6.5

Yolanda Ponce: Filmy a seriály

  • Divoká banda
    Divoká banda (1969)
    FilmRole: Yolis
    • Google Play
    Píše sa rok 1913. O pár mesiacov má vypuknúť doposiaľ najväčší vojnový konflikt v dejinách ľudstva, ktorý navždy zmení celý svet. Aj Divoký západ sa v ére pary začal neodvratne meniť. Dostavníky postupne vystriedala železnica a po pustatine začínajú jazdiť prvé autá. Pánmi Západu už nemajú byť banditi, ale šerifovia, starostovia a generáli. Drsná lojalita starých pištoľníkov má padnúť za obeť mužom, ktorí ešte len včera boli vyvrheľmi, ale dnes už vraždia v mene zákona. Pike Bishop sa so svojou divokou bandou chystá na posledný záťah, ktorý by mal všetkým zabezpečiť dosť peňazí na pokojný dôchodok. Uprostred nehostinnej krajiny americko-mexických hraníc sú im v pätách lovci ľudí na čele s bývalým Pikeovým parťákom Dekeom Thortonom, ktorý si tak má od mužov zákona vykúpiť vlastnú slobodu. Keď sa divoká banda chytí do pasce a namiesto peňazí nájde vo vreciach len bezcenné železo, musí utekať do Mexika. Tu sa Pikeovi muži dajú do služieb samozvaného generála a miestneho tyrana Mapacheho. Majú pre neho ukradnúť špeciálnu zásielku zbraní americkej armády. V tejto brutálnej partii o život nie je nikto nevinný a každý bojuje len sám za seba. Kultový Western kontroverzného amerického režiséra Sama Peckinpaha je prelomovým dielom svojho žánru. Preslávil sa najmä drsným režijným štýlom a realistickými scénami násilia. Zásadnú inováciu však priniesol v koncepcii zápletky, ktorá nie je postavená na boji dobra so zlom, ale na boji cynických pištoľníkov so zvláštnym zmyslom pre česť proti bezcitným zloduchom bez akýchkoľvek zábran.
    78%
    Píše sa rok 1913. O pár mesiacov má vypuknúť doposiaľ najväčší vojnový konflikt v dejinách ľudstva, ktorý navždy zmení celý svet. Aj Divoký západ sa v ére pary začal neodvratne meniť. Dostavníky postupne vystriedala železnica a po pustatine začínajú jazdiť prvé autá. Pánmi Západu už nemajú byť banditi, ale šerifovia, starostovia a generáli. Drsná lojalita starých pištoľníkov má padnúť za obeť mužom, ktorí ešte len včera boli vyvrheľmi, ale dnes už vraždia v mene zákona. Pike Bishop sa so svojou divokou bandou chystá na posledný záťah, ktorý by mal všetkým zabezpečiť dosť peňazí na pokojný dôchodok. Uprostred nehostinnej krajiny americko-mexických hraníc sú im v pätách lovci ľudí na čele s bývalým Pikeovým parťákom Dekeom Thortonom, ktorý si tak má od mužov zákona vykúpiť vlastnú slobodu. Keď sa divoká banda chytí do pasce a namiesto peňazí nájde vo vreciach len bezcenné železo, musí utekať do Mexika. Tu sa Pikeovi muži dajú do služieb samozvaného generála a miestneho tyrana Mapacheho. Majú pre neho ukradnúť špeciálnu zásielku zbraní americkej armády. V tejto brutálnej partii o život nie je nikto nevinný a každý bojuje len sám za seba. Kultový Western kontroverzného amerického režiséra Sama Peckinpaha je prelomovým dielom svojho žánru. Preslávil sa najmä drsným režijným štýlom a realistickými scénami násilia. Zásadnú inováciu však priniesol v koncepcii zápletky, ktorá nie je postavená na boji dobra so zlom, ale na boji cynických pištoľníkov so zvláštnym zmyslom pre česť proti bezcitným zloduchom bez akýchkoľvek zábran.
    1
  • Přineste mi hlavu Alfreda Garcii
    Přineste mi hlavu Alfreda Garcii (1974)
    FilmRole: Yolo

    Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)

    73%

    Nejvíce autobiografický film Sama Peckinpaha je zároveň nejbizarnějším z jeho čtrnácti snímků, což ovšem u géniů propadnuvších alkoholu nebývá nic neobvyklého. Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách. Oproti na hony vzdálené, precizně zkomponované Divoké bandě představuje Alfredo Garcia intenzivní kinematografickou zprávu o stavu duše a těla Sama Peckinpaha, muže ze západu a milovníka starých časů, snažícího se rozkoukat v nové době. Alfreda Garciu jsem natočil přesně tak, jak jsem chtěl. Dobrý, nebo špatný, ať se vám líbí, nebo ne, je to můj film. (MFF Karlovy Vary)

