6.9

Catherine Willmer: Filmy a seriály

  • Šťastný to muž
    Šťastný to muž (1973)
    FilmRole: Dr Houston
    • Google Play
    • iTunes
    Druhá část Andersonovy trilogie s postavou Micka Travise vznikla podle původního scénáře představitele ústředního hrdiny Malcolma McDowella, který popisoval své zkušenosti obchodního zástupce s kávou. Lindsay Anderson společně se scenáristou trilogie Davidem Sherwinem námět rozpracovali a připravili k realizaci. V téměř muzikálové koláži písní a jednotlivých epizod sledujeme bizarní cestu prodejce kávy, který se vydává do světa za štěstím a v rozmanitých prostředích (vojenský objekt, atomová elektrárna, kostel, noční párty) se setkává s různě zkorumpovanými představiteli moci. Malcolm McDowell je zde jako Šťastný muž naprosto neodolatelný a na samém vrcholu hereckého rozkvětu. Životní pouť jeho postavy, plná hrabivosti a chamtivosti mládí, odráží charakteristické jevy britské společnosti přelomu 60. a 70. let minulého století. Již potřetí se Anderson setkal s precizní prací kameramana Miroslava Ondříčka, na vynikající hudební složce se podílel Alan Price, který již dříve komponoval hudbu k některým předešlým Andersonovým divadelním inscenacím. Nakonec si spolu s dalšími hudebníky ve filmu zahrál sám sebe, podobně se v závěru filmu ve scéně konkurzu na Šťastného muže objeví i Lindsay Anderson. S výjimkou Malcolma McDowella se většina herců objeví v různých úlohách několikrát.
    77%
    Druhá část Andersonovy trilogie s postavou Micka Travise vznikla podle původního scénáře představitele ústředního hrdiny Malcolma McDowella, který popisoval své zkušenosti obchodního zástupce s kávou. Lindsay Anderson společně se scenáristou trilogie Davidem Sherwinem námět rozpracovali a připravili k realizaci. V téměř muzikálové koláži písní a jednotlivých epizod sledujeme bizarní cestu prodejce kávy, který se vydává do světa za štěstím a v rozmanitých prostředích (vojenský objekt, atomová elektrárna, kostel, noční párty) se setkává s různě zkorumpovanými představiteli moci. Malcolm McDowell je zde jako Šťastný muž naprosto neodolatelný a na samém vrcholu hereckého rozkvětu. Životní pouť jeho postavy, plná hrabivosti a chamtivosti mládí, odráží charakteristické jevy britské společnosti přelomu 60. a 70. let minulého století. Již potřetí se Anderson setkal s precizní prací kameramana Miroslava Ondříčka, na vynikající hudební složce se podílel Alan Price, který již dříve komponoval hudbu k některým předešlým Andersonovým divadelním inscenacím. Nakonec si spolu s dalšími hudebníky ve filmu zahrál sám sebe, podobně se v závěru filmu ve scéně konkurzu na Šťastného muže objeví i Lindsay Anderson. S výjimkou Malcolma McDowella se většina herců objeví v různých úlohách několikrát.
    1
  • Ďáblové
    Ďáblové (1971)
    FilmRole: Sister Catherine

    Děj filmu se odehrává ve Francii za vlády krále Ludvíka XIII. Král, který se raději než vládnutí, věnuje světským radovánkám, přenechává postupně vládu nad Francií svému poradci kardinálu Richelieu. Inteligentní Richelieu této možnosti využívá a strmě se dere k moci. Když nařídí zbourat hradby protestantských měst pod záminkou lepší kontroly křehkého míru mezi katolíky a hugenoty, naráží na osvíceného kněze Grandiera (Oliver Reed), jež spravuje po smrti guvernéra jedno z těchto míst. Richelieu vědom si toho, že sám král dal bývalému guvernérovi dekret zaručující nedotknutelnost města, se rozhodne očernit Grandierovu pověst tím, že ho nařkne ze spolku s ďáblem. Tím vyvolává inkviziční proces, který rychle směřuje k tragickému konci. Scénář se opírá o skutečná historická fakta.(kosta73)

