Bratři Stephen a Timothy Quayové (1947) vystudovali ilustraci na Philadephia College of Art a od roku 1969 začali působit ve Velké Británii. Studium na londýnské Royal College of Art bylo doprovázené natáčením prvních krátkých filmů (z nichž ani jeden se nedochoval). V 70. letech žili v Nizozemsku. Po svém návratu do Londýna založili s bývalým spolužákem Keithem Griffithsem v roce 1980 studio Koninck a od ilustrování knih se přesunuli k animovanému filmu. Jejich styl je postaven na kombinování loutek (sestavených z různých částí dětských panenek) s dalšími umělými, ale i přírodními materiály, které dohromady vytvářejí zvláštní svět na pomezí reality a fantaskna. Své náměty často čerpají z literárních předloh autorů jako Bruno Schulz, Franz Kafka či Robert Walser. Výtvarný výraz je inspirován zejména díly východoevropských animátorů Waleriana Borowczyka, Jana Lenicy, Wladyslawa Starewicze a Jana Švankmajera. Z hudební oblasti se bratři Quayové hlásí k odkazům Leszka Jankowského, Leoše Janáčka a Zdeňka Lišky. V 80. letech se jejich aktivity týkaly i komerční sféry: natáčení reklam a videoklipů (mj. spolupráce na Sledgehammer Petera Gabriela) mělo poskytnout finanční podporu umělecky vyhraněným projektům. Mezi zvláště ceněné patří zejména Ulice krokodýlů (1986), která bývá řazena mezi nejlepší animované filmy vůbec. V roce 1995 dokončili Quayové první celovečerní hraný film Institut Benjamenta, následovaný po deseti letech Ladičem pian zemětřesení.