Emil Iserle: Nejlepší filmy
a seriály

6.7

Emil Iserle: Filmy a seriály

  • Případ pro začínajícího kata
    Případ pro začínajícího kata (1970)
    FilmRole: penzista
    • VOYO
    • O2 TV
    • iTunes
    • +1
    Vrcholné dílo a životní projekt v té době již etablovaného scenáristy a díky mezinárodně úspěšnému středometrážnímu snímku Postava k podpírání i režiséra Pavla Juráčka, je imaginativním opusem volně inspirovaném Gulliverovy cesty. Ze snímků sálá kafkovské absurdno, ačkoliv sám autor se vůbec Kafkovi vymezoval a tvrdil, že by film natočil stejně i bez jeho díla. Do 12 kapitol rozdělený příběh sleduje s autem havarujícího Gullivera, jenž se zatoulal do země Balnibarbi. V každé z kapitol poznává zdejší ekosystém a absurdity panujícího režimu. Těžko uchopitelný a mnohovrstevnatý film plynule přepíná grotesknem, snovostí, realitou a absurdní komedií, s čímž se pojí i žánrová nezařaditelnost, která je pro většinu novovlných filmů typická. Celistvý příběh je pro autorskou vizi podružný, mnohem důležitější je konfrontace hlavní postavy s ideologií celého systému a budovaný fikční svět. Časoprostorová pospolitost je záměrně roztříštěna, čemuž podléhají i stylistické a formální volby, když se často stříhá jump cuty či se snímá v kontrastních symetrických kompozicích.
    75%
    Vrcholné dílo a životní projekt v té době již etablovaného scenáristy a díky mezinárodně úspěšnému středometrážnímu snímku Postava k podpírání i režiséra Pavla Juráčka, je imaginativním opusem volně inspirovaném Gulliverovy cesty. Ze snímků sálá kafkovské absurdno, ačkoliv sám autor se vůbec Kafkovi vymezoval a tvrdil, že by film natočil stejně i bez jeho díla. Do 12 kapitol rozdělený příběh sleduje s autem havarujícího Gullivera, jenž se zatoulal do země Balnibarbi. V každé z kapitol poznává zdejší ekosystém a absurdity panujícího režimu. Těžko uchopitelný a mnohovrstevnatý film plynule přepíná grotesknem, snovostí, realitou a absurdní komedií, s čímž se pojí i žánrová nezařaditelnost, která je pro většinu novovlných filmů typická. Celistvý příběh je pro autorskou vizi podružný, mnohem důležitější je konfrontace hlavní postavy s ideologií celého systému a budovaný fikční svět. Časoprostorová pospolitost je záměrně roztříštěna, čemuž podléhají i stylistické a formální volby, když se často stříhá jump cuty či se snímá v kontrastních symetrických kompozicích.
    1
  • Perličky na dně
    Perličky na dně (1965)
    FilmRole: 1. Smrt pana Baltazara - strýc
    • KVIFF TV
    Kolektivní dílo nastupující filmařské generace Perličky na dně bývá nazýváno manifestem československé nové vlny. Spíše je ale dokladem různorodosti rukopisů jednotlivých autorských osobností. Každý z pětice filmů ostatně vznikal odděleně, aniž by filmaři viděli práci ostatních, jakkoli na všech spolupracoval stejný kameraman – Jaroslav Kučera. Mladé tvůrce, kteří do povídkového filmu přispěli, spojoval především obdiv k Bohumilu Hrabalovi. Obrazový i interpretační klíč, který každý z nich pro svou povídku zvolil, se nápadně liší. Podkladem filmu byla Hrabalova povídková sbírka Perlička na dně, poprvé vydaná v roce 1963, a navazující Pábitelé. V obou případech jde o tragikomické příběhy ze všedního života, jímž dominuje autenticky znějící přímá řeč, jednoduché vyprávění a jemný humor. Náměty Hrabalových povídek nejsou dramatické. Těžiště představuje pozorná kresba určitého prostředí a výrazných lidských typů. Čtyři režiséři a jedna režisérka tak stáli před výzvou, jak pro jazykově bohatý vyprávěcí styl nalézt adekvátní ekvivalenty ve filmové řeči. Cena FIPRESCI a Zvláštní uznání poroty mladých, které Perličky obdržely na festivalu v Locarnu, nasvědčují, že se jim to podařilo. Film otevírá Smrt pana Baltazara od Jiřího Menzela, pokračuje Podvodníky Jana Němce, Domem radosti Evalda Schorma, Automatem svět Věry Chytilové a uzavírá jej Romance Jaromila Jireše. Kvůli stopáži nebylo do filmu začleněno Fádní odpoledne Ivana Passera a Sběrné surovosti Juraje Herze, uváděné samostatně. (Národní filmový archiv)
    69%
