?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

V. Asatryan: Filmy a seriály

  • Barva granátového jablka
    Barva granátového jablka (1968)
    Film
    Barva granátového jablka se svým pojetím nepodobala ničemu, co bylo do té doby v zemích bývalého Sovětského svazu natočeno. Film o arménském básníkovi osmnáctého století jménem Sajat-Nova se radikálně rozešel s tradicí životopisných filmů. Ve statických, plošných obrazech se po vzoru perských miniatur a křesťanských ikon odvíjí básníkův život od jeho narození až po smrt v klášteře. Snímek je rozdělen do osmi kapitol. V úvodu vidíme básníka coby chlapce obklopeného bezpočtem knih a rukopisů, jejichž stránky obrací vítr. Básník se dostává ke dvoru, potkává múzu poezie, jež se stane jeho milenkou. Jako mnich v kostele vyzdobeném freskami prosí svou múzu o rozhřešení. Dále ho vidíme v rodinném kruhu a konečně vizi jeho smrti. Závěr se vztahuje k zavraždění básníka perskými dobyvateli před tbiliskou katedrálou roku 1795. U oficiálních kruhů vyvolala Barva granátového jablka značnou nevoli. Prominentní režisér Sergej Jutkevič provedl v rámci větší srozumitelnosti některé úpravy, ale i tato druhá verze byla sovětskou distribucí sabotována. V příštích letech byl Sergej Paradžanov opakovaně vězněn, sedmnáct let mu nebylo dovoleno režírovat filmy.
    74%
    Barva granátového jablka se svým pojetím nepodobala ničemu, co bylo do té doby v zemích bývalého Sovětského svazu natočeno. Film o arménském básníkovi osmnáctého století jménem Sajat-Nova se radikálně rozešel s tradicí životopisných filmů. Ve statických, plošných obrazech se po vzoru perských miniatur a křesťanských ikon odvíjí básníkův život od jeho narození až po smrt v klášteře. Snímek je rozdělen do osmi kapitol. V úvodu vidíme básníka coby chlapce obklopeného bezpočtem knih a rukopisů, jejichž stránky obrací vítr. Básník se dostává ke dvoru, potkává múzu poezie, jež se stane jeho milenkou. Jako mnich v kostele vyzdobeném freskami prosí svou múzu o rozhřešení. Dále ho vidíme v rodinném kruhu a konečně vizi jeho smrti. Závěr se vztahuje k zavraždění básníka perskými dobyvateli před tbiliskou katedrálou roku 1795. U oficiálních kruhů vyvolala Barva granátového jablka značnou nevoli. Prominentní režisér Sergej Jutkevič provedl v rámci větší srozumitelnosti některé úpravy, ale i tato druhá verze byla sovětskou distribucí sabotována. V příštích letech byl Sergej Paradžanov opakovaně vězněn, sedmnáct let mu nebylo dovoleno režírovat filmy.
    1
  • Yerankyuni
    Yerankyuni (1967)
    Film
    Třináctiletý Hovik vyrůstal s pěti kováři, kteří vytvářeli jednu partu, ač každý z nich byl jiný. Přátelská soudržnost však nemohla trvat navždy. Nejdříve se jeden z nich oženil, potom přišla válka, nakonec i Hovik musel vykročit vlastní cestou. Oblíbený arménský film s výbornými hereckými výkony.

    Snímek Trojúhelník již od svého vzniku patří k arménské filmové klasice. Vypravěčem je chlapec jménem Hovik, který v předválečné Arménii prožívá své dětství a provází nás příběhem zarámovaným do prostředí malé kovářské dílny, jíž se pro její tvar říká Trojúhelník. Osazenstvo kovárny tvoří (včetně Hovikova otce) pět kovářů, z nichž každý je zcela jiný, ať už vzhledem, náturou, původem či životními zkušenostmi. Jeden se narodil v Gruzii, druhý unikl tureckým masakrům, další žil v Americe, všechny však spojuje vzájemné přátelství a jméno Mkrtič. Ve volném sledu kapitol sledujeme Hovikovýma očima nejrůznější životní peripetie, které kovárnou procházejí a poznamenávají osudy jejích členů. Mko se na začátku setkává s nepochopením ze strany svých kolegů kvůli jeho vztahu s ruskou dívkou, Gaspar, legenda města, má své tajemství a tím vším prostupuje malý Hovik jako průvodce a komentátor, od relativně bezstarostného předválečného období až po nástup druhé světové války. A přestože se v příběhu potvrdí známé „nic netrvá věčně“, nevyznívá snímek depresivně. Naopak zde figuruje nadsázka, ironie a hlavně vlídnost - díky zvolené optice dětského pohledu. (LFŠ 2007)
    Žánry:Drama
    71%
    Třináctiletý Hovik vyrůstal s pěti kováři, kteří vytvářeli jednu partu, ač každý z nich byl jiný. Přátelská soudržnost však nemohla trvat navždy. Nejdříve se jeden z nich oženil, potom přišla válka, nakonec i Hovik musel vykročit vlastní cestou. Oblíbený arménský film s výbornými hereckými výkony.

    Snímek Trojúhelník již od svého vzniku patří k arménské filmové klasice. Vypravěčem je chlapec jménem Hovik, který v předválečné Arménii prožívá své dětství a provází nás příběhem zarámovaným do prostředí malé kovářské dílny, jíž se pro její tvar říká Trojúhelník. Osazenstvo kovárny tvoří (včetně Hovikova otce) pět kovářů, z nichž každý je zcela jiný, ať už vzhledem, náturou, původem či životními zkušenostmi. Jeden se narodil v Gruzii, druhý unikl tureckým masakrům, další žil v Americe, všechny však spojuje vzájemné přátelství a jméno Mkrtič. Ve volném sledu kapitol sledujeme Hovikovýma očima nejrůznější životní peripetie, které kovárnou procházejí a poznamenávají osudy jejích členů. Mko se na začátku setkává s nepochopením ze strany svých kolegů kvůli jeho vztahu s ruskou dívkou, Gaspar, legenda města, má své tajemství a tím vším prostupuje malý Hovik jako průvodce a komentátor, od relativně bezstarostného předválečného období až po nástup druhé světové války. A přestože se v příběhu potvrdí známé „nic netrvá věčně“, nevyznívá snímek depresivně. Naopak zde figuruje nadsázka, ironie a hlavně vlídnost - díky zvolené optice dětského pohledu. (LFŠ 2007)
    Žánry:Drama
    2