?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Dato Tarielachvili: Filmy a seriály

  • 1
  • Ráno v Benátkách
    Ráno v Benátkách (2002)
    FilmRole: Nicolas, l'aîné de Vincent
    Pondělí ráno. Vincent vstává v pět hodin, nasedá do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit. Po návratu domů by nejraději maloval, samotu jeho ateliéru však permanentně narušují rodinné povinnosti. Práce, žena i děti mu ze života dělají peklo, a tak si jednoho dne koupí lístek do Benátek a bez varování odjíždí. Po dlouhé době se dokáže radovat z obyčejného dne, prochází se městem a potkává jistého Carla, který mu nabídne nocleh. Ráno je oba nezvykle brzo probouzí budík. Je pondělí a Carlo musí do továrny, kde se nesmí kouřit a kde se hodně a jednotvárně pracuje. Vincent raději cestuje dál, neznámo kam, a když se po zhruba osmi měsících jednoho večera opět ukáže ve svém stavení kdesi na francouzském venkově, zjišťuje, že rodina si jeho nepřítomnosti málem ani nevšimla. Ráno tedy v pět hodin vstane, nasedne do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit.

    Snímek byl na Berlinale 2002 oceněn Stříbrným medvědem za nejlepší režii.
    63%
    Pondělí ráno. Vincent vstává v pět hodin, nasedá do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit. Po návratu domů by nejraději maloval, samotu jeho ateliéru však permanentně narušují rodinné povinnosti. Práce, žena i děti mu ze života dělají peklo, a tak si jednoho dne koupí lístek do Benátek a bez varování odjíždí. Po dlouhé době se dokáže radovat z obyčejného dne, prochází se městem a potkává jistého Carla, který mu nabídne nocleh. Ráno je oba nezvykle brzo probouzí budík. Je pondělí a Carlo musí do továrny, kde se nesmí kouřit a kde se hodně a jednotvárně pracuje. Vincent raději cestuje dál, neznámo kam, a když se po zhruba osmi měsících jednoho večera opět ukáže ve svém stavení kdesi na francouzském venkově, zjišťuje, že rodina si jeho nepřítomnosti málem ani nevšimla. Ráno tedy v pět hodin vstane, nasedne do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit.

    Snímek byl na Berlinale 2002 oceněn Stříbrným medvědem za nejlepší režii.
    2
  • Chantrapas
    Chantrapas (2010)
    FilmRole: Nicolas

    Mladý gruzínský filmař Nicolas nechce nic víc, než točit své filmy. Po ideologických půtkách utíká z domoviny do Francie, nicméně země umění zaslíbená mu brzy začne házet kameny pod nohy. Poslední snímek ve Francii žijícího gruzínského režiséra Otara Iosselianiho nepochybně nese autobiografické rysy. Spíše než o jednoznačnou osobní výpověď tu ovšem jde – stejně jako v jeho starších snímcích – o univerzální, meditativní, lyrické podobenství. Iosseliani se vyhýbá vysvětlování či ponoru do psychiky postav. Subtilní etudy se odehrávají v dlouhých záběrech, zakončených často nenápadnými pointami a vše směřuje k hádankovitému zamyšlení nad krajinou a lidmi, jež v ní žijí. Jemná ironie dotváří jedinečnou náladu, obrazy tady hovoří samy za sebe.

    Žánry:Drama
    60%

    Mladý gruzínský filmař Nicolas nechce nic víc, než točit své filmy. Po ideologických půtkách utíká z domoviny do Francie, nicméně země umění zaslíbená mu brzy začne házet kameny pod nohy. Poslední snímek ve Francii žijícího gruzínského režiséra Otara Iosselianiho nepochybně nese autobiografické rysy. Spíše než o jednoznačnou osobní výpověď tu ovšem jde – stejně jako v jeho starších snímcích – o univerzální, meditativní, lyrické podobenství. Iosseliani se vyhýbá vysvětlování či ponoru do psychiky postav. Subtilní etudy se odehrávají v dlouhých záběrech, zakončených často nenápadnými pointami a vše směřuje k hádankovitému zamyšlení nad krajinou a lidmi, jež v ní žijí. Jemná ironie dotváří jedinečnou náladu, obrazy tady hovoří samy za sebe.

    Žánry:Drama
    3