    2
  • 3
  • 4
  • El Santo proti mumiím z Guanajuata
    El Santo proti mumiím z Guanajuata (1972)
    FilmRole: návštěvnice muzea

    Mexické město Guanajato je na seznamu Světového dědictví UNESCO a řadí se mezi nejkrásnější místa na světě. Místní mumie představují pozoruhodný fenomén, protože jde o přirozeně mumifikovaná těla díky složení tamější půdy. Výročí založení města se bohužel shoduje se dnem, kdy má oživnout také mumie Satanáše – vůdce místních mumií – jehož prvním úkolem je zlikvidovat Bojovníka se stříbrnou maskou. Jde totiž o potomka slavného gladiátora, který před mnoha staletími Satanáše ponížil a poslal k čertu. V úžasné zápletce hodné santovského bijáku tentokrát našemu oblíbenci asistují Blue Demon a Bojovník tisíce masek. Taktéž luchadorsky maskovaného Satanáše ztvárnil wrestler přezdívaný Tinieblas (Temnota). El Santo vstupuje do sedmdesátek s nejméně originálním námětem, jaký si lze představit. Ale je třeba pochopit, že hvězdu tentokrát k natočení filmu motivoval záměr podpořit turistický ruch v Mexiku. Snímek byl v zahraničí uváděn pod názvem El Santo proti mumiím, nicméně v originálním názvu se navzdory tradici jméno hlavního tahouna neobjevuje. Ve stejném roce měl premiéru také film, kde jakousi ligu spravedlnosti tvořili jeho zápasničtí soupeři – Blue Demon, Mil Máscaras (Bojovník tisíce masek), Tinieblas (Temnota), La Sombra Vengadora (Pomstychtivý stín) a Médico Asesino (Vražedný lékař). Ale protože doba je zlá a přízeň vrtkavá, obsazoval El Santo některé z nich do vlastních filmů. Ostatně právě obsazování soupeřů a recyklování úspěšných záplatek se staly charakteristikami tehdejší nové vývojové etapy pro Santa a jeho filmy. Produkce mexických zápasnických filmů sice díky tomu nabrala druhý dech, nicméně i přesto se po dalších patnácti letech dostala na své naprosté dno. Ale zatím jsme na začátku konce a El Santo přijíždí do Guanajata a užívá si to víc než Sergej Ejzenštejn. S mateřstvím (přesněji řečeno otcovstvím) se nakonec také protneme, protože El Santo opět zachraňuje dítě. Což je tentokrát pikantnější, protože jde o chlapečka, kterého hraje Julio Agrasánchez, ale hlas mu propůjčila tehdy ještě neznámá La Chilindrina, mexická obdoba Magdaleny Reifové z Kouzelné školky. (Festival otrlého diváka)

    60%

    Mexické město Guanajato je na seznamu Světového dědictví UNESCO a řadí se mezi nejkrásnější místa na světě. Místní mumie představují pozoruhodný fenomén, protože jde o přirozeně mumifikovaná těla díky složení tamější půdy. Výročí založení města se bohužel shoduje se dnem, kdy má oživnout také mumie Satanáše – vůdce místních mumií – jehož prvním úkolem je zlikvidovat Bojovníka se stříbrnou maskou. Jde totiž o potomka slavného gladiátora, který před mnoha staletími Satanáše ponížil a poslal k čertu. V úžasné zápletce hodné santovského bijáku tentokrát našemu oblíbenci asistují Blue Demon a Bojovník tisíce masek. Taktéž luchadorsky maskovaného Satanáše ztvárnil wrestler přezdívaný Tinieblas (Temnota). El Santo vstupuje do sedmdesátek s nejméně originálním námětem, jaký si lze představit. Ale je třeba pochopit, že hvězdu tentokrát k natočení filmu motivoval záměr podpořit turistický ruch v Mexiku. Snímek byl v zahraničí uváděn pod názvem El Santo proti mumiím, nicméně v originálním názvu se navzdory tradici jméno hlavního tahouna neobjevuje. Ve stejném roce měl premiéru také film, kde jakousi ligu spravedlnosti tvořili jeho zápasničtí soupeři – Blue Demon, Mil Máscaras (Bojovník tisíce masek), Tinieblas (Temnota), La Sombra Vengadora (Pomstychtivý stín) a Médico Asesino (Vražedný lékař). Ale protože doba je zlá a přízeň vrtkavá, obsazoval El Santo některé z nich do vlastních filmů. Ostatně právě obsazování soupeřů a recyklování úspěšných záplatek se staly charakteristikami tehdejší nové vývojové etapy pro Santa a jeho filmy. Produkce mexických zápasnických filmů sice díky tomu nabrala druhý dech, nicméně i přesto se po dalších patnácti letech dostala na své naprosté dno. Ale zatím jsme na začátku konce a El Santo přijíždí do Guanajata a užívá si to víc než Sergej Ejzenštejn. S mateřstvím (přesněji řečeno otcovstvím) se nakonec také protneme, protože El Santo opět zachraňuje dítě. Což je tentokrát pikantnější, protože jde o chlapečka, kterého hraje Julio Agrasánchez, ale hlas mu propůjčila tehdy ještě neznámá La Chilindrina, mexická obdoba Magdaleny Reifové z Kouzelné školky. (Festival otrlého diváka)

