3.8

Julie Hayden: Filmy a seriály

  • Cable Guy
    Cable Guy (1996)
    FilmRole: Steven's Sister
    • Max
    • Google Play
    • iTunes
    Úspěšný architekt Steven (Matthew Broderick) požádal svoji přítelkyni o ruku. Reakce byla nečekaná - emancipovaná Robin ho vyhodila z bytu. Při zařizování nového příbytku se pak Steven seznámil s poněkud excentrickým montérem Chipem (Jim Carrey), který mu načerno zapojil několik programů kabelové televize. Steven zaplatil Chipovi padesát dolarů a bláhově se domníval, že už ho nikdy neuvidí. Jak strašlivý omyl! Osamělý Chip začal považovat sympatického zákazníka za svého nejlepšího přítele a nevybíravě se mu naboural do života. Radil mu, jak si poradit se vzpurnou Robin, ztrapnil ho před nejbližšími kamarády a do bytu mu nainstaloval extrémně drahou (a kradenou) televizní aparaturu. Steven je slušný člověk a dlouho se nemůže odhodlat k tomu, aby Chipovi na rovinu řekl, jak se věci mají. Teprve po divokém večírku, na který Chip pozval bizarní skupinu svých zákazníků a také předem zaplacenou prostitutku, která Stevenovi mistrně sehrála etudu "láska na první pohled", se architekt pořádně naštve. Vmete do tváře obtížného podivína holou pravdu, vyhodí ho ze dveří považuje tímto jejich podivný vztah za ukončený. Ale zhrzený Chip se rázem stává Stevenovým úhlavním nepřítelem. Nepřítelem s neuvěřitelně vyvinutým smyslem pro pomstu. Nepřítelem, který dokáže změnit život své oběti v peklo...
    56%
    Úspěšný architekt Steven (Matthew Broderick) požádal svoji přítelkyni o ruku. Reakce byla nečekaná - emancipovaná Robin ho vyhodila z bytu. Při zařizování nového příbytku se pak Steven seznámil s poněkud excentrickým montérem Chipem (Jim Carrey), který mu načerno zapojil několik programů kabelové televize. Steven zaplatil Chipovi padesát dolarů a bláhově se domníval, že už ho nikdy neuvidí. Jak strašlivý omyl! Osamělý Chip začal považovat sympatického zákazníka za svého nejlepšího přítele a nevybíravě se mu naboural do života. Radil mu, jak si poradit se vzpurnou Robin, ztrapnil ho před nejbližšími kamarády a do bytu mu nainstaloval extrémně drahou (a kradenou) televizní aparaturu. Steven je slušný člověk a dlouho se nemůže odhodlat k tomu, aby Chipovi na rovinu řekl, jak se věci mají. Teprve po divokém večírku, na který Chip pozval bizarní skupinu svých zákazníků a také předem zaplacenou prostitutku, která Stevenovi mistrně sehrála etudu "láska na první pohled", se architekt pořádně naštve. Vmete do tváře obtížného podivína holou pravdu, vyhodí ho ze dveří považuje tímto jejich podivný vztah za ukončený. Ale zhrzený Chip se rázem stává Stevenovým úhlavním nepřítelem. Nepřítelem s neuvěřitelně vyvinutým smyslem pro pomstu. Nepřítelem, který dokáže změnit život své oběti v peklo...
    1
  • Hračky
    Hračky (1992)
    Film

    Režisér Barry Levinson se po ambiciózních dramatech (např. RAIN MAN, BUGSY) vrací k žánru komedie, v němž se dovede též spontánně a inteligentně vyjadřovat. Příběh HRAČEK se pohybuje v silně stylizované rovině, smysl je však hlubší. Vyprávění o výstředním mladíkovi Lesliem, který by si chtěl hrát, ale musí se svým militantním uzurpátorským strýcem svést souboj o rodinnou továrnu na hračky, má svůj smysl teprve v přesně promyšleném druhém plánu. Na Levinsonově snímku je však především pozoruhodná velmi nezvyklá, ryzí metaforická forma. Způsob vyprávění je holdem poetice "doslovnosti" amerického typu (např. když si strýc zabírá stále více prostoru v továrně, místnosti se skutečně zmenšují). Realita je ve filmu potlačena ve prospěch bizarních kostýmů, exteriérů i interiérů, inspirovaných jednak samotnými hračkami, jednak krajinami René Magritta (veselá továrna se stroji-hračkami, dům hrdiny jako domeček pro panenky). Závěrečná bitva Dobra a Zla se realizuje jako souboj klasických starých hraček s moderními, elektronickými.

    53%

    Režisér Barry Levinson se po ambiciózních dramatech (např. RAIN MAN, BUGSY) vrací k žánru komedie, v němž se dovede též spontánně a inteligentně vyjadřovat. Příběh HRAČEK se pohybuje v silně stylizované rovině, smysl je však hlubší. Vyprávění o výstředním mladíkovi Lesliem, který by si chtěl hrát, ale musí se svým militantním uzurpátorským strýcem svést souboj o rodinnou továrnu na hračky, má svůj smysl teprve v přesně promyšleném druhém plánu. Na Levinsonově snímku je však především pozoruhodná velmi nezvyklá, ryzí metaforická forma. Způsob vyprávění je holdem poetice "doslovnosti" amerického typu (např. když si strýc zabírá stále více prostoru v továrně, místnosti se skutečně zmenšují). Realita je ve filmu potlačena ve prospěch bizarních kostýmů, exteriérů i interiérů, inspirovaných jednak samotnými hračkami, jednak krajinami René Magritta (veselá továrna se stroji-hračkami, dům hrdiny jako domeček pro panenky). Závěrečná bitva Dobra a Zla se realizuje jako souboj klasických starých hraček s moderními, elektronickými.

    2
  • 3
  • 4