6.7

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Norman McGlen: Filmy a seriály

  • Pan Wonka a jeho čokoládovna
    Pan Wonka a jeho čokoládovna (1971)
    FilmRole: Oompa Loompa (uncredited)
    • Google Play
    • iTunes
    73%
    1
  • 2
  • Ve službách Jejího Veličenstva
    Ve službách Jejího Veličenstva (1969)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    • Rakuten
    Ernst Blofeld připravuje ve svém ústavu vysoko v Alpách ďábelský plán, který může být osudný pro celý svět. Podařilo se mu totiž vyvinout smrtelně nebezpečný virus a chce jej rozšířit po celé Zemi prostřednictvím mladých dívek, které již pro tento úkol shromáždil v nepřístupné laboratoři. Do Švýcarska se však vydává James Bond. Na Blofeldovu stopu se dostal díky Dracovi. Tento mafián má totiž oprávněné obavy o svoji dceru Tracy, a tak pro ni získá společnost agenta 007. Tracy samozřejmě kouzlu Jamese Bonda neodolá, ale ani agenta 007 tajné služby nečeká pouhý flirt.
    67%
    Ernst Blofeld připravuje ve svém ústavu vysoko v Alpách ďábelský plán, který může být osudný pro celý svět. Podařilo se mu totiž vyvinout smrtelně nebezpečný virus a chce jej rozšířit po celé Zemi prostřednictvím mladých dívek, které již pro tento úkol shromáždil v nepřístupné laboratoři. Do Švýcarska se však vydává James Bond. Na Blofeldovu stopu se dostal díky Dracovi. Tento mafián má totiž oprávněné obavy o svoji dceru Tracy, a tak pro ni získá společnost agenta 007. Tracy samozřejmě kouzlu Jamese Bonda neodolá, ale ani agenta 007 tajné služby nečeká pouhý flirt.
    3
  • Canterburské povídky
    Canterburské povídky (1972)
    FilmRole: Perkin's Father (uncredited)
    • Max
    Tento koprodukční italsko-francouzský film natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini jako druhou část své Trilogie života, sestávající z adaptací eroticky laděných středověkých textů. Filmu předcházelo zpracování Boccacciova souboru DEKAMERON (1970), třetí částí byl snímek KYTICE Z TISÍC A JEDNÉ NOCI (1974). Režisér vybral z Chaucerových textů osm povídek, z nichž některé upravil k obrazu svému (například do Povídky fráterovy přidal stíhání a upálení za homosexualitu). Epizody různých délek nejsou ve filmu nijak pojmenovány a odděluje je pouze zarámování záběry Geoffreyho Chaucera, zapisujícího vyprávěné příběhy. Básníka si zahrál sám režisér (i v Dekameronu prochází filmem jako pozorovatel, a to v roli malíře Giotta). Z celkového pojetí díla se vymyká Povídka kuchařova, kterou Chaucer ve svém souboru pouze načal. Pasolini ji pojal jako grotesku a svého přítele Ninetta Davoliho v ní obsadil do role chaplinovského tuláka. Filmař pracoval se stejným záměrem jako Chaucer, který uzavírá spis slovy: "Zde končí Canterburské povídky, vyprávěné pouze pro radost a potěšení." Ovšem některé scény - zvláště konečná apokalyptická sekvence, kde v Pasoliniho vizi (výtvarně inspirované Hieronymem Boschem) vylétají ze satanovy řiti hromady mnichů - přinesou potěšení jen málokomu. Snímek plný nehezkých obličejů, zvracení, fekálií a sexu jakoby předznamenával film SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, v nichž tyto tendence najdou ještě více prostoru.
    60%
    Tento koprodukční italsko-francouzský film natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini jako druhou část své Trilogie života, sestávající z adaptací eroticky laděných středověkých textů. Filmu předcházelo zpracování Boccacciova souboru DEKAMERON (1970), třetí částí byl snímek KYTICE Z TISÍC A JEDNÉ NOCI (1974). Režisér vybral z Chaucerových textů osm povídek, z nichž některé upravil k obrazu svému (například do Povídky fráterovy přidal stíhání a upálení za homosexualitu). Epizody různých délek nejsou ve filmu nijak pojmenovány a odděluje je pouze zarámování záběry Geoffreyho Chaucera, zapisujícího vyprávěné příběhy. Básníka si zahrál sám režisér (i v Dekameronu prochází filmem jako pozorovatel, a to v roli malíře Giotta). Z celkového pojetí díla se vymyká Povídka kuchařova, kterou Chaucer ve svém souboru pouze načal. Pasolini ji pojal jako grotesku a svého přítele Ninetta Davoliho v ní obsadil do role chaplinovského tuláka. Filmař pracoval se stejným záměrem jako Chaucer, který uzavírá spis slovy: "Zde končí Canterburské povídky, vyprávěné pouze pro radost a potěšení." Ovšem některé scény - zvláště konečná apokalyptická sekvence, kde v Pasoliniho vizi (výtvarně inspirované Hieronymem Boschem) vylétají ze satanovy řiti hromady mnichů - přinesou potěšení jen málokomu. Snímek plný nehezkých obličejů, zvracení, fekálií a sexu jakoby předznamenával film SALÓ ANEB 120 DNŮ SODOMY, v nichž tyto tendence najdou ještě více prostoru.
    4