Joseph Bennett: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Joseph Bennett: Filmy a seriály

  • Horizont události
    Horizont události (1997)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    70%
    1
  • Útok z hlubin
    Útok z hlubin (1999)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    • Rakuten
    Z mořské vědecké laboratoře Aquatica unikne velký žralok a napadne loď s mladými milenci. Farmaceutická firma, která sponzoruje práci laboratoře, se po tomto incidentu rozhodne, že pokud jim vedoucí projektu, doktorka Susan McAlesterová, do osmačtyřiceti hodin nepředloží výsledky své práce, žádné další peníze nedostane. Susan, která pracuje na možnosti získávat ze žraločích mozků protein, který by zastavoval a léčil Alzheimerovu chorobu, doprovází na základnu zástupce společnosti Russella Franklina. Ten se seznámí s dalšími členy výzkumného týmu a netají se antipatiemi k lovci žraloků Carteru Blakeovi, který se zase pro změnu netají antipatiemi k práci Susan a jejího týmu. Aby totiž mohla získat dostatek proteinu, musela vypěstovat tři obrovské žraloky, kterým s pomocí genetických manipulací až pětkrát zvětšila obsah mozkové hmoty. Velmi záhy se Franklin přesvědčí, že Blakeovy obavy jsou na místě. Geneticky upravení žraloci totiž útočí koordinovaně, jsou schopni plavat dozadu a dokáží vyřadit z provozu kamerový systém, který je hlídá. Situace se nevyvíjí dobře. Během večerního experimentu se žralok probere a ukousne ruku jednomu z vědců. Navíc se ke stanici žene obrovská bouře. Žraloci, jejichž inteligence se genetickým zvětšením mozkové hmoty nebývale zvýšila, způsobí explozi vrtulníku, který měl odvézt zraněného vědce, a pak s pomocí kovových nosítek rozbijí pozorovací sklo pod hladinou. Stanice je okamžitě zaplavena vodou. Susan, Carterovi, Franklinovi a několika dalším se podaří uniknout do nezatopených částí stanice, všichni si však uvědomují, že je jen otázkou času, kdy se voda, a tedy i žraloci, dostane až k nim. Začíná boj s časem, stoupající hladinou vody a krvelačnými žraloky, kteří jsou stejně inteligentní jako lidé, kteří se před nimi pokouší uniknout.
    64%
    Z mořské vědecké laboratoře Aquatica unikne velký žralok a napadne loď s mladými milenci. Farmaceutická firma, která sponzoruje práci laboratoře, se po tomto incidentu rozhodne, že pokud jim vedoucí projektu, doktorka Susan McAlesterová, do osmačtyřiceti hodin nepředloží výsledky své práce, žádné další peníze nedostane. Susan, která pracuje na možnosti získávat ze žraločích mozků protein, který by zastavoval a léčil Alzheimerovu chorobu, doprovází na základnu zástupce společnosti Russella Franklina. Ten se seznámí s dalšími členy výzkumného týmu a netají se antipatiemi k lovci žraloků Carteru Blakeovi, který se zase pro změnu netají antipatiemi k práci Susan a jejího týmu. Aby totiž mohla získat dostatek proteinu, musela vypěstovat tři obrovské žraloky, kterým s pomocí genetických manipulací až pětkrát zvětšila obsah mozkové hmoty. Velmi záhy se Franklin přesvědčí, že Blakeovy obavy jsou na místě. Geneticky upravení žraloci totiž útočí koordinovaně, jsou schopni plavat dozadu a dokáží vyřadit z provozu kamerový systém, který je hlídá. Situace se nevyvíjí dobře. Během večerního experimentu se žralok probere a ukousne ruku jednomu z vědců. Navíc se ke stanici žene obrovská bouře. Žraloci, jejichž inteligence se genetickým zvětšením mozkové hmoty nebývale zvýšila, způsobí explozi vrtulníku, který měl odvézt zraněného vědce, a pak s pomocí kovových nosítek rozbijí pozorovací sklo pod hladinou. Stanice je okamžitě zaplavena vodou. Susan, Carterovi, Franklinovi a několika dalším se podaří uniknout do nezatopených částí stanice, všichni si však uvědomují, že je jen otázkou času, kdy se voda, a tedy i žraloci, dostane až k nim. Začíná boj s časem, stoupající hladinou vody a krvelačnými žraloky, kteří jsou stejně inteligentní jako lidé, kteří se před nimi pokouší uniknout.
    2
  • Charlotte Gray
    Charlotte Gray (2001)
    Film
    64%
    3
  • Backbeat
    Backbeat (1994)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    Svět popmusic byl pro filmaře odjakživa lákadlem; je vlastně kupodivu, že slavní Beatles se stali v této oblasti středem pozornosti až nyní. Třicet let po legendární show Eda Sullivana, díky níž proslulá britská skupina dobyla Spojené státy, byl natočen snímek BACKBEAT, zabývající se začátky Beatles (1960-62). Zakládajících členů kapely bylo pět: vedle Johna Lennona, Paula McCartneyho a George Harrisona s Beatles hráli bubeník Pete Best a Lennonův kamarád z malířské školy, baskytarista Stuart Sutcliffe. Hamburské turné, jež začínající skupině sjednal Allan Williams od srpna 1960, znamenalo zásadní obrat v historii dosud neznámé kapely. Dnes legendární účinkování v klubu Kaiserkeller stmelilo hudební styl Beatles, přestože tehdy hráli většinou převzaté rockové skladby. Vliv na mladé Brity měla hamburská módní fotografka Astrid Kirchherrová, kterou na ně upozornil její přítel Klaus Voorman; oba mladí Němci přivedli do klubu své existenciálně laděné intelektuálské přátele. Astrid je autorkou fotografií, jež dodnes patří k vůbec nejlepším svědectvím o Beatles; ovlivnila také vizuální podobu skupiny pro příští roky (je např. autorkou jejich účesů).

