?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Fred Heather: Filmy a seriály

  • Goldfinger
    Goldfinger (1964)
    Film
    • Amazon Prime Video
    • Google Play
    • iTunes
    Goldfinger je britský kriminální film na motivy románu Iana Fleminga a třetí snímek s postavou agenta Jamese Bonda. Málokterý zločinec na světě dokáže se zlatem to, čeho je schopen Auric Goldfinger. Zároveň nesnese, aby mu kdokoliv stál v cestě. James Bond mu sice překazí partičku karet, ale žena, kterou donutil aby mu pomohla, zemře. Také Agent 007 nemá při honičce s Goldfingerem šanci. Dostane se do rukou muže připravujícího útok na americkou základnu Fort Knox. Kupodivu zlato z pevnosti nechce ukrást, ale atomovým výbuchem jej na mnoho let znehodnotit. Zlato by totiž zůstalo šedesát let radioaktivní a nepoužitelné.
    82%
    Goldfinger je britský kriminální film na motivy románu Iana Fleminga a třetí snímek s postavou agenta Jamese Bonda. Málokterý zločinec na světě dokáže se zlatem to, čeho je schopen Auric Goldfinger. Zároveň nesnese, aby mu kdokoliv stál v cestě. James Bond mu sice překazí partičku karet, ale žena, kterou donutil aby mu pomohla, zemře. Také Agent 007 nemá při honičce s Goldfingerem šanci. Dostane se do rukou muže připravujícího útok na americkou základnu Fort Knox. Kupodivu zlato z pevnosti nechce ukrást, ale atomovým výbuchem jej na mnoho let znehodnotit. Zlato by totiž zůstalo šedesát let radioaktivní a nepoužitelné.
    1
  • Žiješ jenom dvakrát
    Žiješ jenom dvakrát (1967)
    Film
    • Amazon Prime Video
    • Google Play
    • iTunes
    77%
    2
  • Děla z Navarone
    Děla z Navarone (1961)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    73%
    3
  • Báječní muži na létajících strojích
    Báječní muži na létajících strojích (1965)
    Film
    Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn-Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody.
    73%
    Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn-Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody.
    4
  • Lord Jim
    Lord Jim (1965)
    Film
    • iTunes

    Když nastupoval jako námořní kadet na jednu z obchodních lodí Jejího Veličenstva královny Viktorie, zdálo se, že má před sebou úctyhodnou, jistou kariéru. A první léta na moři dávala tomuto zdání za pravdu. Jenomže pak přišel ten den, který měl změnit celý jeho život. Člověk se nerodí jako hrdina nebo jako zbabělec, a nikdo si nemůže být jistý, jak se v mezní situaci zachová. Jim selhal. V tom jednom jediném okamžiku, v němž jej ovládl nepřekonatelný, děsivý strach ze smrti, v okamžiku, kdynení čas na rozumovou úvahu a člověk jedná pouze pudově, zakolísal, podlehl, zradil všechny svoje zásady. Zachránil svoji kůži - ale za jakou cenu! Byl mladý, zdravý, silný, stál na prahu života - ale život před ním ležel v troskách. Bude vůbec ještě někdy možné odrazit se od toho dna, na které dopadl?
    Film režiséra Richarda Brookse je v pořadí druhou adaptací stejnojmenného dobrodružného románu Josepha Conrada. (První, ještě němá černobílá verze vznikla v USA již v roce 1925). Conrad, jeden z největších mistrů anglické prózy přelomu l9. a 20. století (1857-1924), v něm - stejně jako ve většině svých ostatních románů a povídek - zúročil dvacet let, která sám strávil na moři. Anglické obchodní loďstvo musel sice ve věku pouhých sedmatřiceti let pro podlomené zdraví opustit, zkušenosti a dojmy z dosavadního života se však staly nevyčerpatelným zdrojem jeho budoucí literární tvorby.

    68%

    Když nastupoval jako námořní kadet na jednu z obchodních lodí Jejího Veličenstva královny Viktorie, zdálo se, že má před sebou úctyhodnou, jistou kariéru. A první léta na moři dávala tomuto zdání za pravdu. Jenomže pak přišel ten den, který měl změnit celý jeho život. Člověk se nerodí jako hrdina nebo jako zbabělec, a nikdo si nemůže být jistý, jak se v mezní situaci zachová. Jim selhal. V tom jednom jediném okamžiku, v němž jej ovládl nepřekonatelný, děsivý strach ze smrti, v okamžiku, kdynení čas na rozumovou úvahu a člověk jedná pouze pudově, zakolísal, podlehl, zradil všechny svoje zásady. Zachránil svoji kůži - ale za jakou cenu! Byl mladý, zdravý, silný, stál na prahu života - ale život před ním ležel v troskách. Bude vůbec ještě někdy možné odrazit se od toho dna, na které dopadl?
    Film režiséra Richarda Brookse je v pořadí druhou adaptací stejnojmenného dobrodružného románu Josepha Conrada. (První, ještě němá černobílá verze vznikla v USA již v roce 1925). Conrad, jeden z největších mistrů anglické prózy přelomu l9. a 20. století (1857-1924), v něm - stejně jako ve většině svých ostatních románů a povídek - zúročil dvacet let, která sám strávil na moři. Anglické obchodní loďstvo musel sice ve věku pouhých sedmatřiceti let pro podlomené zdraví opustit, zkušenosti a dojmy z dosavadního života se však staly nevyčerpatelným zdrojem jeho budoucí literární tvorby.

    5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9