    Kolektivní dílo nastupující filmařské generace Perličky na dně bývá nazýváno manifestem československé nové vlny. Spíše je ale dokladem různorodosti rukopisů jednotlivých autorských osobností. Každý z pětice filmů ostatně vznikal odděleně, aniž by filmaři viděli práci ostatních, jakkoli na všech spolupracoval stejný kameraman – Jaroslav Kučera. Mladé tvůrce, kteří do povídkového filmu přispěli, spojoval především obdiv k Bohumilu Hrabalovi. Obrazový i interpretační klíč, který každý z nich pro svou povídku zvolil, se nápadně liší. Podkladem filmu byla Hrabalova povídková sbírka Perlička na dně, poprvé vydaná v roce 1963, a navazující Pábitelé. V obou případech jde o tragikomické příběhy ze všedního života, jímž dominuje autenticky znějící přímá řeč, jednoduché vyprávění a jemný humor. Náměty Hrabalových povídek nejsou dramatické. Těžiště představuje pozorná kresba určitého prostředí a výrazných lidských typů. Čtyři režiséři a jedna režisérka tak stáli před výzvou, jak pro jazykově bohatý vyprávěcí styl nalézt adekvátní ekvivalenty ve filmové řeči. Cena FIPRESCI a Zvláštní uznání poroty mladých, které Perličky obdržely na festivalu v Locarnu, nasvědčují, že se jim to podařilo. Film otevírá Smrt pana Baltazara od Jiřího Menzela, pokračuje Podvodníky Jana Němce, Domem radosti Evalda Schorma, Automatem svět Věry Chytilové a uzavírá jej Romance Jaromila Jireše. Kvůli stopáži nebylo do filmu začleněno Fádní odpoledne Ivana Passera a Sběrné surovosti Juraje Herze, uváděné samostatně. (Národní filmový archiv)
    2
  • Muž, který stoupl v ceně
    Muž, který stoupl v ceně (1967)
    Film
    Je známou pravdou, že v základu anekdotické nápady se nemají zbytečně protahovat. To platí rovněž pro tento film, který rozvíjí oblíbené schéma (často zužitkovávané, mimo jiné i ve francouzské komedii Tetovaný) - líčí, v jakých obtížích se ocitne člověk, jenž si nechal na záda vytetovat kresbu malíře, jenž se až po své smrti stal nenadále slavným. Nebožák se tak stává jakýmsi chodícím obrazem, jenž cena neustále stoupá. Navíc se o hrdinu zajímá stále více lidí, jejichž úmyslům lze jen stěží důvěřovat. Režisér Jan Moravec, jenž si napsal i scénář, se opírá zejména o hereckou složku, která vnáší nejvíce spontaneity.
    Žánry:DramaKomedie
    68%
    Je známou pravdou, že v základu anekdotické nápady se nemají zbytečně protahovat. To platí rovněž pro tento film, který rozvíjí oblíbené schéma (často zužitkovávané, mimo jiné i ve francouzské komedii Tetovaný) - líčí, v jakých obtížích se ocitne člověk, jenž si nechal na záda vytetovat kresbu malíře, jenž se až po své smrti stal nenadále slavným. Nebožák se tak stává jakýmsi chodícím obrazem, jenž cena neustále stoupá. Navíc se o hrdinu zajímá stále více lidí, jejichž úmyslům lze jen stěží důvěřovat. Režisér Jan Moravec, jenž si napsal i scénář, se opírá zejména o hereckou složku, která vnáší nejvíce spontaneity.
    Žánry:DramaKomedie
    3
  • Zločin v šantánu
    Zločin v šantánu (1968)
    Film
    • VOYO
    • Canal+
    Zločin v šantánu * Jiří Menzel ve svém méně známém filmu oživil někdejší detektivní šarády, ale současně jim vtiskl hravou, poetickou nadsázku. Na scénáři totiž vedle Josefa Škvoreckého spolupracoval i Jiří Suchý, hudbu složil Jiří Šlitr. Trochu nesourodě jsou tu rozehrány motivy jak věčného studenta práv, tak politické pletky chránící dobrou pověst záletného ministra, ale především nástrahy zdánlivě jednoduchého kriminálního případu. Pátrání po zloději vzácného šperku a poté po pachateli vraždy se však stává jen záminkou pro rozehrání groteskních příhod a v neposlední řadě i písniček. Zdánlivá nezávaznost však prozrazuje i tragické podtexty, neboť nic není tak nevinné, jak to původně vypadalo. V herecké sestavě zaujmou zejména mistrovské miniatury Vlastimila Brodského, Jana Libíčka či Rudolfa Hrušínského.
    65%
    Zločin v šantánu * Jiří Menzel ve svém méně známém filmu oživil někdejší detektivní šarády, ale současně jim vtiskl hravou, poetickou nadsázku. Na scénáři totiž vedle Josefa Škvoreckého spolupracoval i Jiří Suchý, hudbu složil Jiří Šlitr. Trochu nesourodě jsou tu rozehrány motivy jak věčného studenta práv, tak politické pletky chránící dobrou pověst záletného ministra, ale především nástrahy zdánlivě jednoduchého kriminálního případu. Pátrání po zloději vzácného šperku a poté po pachateli vraždy se však stává jen záminkou pro rozehrání groteskních příhod a v neposlední řadě i písniček. Zdánlivá nezávaznost však prozrazuje i tragické podtexty, neboť nic není tak nevinné, jak to původně vypadalo. V herecké sestavě zaujmou zejména mistrovské miniatury Vlastimila Brodského, Jana Libíčka či Rudolfa Hrušínského.
    4
  • Jak se zbavit Helenky
    Jak se zbavit Helenky (1967)
    Film
    60%
    5
  • Tajemství velikého vypravěče
    Tajemství velikého vypravěče (1971)
    Film
    59%
    6
  • Návraty
    Návraty (1972)
    Film