    73%

    Děj filmu se odehrává ve Francii za vlády krále Ludvíka XIII. Král, který se raději než vládnutí, věnuje světským radovánkám, přenechává postupně vládu nad Francií svému poradci kardinálu Richelieu. Inteligentní Richelieu této možnosti využívá a strmě se dere k moci. Když nařídí zbourat hradby protestantských měst pod záminkou lepší kontroly křehkého míru mezi katolíky a hugenoty, naráží na osvíceného kněze Grandiera (Oliver Reed), jež spravuje po smrti guvernéra jedno z těchto míst. Richelieu vědom si toho, že sám král dal bývalému guvernérovi dekret zaručující nedotknutelnost města, se rozhodne očernit Grandierovu pověst tím, že ho nařkne ze spolku s ďáblem. Tím vyvolává inkviziční proces, který rychle směřuje k tragickému konci. Scénář se opírá o skutečná historická fakta.(kosta73)

    2
  • 3
  • Francouzova milenka
    Francouzova milenka (1981)
    FilmRole: Dr. Grogan's Housekeeper
    • iTunes

    Světoznámé, na pět Oscarů nominované drama českého rodáka Karla Reisze, bylo natočeno podle bestselleru Johna Fowlese s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Vypráví o nerovné lásce mezi váženým biologem, který při návštěvě své snoubenky potkává melancholickou a záhadnou Sarah. Jejich vzplanutí svět viktoriánské Anglie odmítá rozumět a oba milence postupně dovede až na pokraj zkázy…

    70%

    Světoznámé, na pět Oscarů nominované drama českého rodáka Karla Reisze, bylo natočeno podle bestselleru Johna Fowlese s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Vypráví o nerovné lásce mezi váženým biologem, který při návštěvě své snoubenky potkává melancholickou a záhadnou Sarah. Jejich vzplanutí svět viktoriánské Anglie odmítá rozumět a oba milence postupně dovede až na pokraj zkázy…

    4
  • Pochoduj nebo zemři
    Pochoduj nebo zemři (1977)
    FilmRole: Lady
    • iVysílání
    Když doráží major Foster v listopadu roku 1918 se svými muži na jedno pařížské nádraží, z 8000 legionářů, kteří s ním šli do boje, zbývá 200 mužů. Už na nádraží probíhá nábor nových vojáků. Jedním z nich je i Marco Segrain, zatčený zloděj šperků, kterému se podařilo utéci svým strážcům. Sám Foster je Američanem. Po krvavém nasazení na frontě první světové války je jeho jednotka poslána do Maroka, kde má bránit vykopávky proti nepřátelským beduínským kmenům.
    69%
    Když doráží major Foster v listopadu roku 1918 se svými muži na jedno pařížské nádraží, z 8000 legionářů, kteří s ním šli do boje, zbývá 200 mužů. Už na nádraží probíhá nábor nových vojáků. Jedním z nich je i Marco Segrain, zatčený zloděj šperků, kterému se podařilo utéci svým strážcům. Sám Foster je Američanem. Po krvavém nasazení na frontě první světové války je jeho jednotka poslána do Maroka, kde má bránit vykopávky proti nepřátelským beduínským kmenům.
    5
  • Ohlédni se v hněvu
    Ohlédni se v hněvu (1958)
    Film
    • iTunes
    V roce 1958 Tony Richardson a dramatik John Osborne založili novou produkční společnost Woodfall. Chtěli svému okolí dokázat, že i dobré filmy, tedy takové, které ukazují život v Británii jako skutečnou realitu, mohou být natáčeny velmi levně. Nejprve zfilmovali Osbornovu hru Ohlédni se v hněvu, v roce 1960 následoval Komik a posléze se vrhli na díla mladých rozhněvaných mužů a režijně nebo producentsky realizovali Pokoj nahoře (1960) a filmy V sobotu večer, v neděli ráno (1960) a Hrozivé ticho (1960). Na filmovém scénáři jejich prvního společného projektu spolupracoval John Osborne s dramatikem a scenáristou Nigelem Knealem. Původní literární předlohu citlivě upravili, její kritické ostří částečně obrousili a některá z nechvalně známých protitřídních promluv vypustili. I přesto film v celkovém vyznění i dnes velmi ostře vypovídá o nespokojenosti mladého rozhněvaného muže.

