Jan Vala: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Jan Vala: Filmy a seriály

  • Dobrodružství kriminalistiky
    Dobrodružství kriminalistiky (1989)
    Seriál
    • iVysílání
    85%
    1
  • Jáchyme, hoď ho do stroje!
    Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974)
    FilmRole: mechanik Maňas
    • Voyo
    • O2 TV
    • KVIFF TV
    84%
    2
  • Skřivánci na niti
    Skřivánci na niti (1969)
    Film
    • Voyo
    • O2 TV
    • KVIFF TV

    Během pražského jara byl schválen do výroby čtvrtý film Jiřího Menzela, inspirovaný motivy z povídek knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Po povídce Smrt pana Baltazara z Perliček na dně (1965) a válečné tragikomedii Ostře sledované vlaky (1966), jež získala Oscara, šlo o další spolupráci nadějného filmaře a úspěšného spisovatele. Skřivánci na niti se odehrávají v kladenských ocelárnách, kam komunistický totalitní režim v období stalinismu posílal na převýchovu politicky nepohodlné osoby. Bývalý prokurátor (Leoš Suchařípa) se potkává s holičem Kudlou (Ferdinand Krůta), mladým adventistou Pavlem (Václav Neckář) a jeho láskou Jitkou (Jitka Zelenohorská). Nad všemi bdí dozorce Anděl (Jaroslav Satoranský). Film satirizující politické represe z padesátých let putoval hned po svém dokončení na dvacet let do trezoru. Navíc z něj musela být odstraněna scéna se senilním ministrem Zdeňkem Nejedlým. Premiéra filmu Skřivánci na niti proběhla až v roce 1990 a v témže roce za něj na festivalu v Berlíně Menzel získal Zlatého medvěda. (NFA)

    Žánry:DramaKomedie
    81%

    Během pražského jara byl schválen do výroby čtvrtý film Jiřího Menzela, inspirovaný motivy z povídek knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Po povídce Smrt pana Baltazara z Perliček na dně (1965) a válečné tragikomedii Ostře sledované vlaky (1966), jež získala Oscara, šlo o další spolupráci nadějného filmaře a úspěšného spisovatele. Skřivánci na niti se odehrávají v kladenských ocelárnách, kam komunistický totalitní režim v období stalinismu posílal na převýchovu politicky nepohodlné osoby. Bývalý prokurátor (Leoš Suchařípa) se potkává s holičem Kudlou (Ferdinand Krůta), mladým adventistou Pavlem (Václav Neckář) a jeho láskou Jitkou (Jitka Zelenohorská). Nad všemi bdí dozorce Anděl (Jaroslav Satoranský). Film satirizující politické represe z padesátých let putoval hned po svém dokončení na dvacet let do trezoru. Navíc z něj musela být odstraněna scéna se senilním ministrem Zdeňkem Nejedlým. Premiéra filmu Skřivánci na niti proběhla až v roce 1990 a v témže roce za něj na festivalu v Berlíně Menzel získal Zlatého medvěda. (NFA)

