7.5

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Ryuuji Fukui: Filmy a seriály

  • Povídky o bledé luně po dešti
    Povídky o bledé luně po dešti (1953)
    Film
    Povídky o bledé luně po dešti (1953) volně obměňuje dvě povídky ze stejnojmenné klasické knihy, jejíž autor Akinari Ueda žil v letech 1734 1809 a inspiroval se příběhy, tradovanými po staletí. Venkovský hrnčíř Gendžuro trpí bídou uprostřed zmatku válečných sporů mezí mocnými rody, jež pustoší zemi, rozsévají hrůzu a smrt. S manželkou a dítětem, se svou sestrou a švagrem hledají útočiště ve městě, Gendžurova žena se cestou odpojí a zabijí ji vojáci. Nic netušící hrnčíř dorazí do města sám a podlehne kouzlu krásné ženy, ve skutečnosti démona. Prohlédne, vrátí se domů a tam ho přivítá manželka nyní už také duch. Hrnčířův švagr si vyslouží zásluhy a vysokou hodnost na válečném poli, ale když se v nevěstinci setká s manželkou, kterou za jeho dlouhé nepřítomnosti znásilnili vojáci, odloží skvělou zbroj a oba se vracejí do vesnice Stručný záznam hlavní dějové linie pochopitelně nevystihuje vztahy ani psychologické motivace; jenom pramálo napoví o skutečném tématu, o myšlence a naprosto nic o ztvárnění. Tento film s mimořádnou přesvědčivostí potvrzuje, že Mizoguči nehledal zpravidla v minulosti záminku pro únik před naléhavou problematikou dneška, ani příležitost, jak se oddávat virtuózním, leč samoúčelným a chladným etudám. Naopak: podobně jako Kurosawa, Kobajaši a další, také on křísil minulé doby a životy k obrazu dneška, vytyčoval paralely, navozoval obecně platné konflikty a dilemata. Bylo jen k prospěchu věci, jestliže tak nečinil tezovitě, nýbrž s mistrným zvládnutím výrazových prostředků filmové řeči. Tvůrci podobných filmů neoslavují hrdinné činy a nádheru feudálů, na jejichž mocenské spory vždy doplácí prostý člověk. Ubohý vesničan nebo městský chuďas, jeho nejistý život vydaný napospas kopytům válečných ořů, napjatým luků, vytaseným mečům a namířeným kopím. Pláč nad mrtvolami žen a dětí uprostřed rozvalin domova a popleněná, spálená úroda Takže toto stanovisko není pokaždé tak jednoznačné jako v Povídkách o bledé luně po dešti.
    80%
    Povídky o bledé luně po dešti (1953) volně obměňuje dvě povídky ze stejnojmenné klasické knihy, jejíž autor Akinari Ueda žil v letech 1734 1809 a inspiroval se příběhy, tradovanými po staletí. Venkovský hrnčíř Gendžuro trpí bídou uprostřed zmatku válečných sporů mezí mocnými rody, jež pustoší zemi, rozsévají hrůzu a smrt. S manželkou a dítětem, se svou sestrou a švagrem hledají útočiště ve městě, Gendžurova žena se cestou odpojí a zabijí ji vojáci. Nic netušící hrnčíř dorazí do města sám a podlehne kouzlu krásné ženy, ve skutečnosti démona. Prohlédne, vrátí se domů a tam ho přivítá manželka nyní už také duch. Hrnčířův švagr si vyslouží zásluhy a vysokou hodnost na válečném poli, ale když se v nevěstinci setká s manželkou, kterou za jeho dlouhé nepřítomnosti znásilnili vojáci, odloží skvělou zbroj a oba se vracejí do vesnice Stručný záznam hlavní dějové linie pochopitelně nevystihuje vztahy ani psychologické motivace; jenom pramálo napoví o skutečném tématu, o myšlence a naprosto nic o ztvárnění. Tento film s mimořádnou přesvědčivostí potvrzuje, že Mizoguči nehledal zpravidla v minulosti záminku pro únik před naléhavou problematikou dneška, ani příležitost, jak se oddávat virtuózním, leč samoúčelným a chladným etudám. Naopak: podobně jako Kurosawa, Kobajaši a další, také on křísil minulé doby a životy k obrazu dneška, vytyčoval paralely, navozoval obecně platné konflikty a dilemata. Bylo jen k prospěchu věci, jestliže tak nečinil tezovitě, nýbrž s mistrným zvládnutím výrazových prostředků filmové řeči. Tvůrci podobných filmů neoslavují hrdinné činy a nádheru feudálů, na jejichž mocenské spory vždy doplácí prostý člověk. Ubohý vesničan nebo městský chuďas, jeho nejistý život vydaný napospas kopytům válečných ořů, napjatým luků, vytaseným mečům a namířeným kopím. Pláč nad mrtvolami žen a dětí uprostřed rozvalin domova a popleněná, spálená úroda Takže toto stanovisko není pokaždé tak jednoznačné jako v Povídkách o bledé luně po dešti.
    1
  • 2
  • 3
  • 4
  • Brána pekel
    Brána pekel (1953)
    Film