    Hrdinou filmu je Jimmy Porter (Richard Burton), nový a ve své době zatím ojedinělý typ antihrdiny věčně protestujícího proti všemu oficiálnímu. Vysokoškolsky vzdělaný hrdina dělnického původu má malý cukrářský stánek na pouličním trhu a žije se svou ženou Alison, kterou neustále zahrnuje svými kritickými výpady vůči společnosti, politice, církvi, šlechtě. Vlastně vůči všemu, co považuje za pokrytecké. Nejčastějším terčem Jimmyho útoků je právě Alison. Jejich vztah osciluje mezi láskou a trápením, Jimmy svou ženu sice miluje, nicméně neustále ji zasypává urážkami, které pramení z jeho pohrdáním střední společenskou vrstvou, z níž Alison pochází. Po příjezdu nejlepší přítelkyně Heleny se ale situace alespoň nakrátko změní...

    Richardson se snažil filmařsky vyrovnat s Osbornovou převážně monologicky laděnou hrou, která se už ve své podstatě sama vzpouzela filmovému zpracování. Akčnost je ovšem i zde potlačena do pozadí, hlavní síla zpracování tkví v dokonale propracované psychologii postav a zároveň i v podtržení společenského protestu. Adaptaci tak dominují především herecké výkony, v hlavní roli se představil excelentní Richard Burton. Ačkoli byl již poněkud starý na roli pětadvacetiletého Jimmyho, vžil se do jeho postavy velmi důkladně.
    Žánry:Drama
    69%
    V roce 1958 Tony Richardson a dramatik John Osborne založili novou produkční společnost Woodfall. Chtěli svému okolí dokázat, že i dobré filmy, tedy takové, které ukazují život v Británii jako skutečnou realitu, mohou být natáčeny velmi levně. Nejprve zfilmovali Osbornovu hru Ohlédni se v hněvu, v roce 1960 následoval Komik a posléze se vrhli na díla mladých rozhněvaných mužů a režijně nebo producentsky realizovali Pokoj nahoře (1960) a filmy V sobotu večer, v neděli ráno (1960) a Hrozivé ticho (1960). Na filmovém scénáři jejich prvního společného projektu spolupracoval John Osborne s dramatikem a scenáristou Nigelem Knealem. Původní literární předlohu citlivě upravili, její kritické ostří částečně obrousili a některá z nechvalně známých protitřídních promluv vypustili. I přesto film v celkovém vyznění i dnes velmi ostře vypovídá o nespokojenosti mladého rozhněvaného muže.

    Hrdinou filmu je Jimmy Porter (Richard Burton), nový a ve své době zatím ojedinělý typ antihrdiny věčně protestujícího proti všemu oficiálnímu. Vysokoškolsky vzdělaný hrdina dělnického původu má malý cukrářský stánek na pouličním trhu a žije se svou ženou Alison, kterou neustále zahrnuje svými kritickými výpady vůči společnosti, politice, církvi, šlechtě. Vlastně vůči všemu, co považuje za pokrytecké. Nejčastějším terčem Jimmyho útoků je právě Alison. Jejich vztah osciluje mezi láskou a trápením, Jimmy svou ženu sice miluje, nicméně neustále ji zasypává urážkami, které pramení z jeho pohrdáním střední společenskou vrstvou, z níž Alison pochází. Po příjezdu nejlepší přítelkyně Heleny se ale situace alespoň nakrátko změní...