    Václav Matějka se ve svých prvních filmech snažil zkoumat protikladné lidské povahy, s větší či menší urputností hledajících své štěstí. V tomto filmu se dotýká sebenaplnění u lidí, kteří přesáhli třicítku a mají pocit, že život jim uniká mezi prsty. Krize rodinné soudržnosti i morálních hodnot se tu však ozývá dosti tezovitě. Dějová zápletka je vystavěna na kontrastu životních osudů dvou kdysi si blízkých lidí, nyní rozvedených manželů. Zatímco ona, povoláním zdravotní sestra, se lépe adaptuje, on, nespolehlivý a věčně improvizující, marně hledá svůj záchytný bod, dokonce se pokouší vrátit se k bývalé ženě.

    58%

    Václav Matějka se ve svých prvních filmech snažil zkoumat protikladné lidské povahy, s větší či menší urputností hledajících své štěstí. V tomto filmu se dotýká sebenaplnění u lidí, kteří přesáhli třicítku a mají pocit, že život jim uniká mezi prsty. Krize rodinné soudržnosti i morálních hodnot se tu však ozývá dosti tezovitě. Dějová zápletka je vystavěna na kontrastu životních osudů dvou kdysi si blízkých lidí, nyní rozvedených manželů. Zatímco ona, povoláním zdravotní sestra, se lépe adaptuje, on, nespolehlivý a věčně improvizující, marně hledá svůj záchytný bod, dokonce se pokouší vrátit se k bývalé ženě.

    7