    Film režiséra Iaina Softleyho se pokouší zmapovat hamburskou epizodu Beatles v souladu se známými fakty. Hlavní osou vyprávění je trojúhelník Lennon-Kirchherrová-Sutcliffe. Důvodem Stuova postupného odcizování kolegům bylo přátelství s Astrid i konflikty ne zcela disponovaného hudebníka s přáteli. Zakládající člen skupiny, prudce stoupající k popularitě, zvolil raději malířskou kariéru. Vytvořil několik pozoruhodných obrazů, ale v dubnu 1962 náhle zemřel na krvácení do mozku. Vedle snahy postihnout atmosféru vzrůstající beatlemánie, jež na počátku 60. let zachvátila svět, se autoři filmu spolehli na postižení napětí mezi třemi hlavními aktéry; ostatní členové slavné skupiny jsou odsouzeni do rolí pouhých přihrávačů. Ve filmu se naznačuje i Lennonova tajná slabost pro půvabnou fotografku a citové vazby ke Stuovi. Na rozdíl od pouze krásné Sheryl Leeové (Astrid) a od konvenčně rozhněvaného Stua v podání Stephena Dorffa je právě ambiciózní sršatý John v zajímavé, byť poněkud sporné interpretaci Iana Harta motorem příběhu. V očividné snaze postihnout tep doby vycházejí tvůrci filmu z poněkud uměle evokované atmosféry pop-artu, z fotografií Kirchherrové a částečně i z filmu Richarda Lestera PERNÝ DEN. Ve filmu nezazní ani jedna píseň Beatles. Hrají se zde jen písničky jiných autorů, jež měla skupina tehdy na repertoáru. Pro snímek je natočila skupina The Backbeat Band.
    63%
    Svět popmusic byl pro filmaře odjakživa lákadlem; je vlastně kupodivu, že slavní Beatles se stali v této oblasti středem pozornosti až nyní. Třicet let po legendární show Eda Sullivana, díky níž proslulá britská skupina dobyla Spojené státy, byl natočen snímek BACKBEAT, zabývající se začátky Beatles (1960-62). Zakládajících členů kapely bylo pět: vedle Johna Lennona, Paula McCartneyho a George Harrisona s Beatles hráli bubeník Pete Best a Lennonův kamarád z malířské školy, baskytarista Stuart Sutcliffe. Hamburské turné, jež začínající skupině sjednal Allan Williams od srpna 1960, znamenalo zásadní obrat v historii dosud neznámé kapely. Dnes legendární účinkování v klubu Kaiserkeller stmelilo hudební styl Beatles, přestože tehdy hráli většinou převzaté rockové skladby. Vliv na mladé Brity měla hamburská módní fotografka Astrid Kirchherrová, kterou na ně upozornil její přítel Klaus Voorman; oba mladí Němci přivedli do klubu své existenciálně laděné intelektuálské přátele. Astrid je autorkou fotografií, jež dodnes patří k vůbec nejlepším svědectvím o Beatles; ovlivnila také vizuální podobu skupiny pro příští roky (je např. autorkou jejich účesů).