    Japonský barevný jilm „Brána pekel" zachycuje historickou událost z dávných japonských dějin, která byla již mnohokrát v různých podobách zpracována v japonské literatuře. Je to vzpoura z roku 1159, kdy zrádní náčelníci rodů Minamoto a Fudžiwara přepadli císařský palác. V boji o záchranu císaře a jeho sestry poznal válečník Morito dvorní dámu císařovy sestry, krásnou Kesu. Zamiloval se do ní a když byla vzpoura potlačena, vyžádal si ji v odměnu za svou věrnost císaři za manželku. Kesa však již byla vdána za jiného důstojníka. Milovala svého manžela a chtěla mu zůstat věrnou. Morito, jehož rozum byl zakalen vášní, pohrozil Kese, že vyvraždí celou její rodinu, jestliže nebude jeho. Touto pohrůžkou od ní vynutil slib, že mu pomůže při zavraždění manžela. Před okamžikem, stanoveným pro vraždu, si však Kesa vyměnila s manželem lůžko a svým životem jej zachránila. Morito pozdě poznal, že lásku si nelze vynutit násilím. Když jej bolestí zlomený Kesin manžel odmítl potrestat smrtí, zřekl se života a uchýlil se do kláštera, aby ve víře hledal vykoupení ze svého činu. (Film byl natočen barevným systémem Eastmancolor.) (FILMOVÝ PŘEHLED 51 / 1956)

    Žánry:DramaOscarový
    70%

    Japonský barevný jilm „Brána pekel" zachycuje historickou událost z dávných japonských dějin, která byla již mnohokrát v různých podobách zpracována v japonské literatuře. Je to vzpoura z roku 1159, kdy zrádní náčelníci rodů Minamoto a Fudžiwara přepadli císařský palác. V boji o záchranu císaře a jeho sestry poznal válečník Morito dvorní dámu císařovy sestry, krásnou Kesu. Zamiloval se do ní a když byla vzpoura potlačena, vyžádal si ji v odměnu za svou věrnost císaři za manželku. Kesa však již byla vdána za jiného důstojníka. Milovala svého manžela a chtěla mu zůstat věrnou. Morito, jehož rozum byl zakalen vášní, pohrozil Kese, že vyvraždí celou její rodinu, jestliže nebude jeho. Touto pohrůžkou od ní vynutil slib, že mu pomůže při zavraždění manžela. Před okamžikem, stanoveným pro vraždu, si však Kesa vyměnila s manželem lůžko a svým životem jej zachránila. Morito pozdě poznal, že lásku si nelze vynutit násilím. Když jej bolestí zlomený Kesin manžel odmítl potrestat smrtí, zřekl se života a uchýlil se do kláštera, aby ve víře hledal vykoupení ze svého činu. (Film byl natočen barevným systémem Eastmancolor.) (FILMOVÝ PŘEHLED 51 / 1956)

    Žánry:DramaOscarový
    5
  • 6