hannaye se nyní stává uprchlík a utíká do Skotska, aby tak prokázal svou nevinu. Ve vlaku vyhledá pomoc krásné mladé blondýnky Pamely (Madeleine Carroll). Ta jej však udá policii. Uprchne a vydá se na cestu do Skotska. Vyhledá profesora Jordana (Godfrey Tearle), vůdce 39 stupňů, ale sám je uvězněn. Pak unikne a je znovu chycen dvěma muži v civilu a identifikován Pamelou.
    76%
    Ozývá se střelba a obecenstvo v koncertním sále propadá panice. Přitažlivá cizinka (Lucie Mannheim) požádá Richarda Hannaye (Robert Donat), jestli může strávit dnešní noc v jeho bytě. Druhý den ráno ji naleznou pobodanou. Než zemře, řekne Hannayovi, že musí zastavit "39 stupňů" před propašováním státního tajemství z Anglie. V rukou svírá mapu Skotska s vyznačeným městem. Z Hannaye se nyní stává uprchlík a utíká do Skotska, aby tak prokázal svou nevinu. Ve vlaku vyhledá pomoc krásné mladé blondýnky Pamely (Madeleine Carroll). Ta jej však udá policii. Uprchne a vydá se na cestu do Skotska. Vyhledá profesora Jordana (Godfrey Tearle), vůdce 39 stupňů, ale sám je uvězněn. Pak unikne a je znovu chycen dvěma muži v civilu a identifikován Pamelou.
    1
  • Richard III.
    Richard III. (1955)
    FilmRole: Monk
    Příběh Anglie jako jiných zemí tvoří historie a legendy. Zbaveny svých legend by dějiny světa byly suchopárné jako slova bez poezie, květy bez vůně, mysl bez imaginace. Děj této legendy, jedné z nejslavnějších i nejhanebnějších zároveň, vížících se k anglické koruně, zavádí svého diváka do druhé poloviny 15. století. Do doby, které předcházela stoletá válka mezi dvěma nejmocnějšími feudálními rody, usilujícími o získání dědičného práva na anglický trůn. V bojích mezi přívrženci Lancasterů (kteří měli ve znaku červenou růži) a Yorků (bílá růže), se stará nejvyšší šlechta Anglie téměř zlikvidovala. Zvítězil Edward IV. (1461-83) z rodu Yorků. Opíral se v duchu raného kapitalismu o města a snažil se vybudovat moc po vzoru renesančních vládců. Po jeho smrti se však na scéně objevuje jeho bratr Richard, muž s duší znetvořenou stejně jako jeho tělo, který se neštítil k dosažení osobních cílů nejodpornějších zločinů...
    76%
    Příběh Anglie jako jiných zemí tvoří historie a legendy. Zbaveny svých legend by dějiny světa byly suchopárné jako slova bez poezie, květy bez vůně, mysl bez imaginace. Děj této legendy, jedné z nejslavnějších i nejhanebnějších zároveň, vížících se k anglické koruně, zavádí svého diváka do druhé poloviny 15. století. Do doby, které předcházela stoletá válka mezi dvěma nejmocnějšími feudálními rody, usilujícími o získání dědičného práva na anglický trůn. V bojích mezi přívrženci Lancasterů (kteří měli ve znaku červenou růži) a Yorků (bílá růže), se stará nejvyšší šlechta Anglie téměř zlikvidovala. Zvítězil Edward IV. (1461-83) z rodu Yorků. Opíral se v duchu raného kapitalismu o města a snažil se vybudovat moc po vzoru renesančních vládců. Po jeho smrti se však na scéně objevuje jeho bratr Richard, muž s duší znetvořenou stejně jako jeho tělo, který se neštítil k dosažení osobních cílů nejodpornějších zločinů...
    2
  • Hnus
    Hnus (1965)
    Film

    V londýnském bytě spolu žijí dvě naprosto rozdílné sestry Helen (Yvonne Fourneaux) a Carol (Catherine Deneuve). Společenská Helen nachází plné uspokojení v milostném poměru s ženatým Michaelem (Ian Hendry), Carol, která se straní mužů a lidí vůbec, pracuje jako manikérka. Když Helen odjede s milencem k moři, přestává se její osamělá sestra kontrolovat: omluví se z práce pro nemoc a uzavře se ve svém bytě, soužená hrůznými sexuálními sny...

    Režisér Polanski vytváří hororovou studii mentálního rozpadu osobnosti dívky, zatížené sexuálními zábranami. Snímek, který u nás nebyl nikdy uváděn (leda výjimečně v Ponrepu pod názvem Ošklivost), obsahuje drastické sekvence násilí a děsu, nikterak je však nekomentuje a neanalyzuje: kamera zachycuje děj tak, aby divák vnímal obraz z úhlu pohledu labilní Carol, a tak se stávají její hnus a samota také jeho hnusem a samotou. Šílenství se ve filmu nejeví jako osud jedince, nýbrž jako choroba celé společnosti. Film, který napsal sám Polanski se svým dvorním scenáristou Gérardem Brachem, získal na MFF v Berlíně 1965 Stříbrného medvěda.

    71%

    V londýnském bytě spolu žijí dvě naprosto rozdílné sestry Helen (Yvonne Fourneaux) a Carol (Catherine Deneuve). Společenská Helen nachází plné uspokojení v milostném poměru s ženatým Michaelem (Ian Hendry), Carol, která se straní mužů a lidí vůbec, pracuje jako manikérka. Když Helen odjede s milencem k moři, přestává se její osamělá sestra kontrolovat: omluví se z práce pro nemoc a uzavře se ve svém bytě, soužená hrůznými sexuálními sny...

    Režisér Polanski vytváří hororovou studii mentálního rozpadu osobnosti dívky, zatížené sexuálními zábranami. Snímek, který u nás nebyl nikdy uváděn (leda výjimečně v Ponrepu pod názvem Ošklivost), obsahuje drastické sekvence násilí a děsu, nikterak je však nekomentuje a neanalyzuje: kamera zachycuje děj tak, aby divák vnímal obraz z úhlu pohledu labilní Carol, a tak se stávají její hnus a samota také jeho hnusem a samotou. Šílenství se ve filmu nejeví jako osud jedince, nýbrž jako choroba celé společnosti. Film, který napsal sám Polanski se svým dvorním scenáristou Gérardem Brachem, získal na MFF v Berlíně 1965 Stříbrného medvěda.

    3