    Film režiséra Iaina Softleyho se pokouší zmapovat hamburskou epizodu Beatles v souladu se známými fakty. Hlavní osou vyprávění je trojúhelník Lennon-Kirchherrová-Sutcliffe. Důvodem Stuova postupného odcizování kolegům bylo přátelství s Astrid i konflikty ne zcela disponovaného hudebníka s přáteli. Zakládající člen skupiny, prudce stoupající k popularitě, zvolil raději malířskou kariéru. Vytvořil několik pozoruhodných obrazů, ale v dubnu 1962 náhle zemřel na krvácení do mozku. Vedle snahy postihnout atmosféru vzrůstající beatlemánie, jež na počátku 60. let zachvátila svět, se autoři filmu spolehli na postižení napětí mezi třemi hlavními aktéry; ostatní členové slavné skupiny jsou odsouzeni do rolí pouhých přihrávačů. Ve filmu se naznačuje i Lennonova tajná slabost pro půvabnou fotografku a citové vazby ke Stuovi. Na rozdíl od pouze krásné Sheryl Leeové (Astrid) a od konvenčně rozhněvaného Stua v podání Stephena Dorffa je právě ambiciózní sršatý John v zajímavé, byť poněkud sporné interpretaci Iana Harta motorem příběhu. V očividné snaze postihnout tep doby vycházejí tvůrci filmu z poněkud uměle evokované atmosféry pop-artu, z fotografií Kirchherrové a částečně i z filmu Richarda Lestera PERNÝ DEN. Ve filmu nezazní ani jedna píseň Beatles. Hrají se zde jen písničky jiných autorů, jež měla skupina tehdy na repertoáru. Pro snímek je natočila skupina The Backbeat Band.
    4
  • Zkurvená existence
    Zkurvená existence (2001)
    Film

    Ručička ukrajuje tvůj příděl času na tomhle světě a ty pořád patříš k průměru. Ale Billyho (Stephen Dorff) to vůbec nepálí. Je mladý, talentovaný, přitažlivý. Patří mu budoucnost. Jeho úsměv září z titulních stran londýnského bulváru. Nonkonformní večírky, luxusní drogy, drahé prostitutky, značkoví šéfové... Stačí ale malá chyba a bulvár si vychutná váš hluboký pád. Kolem je spousta supů, kteří čekají na váš plat, na přízeň vašeho bývalého publika. Billyho samolibost je rozmačkaná na atomy. Jeho novým světem je lůza londýnského podsvětí. Obchodníci se smrtí, cyničtí agenti, špinavé prostitutky, zředěné drogy. Billy je zfetovaná troska a jeho cesta zpět vzhůru se zdá být nemožná

    STEPHEN NORRINGTON O FILMU Je to příběh o černém psovi - strachu ze smrti, ubíhajícím čase, který nutí lidi hnát se neomaleně za kariérou. Zanechat na světě svou značku, dříve než bude pozdě. Nutí vás to běžet pořád dopředu, cítit v zádech toho psa. Měli byste se zamyslet, jestli ta vaše značka stojí za to. A to je ta vaše nejistota, která nahlodává a ke které se modlí VELKÁ MÉDIA.

    47%

    Ručička ukrajuje tvůj příděl času na tomhle světě a ty pořád patříš k průměru. Ale Billyho (Stephen Dorff) to vůbec nepálí. Je mladý, talentovaný, přitažlivý. Patří mu budoucnost. Jeho úsměv září z titulních stran londýnského bulváru. Nonkonformní večírky, luxusní drogy, drahé prostitutky, značkoví šéfové... Stačí ale malá chyba a bulvár si vychutná váš hluboký pád. Kolem je spousta supů, kteří čekají na váš plat, na přízeň vašeho bývalého publika. Billyho samolibost je rozmačkaná na atomy. Jeho novým světem je lůza londýnského podsvětí. Obchodníci se smrtí, cyničtí agenti, špinavé prostitutky, zředěné drogy. Billy je zfetovaná troska a jeho cesta zpět vzhůru se zdá být nemožná

    STEPHEN NORRINGTON O FILMU Je to příběh o černém psovi - strachu ze smrti, ubíhajícím čase, který nutí lidi hnát se neomaleně za kariérou. Zanechat na světě svou značku, dříve než bude pozdě. Nutí vás to běžet pořád dopředu, cítit v zádech toho psa. Měli byste se zamyslet, jestli ta vaše značka stojí za to. A to je ta vaše nejistota, která nahlodává a ke které se modlí VELKÁ MÉDIA.

    5