?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Jean-Paul Meurisse: Filmy a seriály

  • Atlantický muž
    Atlantický muž (1981)
    Film
    V roce premiéry vydala Marguerite Durasová v deníku Le Monde varovný text, v němž upozorňovala, že někteří diváci by měli před tímto filmem přímo prchat a zdaleka se mu vyhnout. Jiní by si ho neměli za žádnou cenu nechat ujít. Kdo z nás je tedy vhodným divákem či divačkou pro Marguerite Durasovou? Obrazově je film složen z velké části ze tmy. Nevznikl pro obecenstvo, které si myslí, že pro něj někdo natáčí filmy. Byl vytvořen v naprosté nevědomosti toho, že něco jako obecenstvo existuje. Svou formou se snímek blíží durasovské představě ideálního filmu, přičemž sledujeme autorčina partnera a slyšíme její text. (MFDF Ji.hlava)
    Žánry:Drama
    75%
    V roce premiéry vydala Marguerite Durasová v deníku Le Monde varovný text, v němž upozorňovala, že někteří diváci by měli před tímto filmem přímo prchat a zdaleka se mu vyhnout. Jiní by si ho neměli za žádnou cenu nechat ujít. Kdo z nás je tedy vhodným divákem či divačkou pro Marguerite Durasovou? Obrazově je film složen z velké části ze tmy. Nevznikl pro obecenstvo, které si myslí, že pro něj někdo natáčí filmy. Byl vytvořen v naprosté nevědomosti toho, že něco jako obecenstvo existuje. Svou formou se snímek blíží durasovské představě ideálního filmu, přičemž sledujeme autorčina partnera a slyšíme její text. (MFDF Ji.hlava)
    Žánry:Drama
    1
  • Evropa
    Evropa (1991)
    Film
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    73%
    Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu... Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).
    2
  • Himálaj - Karavana
    Himálaj - Karavana (1999)
    Film
    Režisér pri tvorbe svojho celovečerného debutu využil skúsenosti, ktoré nadobudol ako fotograf pre National Geografic v odľahlých končinách Nepálu. Príbeh filmu sa sústredí na život obyvateľov nepálskych hôr žijúcich podľa starých tradícií v kmeňovom zriadení. Je nielen fascinujúcim hraným etnografickým dokumentom o unikátnej, do seba uzavretej, sebestačnej a tradičnej komunite, ale aj takmer mytologickým príbehom o boji nového so starým, osudu so skutočnosťou, priateľstva s nenávisťou. Vyniká nesmiernou fotografickou krásou, značnú pozornosť venuje vykresleniu rituálov a zvyklostí obyvateľov osady.
    73%
    Režisér pri tvorbe svojho celovečerného debutu využil skúsenosti, ktoré nadobudol ako fotograf pre National Geografic v odľahlých končinách Nepálu. Príbeh filmu sa sústredí na život obyvateľov nepálskych hôr žijúcich podľa starých tradícií v kmeňovom zriadení. Je nielen fascinujúcim hraným etnografickým dokumentom o unikátnej, do seba uzavretej, sebestačnej a tradičnej komunite, ale aj takmer mytologickým príbehom o boji nového so starým, osudu so skutočnosťou, priateľstva s nenávisťou. Vyniká nesmiernou fotografickou krásou, značnú pozornosť venuje vykresleniu rituálov a zvyklostí obyvateľov osady.
    3
  • 4