?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Olga Horáková: Filmy a seriály

  • Šťastnou cestu
    Šťastnou cestu (1943)
    Film
    Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové, Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)
    75%
    Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové, Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou. (Česká televize)
    1
  • Písnička za groš
    Písnička za groš (1952)
    Film

    Budovatelské nadšení rané stalinistické éry proniklo i do hudby - také po skladatelích vážné hudby se čeká, že napíší chytlavou písničku pro lidi. Proto ústřední hrdina nevěří svým schopnostem, takže \"lidové\" skladby zasílá do rozhlasu pod pseudonymem. Přesto se jeho písničky ujmou a kdekdo pátrá, kdo je složil. Jenže veselá taškařice, přes ideologický nátěr čerpající z odkazu meziválečných melodramat, byla napadena, že je příliš povrchní, že zlehčuje závažné téma.

    Žánry:Komedie
    42%

    Budovatelské nadšení rané stalinistické éry proniklo i do hudby - také po skladatelích vážné hudby se čeká, že napíší chytlavou písničku pro lidi. Proto ústřední hrdina nevěří svým schopnostem, takže \"lidové\" skladby zasílá do rozhlasu pod pseudonymem. Přesto se jeho písničky ujmou a kdekdo pátrá, kdo je složil. Jenže veselá taškařice, přes ideologický nátěr čerpající z odkazu meziválečných melodramat, byla napadena, že je příliš povrchní, že zlehčuje závažné téma.

    Žánry:Komedie
    2