?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Grégoire Gros: Filmy a seriály

  • 1
  • Místo činu
    Místo činu (1970)
    Seriál
    • O2 TV
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    63%
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    2
  • Bolest
    Bolest (2017)
    Film

    Francouzská spisovatelka Marguerite Durasové (1914) byla výrazné osobností literární, divadelní a filmové scény. Její nezaměnitelný jazykový a tvůrčí styl je jen obtížně převoditelný do jiného „média“. Nicméně romány i texty Durasové jsou stálou výzvou i inspirací pro filmové a divadelní tvůrce. O Bolesti sama Durasová v úvodu své knihy píše, že jde o autentický i literární záznam z potřeby vyrovnat se s jistým traumatizujícím obdobím života. Byly to dva sešity deníku, který ležel čtyřicet let ve skříni v Neuphle-le-Chateau. Novela Bolest je svědectvím sžíravého čekání na milovaného člověka, který trpí v koncentračním táboře, a není zřejmé, zda je stále ještě naživu. Pod českými překlady literárních děl i různých adaptací Marguerity Durasové je podepsána významná překladatelka Anna Kareninová, která dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí a samozřejmě se ujala i překladu a úpravy dialogů filmu. Složitost převodu autenticity textu filmovým obrazem je podpořen zachováním originality a jedinečnosti durasovského stylu a slova. Anna Kareninová v doslovu ke knize Bolest říká: „V Bolesti, trýznivé osobní zpovědi, použila Durasová to, co bude nakonec vizitkou její tvorby: neustálý návrat týchž obrazů, vět, slov, vjemů a pocitů a činnosti se stane bludným kruhem, v němž se durasovké ženy snaží dobrat „pravdy o sobě samé“, oné neuchopitelné a nepojmenovatelné konstanty, již není dáno poznat a v níž jsou lidé vězni vlastní bezmoci.“ (TV program)

    Žánry:DramaHistorický
    58%

    Francouzská spisovatelka Marguerite Durasové (1914) byla výrazné osobností literární, divadelní a filmové scény. Její nezaměnitelný jazykový a tvůrčí styl je jen obtížně převoditelný do jiného „média“. Nicméně romány i texty Durasové jsou stálou výzvou i inspirací pro filmové a divadelní tvůrce. O Bolesti sama Durasová v úvodu své knihy píše, že jde o autentický i literární záznam z potřeby vyrovnat se s jistým traumatizujícím obdobím života. Byly to dva sešity deníku, který ležel čtyřicet let ve skříni v Neuphle-le-Chateau. Novela Bolest je svědectvím sžíravého čekání na milovaného člověka, který trpí v koncentračním táboře, a není zřejmé, zda je stále ještě naživu. Pod českými překlady literárních děl i různých adaptací Marguerity Durasové je podepsána významná překladatelka Anna Kareninová, která dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí a samozřejmě se ujala i překladu a úpravy dialogů filmu. Složitost převodu autenticity textu filmovým obrazem je podpořen zachováním originality a jedinečnosti durasovského stylu a slova. Anna Kareninová v doslovu ke knize Bolest říká: „V Bolesti, trýznivé osobní zpovědi, použila Durasová to, co bude nakonec vizitkou její tvorby: neustálý návrat týchž obrazů, vět, slov, vjemů a pocitů a činnosti se stane bludným kruhem, v němž se durasovké ženy snaží dobrat „pravdy o sobě samé“, oné neuchopitelné a nepojmenovatelné konstanty, již není dáno poznat a v níž jsou lidé vězni vlastní bezmoci.“ (TV program)

    Žánry:DramaHistorický
    3
  • Mute
    Mute (2018)
    FilmRole: Doctor's Assistant
    • Netflix
    52%
    4