    5
  • Santo el enmascarado de plata y Blue Demon contra los monstruos
    Santo el enmascarado de plata y Blue Demon contra los monstruos (1969)
    Film

    Slavný mexický bojovník konečně přichází na plátna českých kin! Přestože většinou byl soupeřem Blue demona, mi uvádíme unikátní díl slavné série, v němž oba (ve skutečnosti zarytí nepřátelé) svorně bojují bok po boku proti upírům a upírkám, kyklopovi, Frankensteinovi, vlkodlakovi, mumii, trpaslíkovi a šílenému vědci. Ve filmu se objeví jedna z nejoceňovanějších scén mexického volného zápasu - El Santo proti Upírovi. K natáčení se samozřejmě váže řada anekdot - např. kyklop nahradil slavného netvora z černé laguny z důvodu autorských práv, proto ta absurdní scéna El Santa a kyklopa v bažinách. Snímek je jedním z vrcholných děl světového filmového neumětelství. Příšery nemají jasně definované úlohy, a tak například vlkodlak napodobuje upíra v sání krve, mumii se občas odmotá kus fáče a tak podobně. Jde také o jednu z mála epizod s erotickým podtextem, proto byla do role Glorie obsazena Heidi Blue, proto ji polosvlečenou kouše vlkodlak nebo líbá El Santo v masce, což se jí vůbec nelíbí. Šílený doktor Bruno Halder byl namaskován tak, aby připomínal Lenina. Vzácná je také scéna ženského volného boje, který El Santo pozoruje s ironickým úsměvem na tváři. A jako v každém mexickém filmu nechybí zpěv a tanec. Kdo nezná El Santa a je okouzlen béčkovými filmy, neměl by si nechat ujít tento díl natočený jedním z velkých konkurentů Eda Wooda - G. M. Solaresem! (Festival otrlého diváka)

    56%

    Slavný mexický bojovník konečně přichází na plátna českých kin! Přestože většinou byl soupeřem Blue demona, mi uvádíme unikátní díl slavné série, v němž oba (ve skutečnosti zarytí nepřátelé) svorně bojují bok po boku proti upírům a upírkám, kyklopovi, Frankensteinovi, vlkodlakovi, mumii, trpaslíkovi a šílenému vědci. Ve filmu se objeví jedna z nejoceňovanějších scén mexického volného zápasu - El Santo proti Upírovi. K natáčení se samozřejmě váže řada anekdot - např. kyklop nahradil slavného netvora z černé laguny z důvodu autorských práv, proto ta absurdní scéna El Santa a kyklopa v bažinách. Snímek je jedním z vrcholných děl světového filmového neumětelství. Příšery nemají jasně definované úlohy, a tak například vlkodlak napodobuje upíra v sání krve, mumii se občas odmotá kus fáče a tak podobně. Jde také o jednu z mála epizod s erotickým podtextem, proto byla do role Glorie obsazena Heidi Blue, proto ji polosvlečenou kouše vlkodlak nebo líbá El Santo v masce, což se jí vůbec nelíbí. Šílený doktor Bruno Halder byl namaskován tak, aby připomínal Lenina. Vzácná je také scéna ženského volného boje, který El Santo pozoruje s ironickým úsměvem na tváři. A jako v každém mexickém filmu nechybí zpěv a tanec. Kdo nezná El Santa a je okouzlen béčkovými filmy, neměl by si nechat ujít tento díl natočený jedním z velkých konkurentů Eda Wooda - G. M. Solaresem! (Festival otrlého diváka)

    6
  • 7
  • 8