    Žánry:DramaKomedie
    3
  • Kdyby tisíc klarinetů
    Kdyby tisíc klarinetů (1964)
    Film
    • Voyo
    • O2 TV
    Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý...). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet... Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního "leporela" Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
    73%
    Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý...). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet... Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního "leporela" Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
    4
  • Sedm zabitých
    Sedm zabitých (1965)
    Film
    Sedm dní ze života sotva dvacetileté zdravotní sestry, která je na pohled vyznavačkou poněkud lehkovážného životního stylu. Ve skutečnosti zůstává věrná svému chlapci, který je právě na vojně, a záletníkům ze svého okolí odolává s vtipem i jistou citovou úzkostí. Do příběhu podle námětu pozdější Kohoutovy manželky Jeleny Mašínové (* 1941) se promítá rozdílná historická zkušenost a odlišný generační pocit autorů i jejich postav - mj. i svébytnou konstrukcí řečových replik.
    Žánry:Drama
    69%
    Sedm dní ze života sotva dvacetileté zdravotní sestry, která je na pohled vyznavačkou poněkud lehkovážného životního stylu. Ve skutečnosti zůstává věrná svému chlapci, který je právě na vojně, a záletníkům ze svého okolí odolává s vtipem i jistou citovou úzkostí. Do příběhu podle námětu pozdější Kohoutovy manželky Jeleny Mašínové (* 1941) se promítá rozdílná historická zkušenost a odlišný generační pocit autorů i jejich postav - mj. i svébytnou konstrukcí řečových replik.
    Žánry:Drama
    5
  • Perličky na dně
    Perličky na dně (1965)
    FilmRole: 4. Automat Svět - fešák
    • KVIFF TV
    Kolektivní dílo nastupující filmařské generace Perličky na dně bývá nazýváno manifestem československé nové vlny. Spíše je ale dokladem různorodosti rukopisů jednotlivých autorských osobností. Každý z pětice filmů ostatně vznikal odděleně, aniž by filmaři viděli práci ostatních, jakkoli na všech spolupracoval stejný kameraman – Jaroslav Kučera. Mladé tvůrce, kteří do povídkového filmu přispěli, spojoval především obdiv k Bohumilu Hrabalovi. Obrazový i interpretační klíč, který každý z nich pro svou povídku zvolil, se nápadně liší. Podkladem filmu byla Hrabalova povídková sbírka Perlička na dně, poprvé vydaná v roce 1963, a navazující Pábitelé. V obou případech jde o tragikomické příběhy ze všedního života, jímž dominuje autenticky znějící přímá řeč, jednoduché vyprávění a jemný humor. Náměty Hrabalových povídek nejsou dramatické. Těžiště představuje pozorná kresba určitého prostředí a výrazných lidských typů. Čtyři režiséři a jedna režisérka tak stáli před výzvou, jak pro jazykově bohatý vyprávěcí styl nalézt adekvátní ekvivalenty ve filmové řeči. Cena FIPRESCI a Zvláštní uznání poroty mladých, které Perličky obdržely na festivalu v Locarnu, nasvědčují, že se jim to podařilo. Film otevírá Smrt pana Baltazara od Jiřího Menzela, pokračuje Podvodníky Jana Němce, Domem radosti Evalda Schorma, Automatem svět Věry Chytilové a uzavírá jej Romance Jaromila Jireše. Kvůli stopáži nebylo do filmu začleněno Fádní odpoledne Ivana Passera a Sběrné surovosti Juraje Herze, uváděné samostatně. (Národní filmový archiv)
    69%
    Kolektivní dílo nastupující filmařské generace Perličky na dně bývá nazýváno manifestem československé nové vlny. Spíše je ale dokladem různorodosti rukopisů jednotlivých autorských osobností. Každý z pětice filmů ostatně vznikal odděleně, aniž by filmaři viděli práci ostatních, jakkoli na všech spolupracoval stejný kameraman – Jaroslav Kučera. Mladé tvůrce, kteří do povídkového filmu přispěli, spojoval především obdiv k Bohumilu Hrabalovi. Obrazový i interpretační klíč, který každý z nich pro svou povídku zvolil, se nápadně liší. Podkladem filmu byla Hrabalova povídková sbírka Perlička na dně, poprvé vydaná v roce 1963, a navazující Pábitelé. V obou případech jde o tragikomické příběhy ze všedního života, jímž dominuje autenticky znějící přímá řeč, jednoduché vyprávění a jemný humor. Náměty Hrabalových povídek nejsou dramatické. Těžiště představuje pozorná kresba určitého prostředí a výrazných lidských typů. Čtyři režiséři a jedna režisérka tak stáli před výzvou, jak pro jazykově bohatý vyprávěcí styl nalézt adekvátní ekvivalenty ve filmové řeči. Cena FIPRESCI a Zvláštní uznání poroty mladých, které Perličky obdržely na festivalu v Locarnu, nasvědčují, že se jim to podařilo. Film otevírá Smrt pana Baltazara od Jiřího Menzela, pokračuje Podvodníky Jana Němce, Domem radosti Evalda Schorma, Automatem svět Věry Chytilové a uzavírá jej Romance Jaromila Jireše. Kvůli stopáži nebylo do filmu začleněno Fádní odpoledne Ivana Passera a Sběrné surovosti Juraje Herze, uváděné samostatně. (Národní filmový archiv)