    Richardson se snažil filmařsky vyrovnat s Osbornovou převážně monologicky laděnou hrou, která se už ve své podstatě sama vzpouzela filmovému zpracování. Akčnost je ovšem i zde potlačena do pozadí, hlavní síla zpracování tkví v dokonale propracované psychologii postav a zároveň i v podtržení společenského protestu. Adaptaci tak dominují především herecké výkony, v hlavní roli se představil excelentní Richard Burton. Ačkoli byl již poněkud starý na roli pětadvacetiletého Jimmyho, vžil se do jeho postavy velmi důkladně.
    Žánry:Drama
    6
  • Zamilované ženy
    Zamilované ženy (1969)
    FilmRole: Mrs. Crich
    68%
    7
  • 8
  • Nemocnice Britannia
    Nemocnice Britannia (1982)
    FilmRole: Dr. Houston
    • Netflix
    Závěrečný film Andersonovy satirické trilogie vznikl podle skutečných událostí, o kterých se režisér dočetl v novinách. Do třetice se setkáváme s hrdinou Mickem Travisem (Malcolm McDowell) tentokrát v roli podnikavého a zvídavého televizního reportéra, který společně s dalšími postavami tráví jeden den na oslavách 500. výročí luxusní nemocnice Britannia. Zatímco pozornost všech zaměstnanců se obrací k očekávané návštěvě královny matky, investigativní novinář se snaží zjistit okolnosti záhadného genetického projektu Dr. Millera. V nemocnici nic nefunguje tak, jak by mělo, je to jen obludné panoptikum, které chce za každou cenu vzbuzovat pocit normálnosti. Nemocnice je rovněž metaforou britské společnosti, zmítané různými neduhy, funguje jako organismus, kde se současně hlásají ušlechtilé myšlenky o demokracii a zároveň provádějí protilidské zvrácenosti. Anderson ve svém příběhu hravě a chvílemi i cynicky odkazuje na různé žánry filmu (např. hororová epizoda s šíleným lékařem Millerem), linii groteskního podobenství pak podporuje stylizované herectví. Malcolm McDowell tentokrát nevystupuje excentricky do popředí, ale stává se rovnocenným partnerem svých kolegů.
    Žánry:DramaKomedieSatira
    66%
    Závěrečný film Andersonovy satirické trilogie vznikl podle skutečných událostí, o kterých se režisér dočetl v novinách. Do třetice se setkáváme s hrdinou Mickem Travisem (Malcolm McDowell) tentokrát v roli podnikavého a zvídavého televizního reportéra, který společně s dalšími postavami tráví jeden den na oslavách 500. výročí luxusní nemocnice Britannia. Zatímco pozornost všech zaměstnanců se obrací k očekávané návštěvě královny matky, investigativní novinář se snaží zjistit okolnosti záhadného genetického projektu Dr. Millera. V nemocnici nic nefunguje tak, jak by mělo, je to jen obludné panoptikum, které chce za každou cenu vzbuzovat pocit normálnosti. Nemocnice je rovněž metaforou britské společnosti, zmítané různými neduhy, funguje jako organismus, kde se současně hlásají ušlechtilé myšlenky o demokracii a zároveň provádějí protilidské zvrácenosti. Anderson ve svém příběhu hravě a chvílemi i cynicky odkazuje na různé žánry filmu (např. hororová epizoda s šíleným lékařem Millerem), linii groteskního podobenství pak podporuje stylizované herectví. Malcolm McDowell tentokrát nevystupuje excentricky do popředí, ale stává se rovnocenným partnerem svých kolegů.
    Žánry:DramaKomedieSatira
    9
  • 10
  • 11
  • 12