    6
  • Evžen mezi námi
    Evžen mezi námi (1980)
    Film
    • Voyo
    63%
    7
  • Každý mladý muž
    Každý mladý muž (1965)
    FilmRole: voják
    • Voyo
    Film Každý mladý muž se skládá ze dvou příběhů mladých mužů ve vojenských uniformách. Námětem povídky Achillovy paty, kde se poprvé výrazně představil Pavel Landovský a v malé roli si zde zahrál i Václav Havel, je překonání zdánlivě nepřeklenutelné propasti mezi bohorovným druhoročákem a „bažantem“, který za sebou nemá ještě ani přísahu. Druhá povídka Každý mladý muž je kaleidoskopem autentických vojenských zážitků, postřehů a pozorování. Mladí vojáci se musí vyrovnávat se spoustou problémů, mezi jinými i s problémy sexuálními. Žena se pro vojáky ve výcvikových prostorech stává neskutečnou, téměř vymyšlenou bytostí. Symbolem této neukojené a neukojitelné sexuální touhy je závěrečná scéna vojenské tancovačky. (Oficiální text distributora)
    63%
    Film Každý mladý muž se skládá ze dvou příběhů mladých mužů ve vojenských uniformách. Námětem povídky Achillovy paty, kde se poprvé výrazně představil Pavel Landovský a v malé roli si zde zahrál i Václav Havel, je překonání zdánlivě nepřeklenutelné propasti mezi bohorovným druhoročákem a „bažantem“, který za sebou nemá ještě ani přísahu. Druhá povídka Každý mladý muž je kaleidoskopem autentických vojenských zážitků, postřehů a pozorování. Mladí vojáci se musí vyrovnávat se spoustou problémů, mezi jinými i s problémy sexuálními. Žena se pro vojáky ve výcvikových prostorech stává neskutečnou, téměř vymyšlenou bytostí. Symbolem této neukojené a neukojitelné sexuální touhy je závěrečná scéna vojenské tancovačky. (Oficiální text distributora)
    8
  • 9
  • Ceremoniář
    Ceremoniář (1996)
    Film
    Kdo je ten suverénní muž, který s neobvyklou elegancí a překvapující profesionalitou začal jednoho dne obsluhovat na recepcích nejvyšších vládních a stranických špiček? Odkud se vynořil, jaké má úkoly a kdo ho jimi pověřil? Těmito otázkami si budou v novém českém filmu Ceremoniář lámat hlavu členové tajných služeb, důležití i nepodstatní poskokové mocných, přesvědčení, že znají každý článek důmyslně neprůhledného řetězu vztahů a kompetencí centrálně řízeného státu. Než dojde k překvapivému odhlalení tajemného ceremoniáře, žijícího dvojím životem, získá si důvěru prvních dvou mužů ve státě. Díky jí se mu podaří zakončit svoji kariéru nebetyčnou drzostí a provokací státně-politického rozměru. A mizí ze scény stejně nenadále, jak se na ní objevil. Tím však film nekončí. Systém, ze kterého si vystřelil, nemá totiž pro humor smysl. Nový český film scenáristky Evy Kantůrkové a režiséra Jiřího Věrčáka je černou komedií nebo (chcete-li) politickým thrillerem v ryze českém pojetí. S vynikajícími heri, chytrým a napínavým dějem, poduvuhodným a netuctovým hrdinou.
    Žánry:DramaKomedie
    59%
    Kdo je ten suverénní muž, který s neobvyklou elegancí a překvapující profesionalitou začal jednoho dne obsluhovat na recepcích nejvyšších vládních a stranických špiček? Odkud se vynořil, jaké má úkoly a kdo ho jimi pověřil? Těmito otázkami si budou v novém českém filmu Ceremoniář lámat hlavu členové tajných služeb, důležití i nepodstatní poskokové mocných, přesvědčení, že znají každý článek důmyslně neprůhledného řetězu vztahů a kompetencí centrálně řízeného státu. Než dojde k překvapivému odhlalení tajemného ceremoniáře, žijícího dvojím životem, získá si důvěru prvních dvou mužů ve státě. Díky jí se mu podaří zakončit svoji kariéru nebetyčnou drzostí a provokací státně-politického rozměru. A mizí ze scény stejně nenadále, jak se na ní objevil. Tím však film nekončí. Systém, ze kterého si vystřelil, nemá totiž pro humor smysl. Nový český film scenáristky Evy Kantůrkové a režiséra Jiřího Věrčáka je černou komedií nebo (chcete-li) politickým thrillerem v ryze českém pojetí. S vynikajícími heri, chytrým a napínavým dějem, poduvuhodným a netuctovým hrdinou.
    Žánry:DramaKomedie
    10